Článek
Z chodníku u Milevské se V Tower nedá přehlédnout, ale dá se snadno špatně přečíst. Jednomu připomene odvážné písmeno V, druhému rozevřenou vidlici, třetímu cenovku zapíchnutou do pankrácké pláně. V každém případě nutí zvednout hlavu. Právě tím začíná jeho veřejný účinek: 130 soukromých bytů vytvořilo dominantu, ke které se musí vztahovat i lidé, kteří se nikdy nedostanou za vstupní dveře.
Nejrychlejší příběh by z věže udělal skleněný náhrobek města, prázdný trezor nebo dokonale utěsněné akvárium pro bohaté. Takové věty se čtou snadno a dokazují těžko. V dostupných veřejných datech není evidence, že by většina bytů zůstávala prázdná, že by se v celém domě nedalo otevřít jediné okno nebo že by jeho obyvatelé při výpadku elektřiny uvízli v pasti. Ostrý text tyto zkratky nepotřebuje. Skutečná čísla jsou silnější.
Doložit lze 104 metrů, třicet nadzemních podlaží, tři podzemní úrovně a 130 apartmánů. Doložit lze bazén, fitness, saunu a společné prostory. Doložit lze také historickou cenu nejdražšího apartmá kolem sta milionů korun a rozhodnutí UNESCO, které pro nové výškové stavby na Pankrácké pláni doporučovalo nejvýše 60 až 70 metrů. V Tower proto není zajímavý jako karikatura bohatství. Je zajímavý jako přesný průsečík architektury, peněz, soukromí a veřejného panoramatu.
104 m výšky • 30 podlaží nad zemí • 3 pod zemí • 130 bytů • dokončeno 2018
Nejvyšší dům v Česku? Ano, ale jen když nezmizí jedno důležité slovo
V Tower bývá označován za nejvyšší dům nebo dokonce nejvyšší budovu v zemi. Přesné prvenství zní jinak: je nejvyšším čistě bytovým domem v Česku. Databáze Council on Vertical Urbanism mu uvádí 104 metrů, třicet nadzemních podlaží a rezidenční funkci. V celkovém žebříčku budov je třetí v republice a druhý v Praze. Brněnská AZ Tower měří 111 metrů a sousední kancelářská City Tower 109 metrů.
Ta oprava není slovíčkaření. Výšková stavba určená k bydlení řeší jiné problémy než kancelářská věž: lidé v ní spí, vaří, tráví víkendy, potřebují soukromí i nepřetržitý komfort. Na malém půdorysu se musí setkat požární bezpečnost, vertikální doprava, akustika, vytápění, chlazení, voda, terasy a každodenní provoz domácností. V Tower je monolitická železobetonová stavba; databáze vysokých budov ji klasifikuje jako celobetonovou. Její technickou obtížnost není třeba zvyšovat reklamním přídavným jménem.
Stavba začala v roce 2015 a dokončena byla v roce 2018. Na Pankráci přitom nevznikla výška z ničeho. CzechTourism připomíná, že se o výškovém akcentu uvažovalo už od třicátých let a první 104metrová dominanta pro podnik Motokov vyrostla v sedmdesátých letech. V Tower tedy pražský „Manhattan“ nezaložil. Dal mu však obytnou tvář — a tím spor o panorama přenesl přímo do debaty o tom, komu současné město slouží.
Písmeno V se směrem vzhůru rozevírá. S ním roste i význam každého patra
Návrh architekta Radana Hubičky stojí na dvojici vertikálních hranolů komponovaných do tvaru V. Horizontální vrstvy balkonů jejich výšku rozsekávají na tenké pásy a mezi oběma křídly vznikají obytné terasy a zimní zahrady. Oficiální výklad mluví o ženském a mužském principu. I bez symboliky však forma pracuje účinně: dole působí sevřeně, směrem k obloze se otevírá a nabízí víc světla i širší výhled.
Běžný dům bývá vizuálně nejtěžší u země a nahoře ustupuje. V Tower tento instinkt obrací. Čím výš oko putuje, tím víc se obě křídla rozcházejí. Vzniká dojem, že stavba nahoře získává svobodu, zatímco dole zůstává připoutaná k ulici. Je to architektonicky působivé a sociálně až nepříjemně výmluvné: největší prostor, nejlepší rozhled a největší odstup od města přicházejí s výškou.
To ovšem není morální vada dispozice. Výhled je omezený zdroj a ve výškových domech se přirozeně zpeněžuje. Česká televize už při dokončování stavby připomínala, že ceny ve výškových projektech rostou patro po patře a rozdíl může podle kvality výhledu činit tisíce korun za metr čtvereční. V Tower pouze tuto logiku nakreslil do panoramatu tak čitelně, že ji nelze přehlédnout.
Luxus tu není zlatá klika. Je to odstranění každodenního tření
Ve veřejných popisech domu se opakují fitness, bazén, sauna a společenské prostory. Nejde o atrakce pro veřejnost, ale o infrastrukturu pro obyvatele. To je podstatná definice moderního luxusu. Neznamená jen drahý materiál, nýbrž možnost neřešit věci, které ostatním organizují den: cestu do posilovny, rezervaci wellness, anonymitu v přeplněném prostoru nebo hledání místa, kde lze být mimo vlastní byt a přesto zůstat doma.
Věž tak neprodává pouze metry čtvereční. Prodává zkrácení vzdáleností uvnitř jednoho soukromého světa. Člověk může sestoupit k bazénu, přesunout se do fitness a vrátit se do bytu, aniž by vstoupil do veřejné ulice. Pro obyvatele je to pohodlí. Pro pozorovatele zvenčí je to nápadný kontrast s městem, v němž se stále více času a peněz spotřebuje už na samotné zajištění běžného bydlení.
Bylo by laciné vyvozovat z toho životní prázdnotu nebo nedostatek empatie. Z adresy ani patra nelze diagnostikovat charakter. Výtka, která obstojí, míří jinam: čím víc funkcí se uzavírá dovnitř privátního komplexu, tím méně je dům závislý na kvalitě společného města. A právě společné město je prostor, který musí fungovat i pro člověka bez bazénu, sauny a panoramatické terasy.
Sto milionů za jeden apartmán: staré číslo, které pořád vysvětluje měřítko
V dubnu 2018 uváděla Česká televize, že ceny bytů ve V Tower začínaly na sto tisících korun za metr čtvereční a nejdražší apartmá stálo kolem sta milionů. Jde o historické ceny z doby dokončování, nikoli o dnešní nabídku a už vůbec ne o ocenění konkrétních současných vlastníků. Přesto je to nejlépe doložené číslo, které ukazuje, jak vysoko projekt mířil už při vstupu na trh.
Pro srovnání měřítka lze použít nejnovější uzavřený údaj Českého statistického úřadu. Průměrná realizovaná cena bytu v Praze dosáhla v roce 2025 částky 131 520 korun za metr čtvereční. Šedesátimetrový byt by při tomto čistě průměrovém přepočtu vyšel na 7 891 200 korun. Sto milionů děleno touto částkou znamená přibližně 12,7 takových bytů.
AUTORSKÝ PŘEPOČET BEZ REALITNÍHO KOUZLENÍ
60 m² × 131 520 Kč = 7 891 200 Kč. Historických 100 milionů Kč ÷ 7 891 200 Kč = 12,67. Srovnání pouze ukazuje řád velikosti; nemíchá se do něj dnešní cena apartmánu ve V Tower, která z veřejných institucionálních dat známa není.
Ministerstvo pro místní rozvoj současně uvádí, že průměrná domácnost v Praze potřebuje na koupi běžného bytu o velikosti 60 metrů čtverečních zhruba osm ročních příjmů. V nájmu mohou náklady dosahovat až třetiny příjmu domácnosti. V Tower tuto krizi nezpůsobil — se 130 byty je na pražském trhu statistickou kapkou. Jeho význam je symbolický. V době, kdy se běžné bydlení vzdaluje, ukázal luxusní bydlení ve formě, která je vidět z velké části města.
Tmavé okno není katastr. Z fotografie nelze vyrobit „město duchů“
Večerní pohled na věž svádí k jednoduchému testu: kolik oken svítí? Jenže fotografie fasády není sčítání obyvatel. Zhasnuté okno může znamenat prázdný byt, ale stejně tak spící dítě, zatažené stínění, místnost orientovanou jinam, krátkou nepřítomnost nebo člověka, který právě světlo nepotřebuje. Bez počtu pozorovaných bytů, opakovaných měření a údajů o užívání je každý verdikt jen příběh přilepený na obraz.
Veřejné zdroje, z nichž tento text vychází, neuvádějí aktuální obsazenost domu ani podíl bytů držených jako investice. Proto nelze poctivě napsat, že „většina bytů je prázdná“. Nelze ale tvrdit ani opak. Jediný přesný závěr zní: obsazenost není z veřejných institucionálních podkladů doložena. Není to slabost reportáže. Je to hranice mezi reportáží a fikcí.
Právě luxusní stavby přitahují projekci. Čtenář si do tmavého okna dosadí investora, cizince, spekulanta nebo někoho, kdo v bytě stráví dva týdny ročně. Některá z těchto vysvětlení mohou být v jednotlivých případech pravdivá. Bez dat však nejde určit jejich četnost. V Tower je zrcadlo sociálních představ; nesmí se z něj stát falešná statistická tabule.
Akvárium bez oken a past při výpadku? Tři efektní legendy, které důkazy neunášejí
První legenda říká, že obyvatelé nemohou otevřít okna a žijí ve zcela utěsněné skleněné schránce. Ve veřejných institucionálních popisech, které jsem dohledal, takové tvrzení není. Naopak se v nich objevují balkony, obytné terasy a zimní zahrady. To ještě nepopisuje mechanismus každého okenního prvku, ale stačí to k odmítnutí sebejisté věty o dokonale uzavřeném akváriu.
Druhá legenda mluví o společně recyklovaném vzduchu, který obyvatele úplně odděluje od venku. Bez technické dokumentace vzduchotechniky jednotlivých bytů nelze popsat přesný režim výměny vzduchu ani směšování proudů. Řízené vytápění, chlazení a větrání jsou u vysoké budovy logickou technickou nutností; samy o sobě však nedokazují ani zdravotní problém, ani společenskou izolaci.
Třetí legenda promění výpadek elektřiny v obraz lidí uvězněných vysoko nad městem. Každá výšková budova je na technologiích závislejší než přízemní dům — zejména na výtazích, čerpadlech a řízení provozu. Z toho ale bez znalosti záložních systémů, požárního řešení a evakuačních postupů nelze odvodit, že je V Tower past. Přesná kritika připustí technologickou závislost a odmítne katastrofický scénář, který nemá dokumentaci.
CO JE DOLOŽENO — A CO NENÍ
Doloženy jsou výška, podlaží, počet bytů, rezidenční funkce, společné wellness, historické nabídkové ceny a spor o panorama. Nedoložena je aktuální obsazenost, tvrzení o neotevíratelných oknech v celém domě, směšování vzduchu mezi byty, dnešní provozní poplatky ani scénář uvěznění při výpadku proudu.
Skutečný spor se neměří dojmem. Měří se 34 až 44 metry
Nejtvrdší konflikt V Tower není domnělý, ale zapsaný v rozhodnutí Výboru světového dědictví UNESCO z roku 2008. Výbor tehdy podpořil opatření, podle něhož měly být nové výškové stavby na Pankrácké pláni omezeny na 60 až 70 metrů, aby se snížil jejich vizuální dopad na historickou městskou krajinu Prahy. V Tower byl dokončen s výškou 104 metrů.
Rozdíl je 34 metrů proti horní hranici doporučeného rozpětí a 44 metrů proti dolní. V procentech jde o 48,6 až 73,3 procenta navíc. Neznamená to, že dům stojí nelegálně nebo že UNESCO vydalo českému stavebnímu úřadu zákaz. Šlo o mezinárodní doporučení k ochraně panoramatu, nikoli o stavební povolení. Právě tato nuance činí příběh zajímavějším: V Tower může být právně povolený, technicky kvalitní a současně výrazně vyšší, než jakou mez považoval Výbor světového dědictví za bezpečnou pro obraz města.
Praha navíc nestavěla osamocený mrakodrap vedle Staroměstského náměstí. Pankrác je dlouhodobě soustředěným územím výškových staveb mimo historické jádro a vyšší budovy zde stály desítky let před V Tower. To je nejsilnější argument obhájců: pokud má město někde růst vzhůru, právě existující pankrácká skupina je logičtější než rozptýlené solitéry. Odpůrci namítají, že panorama nezná hranici parcely. Stavba mimo památkovou rezervaci může být z rezervace stále vidět.
V Tower tento střet nevyřešil. Zhmotnil ho. Jedna strana vidí sebevědomou evropskou metropoli, která se nebojí současné architektury. Druhá vidí postupné ukusování siluety, jejíž cena spočívá právě v tom, že se nad ní po staletí nezvedala soukromá rezidence o třiceti podlažích. Obě strany mohou pracovat se stejnými 104 metry a dojít k opačnému závěru.
Proč by měl dům pro 130 domácností zajímat celé Česko
V Tower není důležitý proto, že by do něj chtěl každý bydlet. Je důležitý proto, že v jediném objektu koncentruje otázky, které řeší lidé od Prahy po nejmenší obec: Kdy je byt ještě domov a kdy už finanční produkt? Kolik soukromého komfortu může vzniknout bez vazby na kvalitu veřejného prostoru? Má město chránit svůj historický obraz, nebo dovolit architektuře každé generace, aby do něj napsala vlastní větu?
Na tyto otázky neexistuje poctivá odpověď „bohatí jsou špatní“ ani „trh všechno vyřeší“. Lidé, kteří si koupili drahý byt, neporušili společenskou smlouvu tím, že chtějí pohodlí a výhled. Současně není závist připomenout, že bydlení má jinou povahu než hodinky nebo sportovní vůz: je základní podmínkou bezpečí, rodiny, práce i stárnutí. Když jeho cena roste rychleji než příjmy, luxusní věž se nevyhnutelně stává politickým obrazem, i kdyby investor chtěl prodávat jen soukromé metry.
Ministerská data jsou v tomto směru tvrdší než jakákoli metafora. Na šedesátimetrový byt potřebuje průměrná pražská domácnost osm ročních příjmů. V roce 2023 vydávalo 20,7 procenta pražských domácností na bydlení více než 40 procent disponibilního příjmu. V takovém městě se bazén uvnitř bytového domu nestává problémem sám o sobě. Stává se kontrastem, který už nelze oddělit od zkušenosti lidí, pro něž je luxusem stabilní nájemní smlouva.
Technický triumf a sociální provokace mohou být pravda současně
V Tower si nezaslouží ani nekritickou reklamu, ani předem napsaný rozsudek. Je to technicky náročný rezidenční dům, který dokázal na relativně malém místě postavit 130 bytů do výšky 104 metrů, spojit dvě křídla do jednoho konstrukčního celku a vložit mezi bydlení společné zázemí. Tvar je snadno rozpoznatelný a Pankráci dal novou dominantu. To jsou skutečné architektonické kvality, ne marketingová pěna.
Stejně skutečný je veřejný účet, který žádná soukromá služba neuzavře: změněné panorama, napětí vůči doporučení UNESCO a mimořádně viditelný obraz luxusu v době krize dostupnosti bydlení. Jedna rovina neruší druhou. Dům může být dobře navržený a přesto vyvolávat oprávněnou otázku, zda je jeho dopad na město přiměřený. Může poskytovat kvalitní domov a současně fungovat jako symbol vzdálenosti, kterou většina společnosti nepřekoná výtahem.
Právě schopnost unést oba výroky odděluje analýzu od agitace. Kdo vidí pouze architektonický klenot, ignoruje sociální a památkový kontext. Kdo vidí pouze skleněný náhrobek, odmítá technickou a prostorovou kvalitu ještě předtím, než ji změří. V Tower není jednoduchý, protože město, které odráží, také jednoduché není.
Verdikt: největší provokací není bazén ani penthouse. Je to viditelná vzdálenost
V Tower není město duchů, protože takový závěr nikdo veřejnými daty nedoložil. Není prokázaným akváriem bez otevíratelných oken ani pastí, která se po vypnutí proudu promění v horor. Tyto obrazy jsou hlasité, ale slabé. Mnohem silnější je ověřitelná skutečnost: nejvyšší bytový dům v Česku překročil doporučenou výšku UNESCO o desítky metrů a nabídl soukromý komfort v městě, kde je běžné bydlení pro stále více lidí ekonomicky vzdálené.
Největší provokací V Tower proto není bazén, sauna ani historická cena penthousu. Je to fakt, že soukromý dům dokáže veřejně ukázat ekonomickou vzdálenost. Lidé nahoře nejsou menší ani horší a lidé dole nejsou jen závistivým davem. Rozdíl mezi jejich možnostmi je však vepsán do stejné fasády jako balkony a sklo.
Na Pankráci tak nestojí náhrobek Prahy. Stojí tam její rentgen. Ukazuje technické sebevědomí, chuť žít vysoko, sílu soukromých peněz, nejistotu veřejných pravidel i krizi dostupnosti bydlení. V grafu by se tyto věci rozpadly do několika křivek. V Tower je spojil do jediného obrazu. Stačí zvednout hlavu: společenský rozdíl tu měří 104 metrů.
Jak článek vznikl a kde končí jeho jistota
Text je analytickou reportáží vytvořenou přepracováním autorského scénáře a následnou kontrolou veřejných zdrojů. Neproběhla prohlídka soukromých bytů, kontrola technické dokumentace, měření spotřeby ani systematické sčítání rozsvícených oken. Článek proto nehodnotí dnešní obsazenost, provozní poplatky, tržní cenu konkrétního bytu ani přesný režim vzduchotechniky. Historické ceny jsou výslovně označeny rokem 2018. Průměrná cena bytu v Praze je údaj ČSÚ za rok 2025 zveřejněný v červenci 2026. Všechny autorské přepočty jsou zaokrouhlené a jejich vstupy jsou uvedeny přímo v textu.
Zdroje a ověření
Council on Vertical Urbanism: V Tower — výška, podlaží, funkce, materiál, počet bytů a žebříčky — 104 metrů, 30 nadzemních a 3 podzemní podlaží, 130 bytů; 3. místo v Česku a 2. v Praze
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě: V Tower: technický pohled na navrhování výškové budovy — základní technické údaje, autor projektu a harmonogram výstavby
CzechTourism — Kudy z nudy: V Tower — architektonická forma, historie Pankráce, 130 bytů, bazén, fitness, sauna a společné prostory
Česká televize: Čím výš, tím dráž. Pražský V Tower bude nejvyšší bytový dům v Česku — historické ceny zveřejněné 15. dubna 2018
UNESCO World Heritage Centre: Decision 32 COM 7B.86 — Historic Centre of Prague — doporučené omezení nových výškových staveb na Pankrácké pláni na 60 až 70 metrů
Český statistický úřad: Ceny nemovitostí — průměrná cena bytu v Praze 131 520 Kč za m² v roce 2025
