Hlavní obsah
Nakupování a trendy

Na regálu 79 Kč, u pokladny 99 Kč. ČOI říká, že zákazník má nárok na cenu, se kterou byl seznámen

Foto: Pexels

Rozdíl dvacet korun na jedné položce vypadá jako drobnost. U pěti výrobků ale může nákup zdražit o stovku. Prošli jsme pravidla ČOI a sestavili jednoduchý postup, co udělat ještě u pokladny.

Článek

Na regálu svítí 79 Kč. U samoobslužné pokladny ale po načtení čárového kódu vyskočí 99 Kč. V běžném nákupu si dvacetikorunového rozdílu člověk snadno nevšimne, zvlášť když bere desítky položek.

Česká obchodní inspekce přitom podobné situace dlouhodobě řeší. Její doporučení je poměrně jednoznačné: kontrolovat, zda cena naúčtovaná u pokladny odpovídá ceně, se kterou byl spotřebitel seznámen, a nesrovnalost řešit hned.

ČOI: Spotřebitel má nárok na cenu, s jakou byl seznámen

ČOI ve své tiskové zprávě k nesprávně účtovaným akčním cenám uvádí, že spotřebitel má nárok na cenu, s jakou byl seznámen. Zákon o ochraně spotřebitele zároveň ukládá prodávajícímu povinnost informovat spotřebitele o ceně v souladu s cenovými předpisy.

V běžné situaci tedy nestačí, aby obchod u pokladny řekl, že „systém má jinou cenu“. Pokud byla u konkrétního výrobku jasně uvedena nižší prodejní cena, je právě tato informace pro zákazníka podstatná.

Samozřejmě je potřeba ověřit, že cenovka opravdu patří ke stejnému výrobku - tedy stejné variantě, gramáži nebo balení. Jiná cenovka položená vedle podobného zboží není totéž jako nesoulad u stejné položky.

Dvacet korun na kusu může být stovka za jediný nákup

Udělali jsme jednoduchý model. Pokud máte v košíku pět akčních výrobků, u každého je na regálu cena 79 Kč, ale pokladna účtuje 99 Kč, rozdíl je 20 Kč na položce. Celkem tedy zaplatíte o 100 Kč více.

U deseti kusů stejného výrobku by byl rozdíl 200 Kč. Právě proto dává smysl dívat se na účtenku i u zdánlivě malých nesrovnalostí. Jednotlivá chyba nemusí být vysoká, ale ve větším nákupu se násobí.

Co udělat přímo v obchodě: čtyři kroky

První krok je nejjednodušší: pokud rozdíl vidíte už při markování, upozorněte obsluhu nebo pracovníka samoobslužné zóny ještě před zaplacením.

Druhý krok: vyfoťte cenovku u zboží tak, aby bylo vidět označení výrobku i cena. Pokud je cenovka elektronická, fotografie je stejně užitečná pro zachycení stavu v daném okamžiku.

Třetí krok: schovejte účtenku. Na žádost má prodávající povinnost vydat doklad o zakoupení s údajem, za jakou cenu byl výrobek prodán.

Čtvrtý krok: pokud jste už zaplatili, řešte rozdíl na informacích nebo u obsluhy prodejny. Čím dřív, tím snazší je porovnat cenovku, konkrétní výrobek a účtenku.

U slev je ještě jedno pravidlo: nejnižší cena za 30 dnů

Pokud je zboží označeno jako zlevněné, vstupuje do hry ještě pravidlo účinné od roku 2023. ČOI vysvětluje, že u informace o slevě musí být zpravidla uvedena nejnižší cena, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával v předchozích 30 dnech.

Sleva se pak musí počítat právě z této nejnižší ceny. Výjimky se týkají například výrobků podléhajících rychlé zkáze nebo s krátkou dobou spotřeby.

To je jiný problém než prostý nesoulad mezi regálem a pokladnou, ale pro zákazníka se oba mohou potkat v jednom nákupu: zboží může mít nesprávně uvedenou slevu a současně mu může pokladna účtovat jinou cenu.

Kdy může být spor složitější

Článek míří na běžný supermarketový případ, kdy je ke konkrétnímu výrobku přiřazena jasná cenovka a pokladna účtuje více. Není to univerzální pravidlo pro každý myslitelný omyl v ceně.

Jiná situace může nastat například při zjevně absurdní chybě, u špatně přiřazené cenovky nebo tehdy, když zákazník porovnává jinou gramáž či jinou variantu produktu. Proto je nejdůležitější mít zachycené, jak byla cena u konkrétního zboží skutečně prezentována.

Když se s obchodem nedomluvíte

Pokud máte podezření na porušování cenových povinností, můžete podat podnět České obchodní inspekci. ČOI provádí dozor nad dodržováním zákona o ochraně spotřebitele a v minulosti opakovaně sankcionovala obchodníky i za situace, kdy deklarovaná cena neodpovídala ceně naúčtované u pokladny v neprospěch spotřebitele.

Podnět ale není totéž jako automatické přiznání peněz konkrétnímu zákazníkovi. Pro vlastní finanční nárok je nejpraktičtější pokusit se spor vyřešit přímo s prodejcem a mít k dispozici účtenku a důkaz o cenovce.

Verdikt: nejdražší cenovka je ta, kterou nikdo nekontroluje

Rozdíl 20 Kč na jedné položce většinu lidí nezruinuje. Jenže právě proto podobné chyby snadno projdou bez povšimnutí. Když se opakují u více výrobků, stokorunový rozdíl vznikne velmi rychle.

Pravidlo pro zákazníka je proto jednoduché: cenu v regálu si u akčních věcí zapamatujte nebo vyfoťte, účtenku nevyhazujte dřív, než ji rychle zkontrolujete, a nesrovnalost řešte ještě v prodejně. ČOI sama říká, že spotřebitel má nárok na cenu, se kterou byl seznámen.

Zdroje a metodika

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz