Hlavní obsah
Aktuální dění

Povodeň v Nepálu a Tibetu zabila 633 lidí. Dívka zachránila tříletého bratra útěkem do hor

Foto: Pexels

Třináctiletá Sonika běžela lesem s tříletým bratrem v náručí, zatímco voda smetla jejich dům. Povodeň po kolapsu ledovce zabila nejméně 633 lidí, téměř 3 000 je pohřešovaných a 17 000 dětí potřebuje pomoc.

Článek

Když se Sonika otočila, dům už mizel ve vodě

Sonice Nagarkoti je třináct let. Ve středu 26. srpna zůstala doma v nepálské vesnici Bhaise v okrese Nuwakot. Její rodiče právě prováděli obřady k výročí úmrtí nejstaršího syna. S ní byla devítiletá sestra a tříletý bratr Sajan. Pak někdo přiběhl s varováním, že se blíží povodeň a je potřeba okamžitě utéct.

Matka vložila Sonice do náručí nejmladší dítě a přidala trochu peněz. Třináctiletá dívka se rozběhla do svahu. V lese kolem ní lidé křičeli, že musí výš. Když se ohlédla, místo domova viděla vodu, bahno a trosky. Dům, ve kterém rodina žila po generace, byl pryč.

Nejhorší pro ni podle pozdějšího svědectví nebylo samotné běžení. Byla to nejistota. Nevěděla, kde jsou rodiče, telefon nefungoval a ona nesla tříletého bratra krajinou, která se během několika minut změnila k nepoznání. Rodina se znovu našla přibližně po hodině. Jejich majetek ale nezůstal.

Tenhle příběh publikoval UNICEF den po katastrofě. Je důležitý právě tím, že z nepředstavitelných čísel dělá konkrétní scénu: dítě nese dítě, za nimi mizí vesnice a nikdo v tu chvíli neví, zda zbytek rodiny přežil.

633 mrtvých a téměř 3 000 pohřešovaných. Čísla ještě nejsou konečná

Rozsah katastrofy se od středy dramaticky zvětšuje s tím, jak se záchranáři dostávají do izolovaných údolí. Podle nejnovějších údajů dostupných v době uzávěrky bylo v Nepálu potvrzeno nejméně 626 mrtvých a v čínském Tibetu dalších sedm. Přibližně 2 426 lidí bylo pohřešováno na nepálské straně a nejméně 554 v tibetském okrese Gyirong.

Mezi pohřešovanými jsou stovky cizinců, včetně poutníků a turistů. Nepálská vláda zároveň řeší desítky až stovky lidí uvězněných nebo odříznutých u hydroenergetických projektů. Špatné počasí v sobotu dočasně zastavilo část leteckých záchranných prací a přístup komplikuje zničená silniční síť.

UNICEF už ve čtvrtek odhadoval, že katastrofa zasáhla nejméně 17 000 dětí. Osmnáct škol bylo podle organizace úplně zničeno a dalších dvacet poškozeno. Zhruba 10 000 školáků potřebuje akutní podporu, aby mohli vůbec pokračovat ve vzdělávání.

Nejdřív se zřítila hora. Teprve potom přišla voda

První internetové zkratky mluvily jednoduše o „protrženém ledovcovém jezeře“. Satelitní analýza ale ukazuje složitější a ještě násilnější mechanismus. V oblasti hory Langtang Lirung se podle vědců neodlomila jen část ledovce. Zřítil se také velký kus podložní horniny, který s sebou strhl led a obrovský objem materiálu do údolí.

Směs kamení, ledu, vody, bahna a suti si v úzkých himálajských údolích udržela obrovskou energii. Jak se led tavil a proud nabíral další materiál, proměnil se v ničivou masu, která se valila říčními systémy Bhote Koshi a Trishuli. Satelitní snímky po katastrofě ukazují výrazně rozšířená koryta a celé plochy vesnic překryté nánosy.

Právě tady je potřeba brzdit s definitivním vysvětlením. Experti stále zkoumají, proč přesně se svah a ledovec zřítily. Mezi možnými faktory se objevují vysoké teploty, tání, geologická nestabilita i případná seismická aktivita. Spojení s dlouhodobým oteplováním Himálaje je důležitá otázka, ale u konkrétního kolapsu zatím není poctivé vydávat jednu příčinu za uzavřený verdikt.

Rodina měla podle otce méně než pět minut

Sonikin otec Som Bahadur Nagarkoti dostal varování od svého bratra, který pracoval u vodní elektrárny v Rasuwa. Podle jeho popisu netrvalo ani pět minut od telefonátu a voda už byla ve vesnici. To je detail, který vysvětluje, proč se při podobné katastrofě může počet obětí vyšplhat tak vysoko i v místech, kde lidé povodně znají.

Nešlo o pomalu stoupající řeku, u které se během hodin přesouvají auta a vynášejí věci do patra. Šlo o náhlý proud s bahnem a kameny, který ničil mosty, silnice a budovy zároveň. Když se přeruší komunikace a zmizí přístupové cesty, každá další fáze záchrany se zpomaluje přesně ve chvíli, kdy je čas nejcennější.

IFRC proto mezi prvními prioritami uvádí nejen přístřeší a pitnou vodu, ale také obnovu přístupu k odříznutým komunitám. Nepal Red Cross nasadil týmy a dobrovolníky a mezinárodní federace uvolnila téměř jeden milion švýcarských franků z nouzového fondu. Na místě se rozdávají plachty, deky, podložky, lékárničky, nosítka i vaky na těla.

Osmiletý Zoyal přežil na stromě. Jeho matka už věřila, že oba synové zemřeli

Sonika není jediným dětským příběhem, který ukazuje rychlost katastrofy. Osmiletý Zoyal Ghale utekl ze školy do lesa a vyšplhal na strom, když proud smetl okolí. Byl nalezen se zlomenou nohou a poraněným obličejem a vrtulník ho dopravil do nemocnice v Káthmándú.

Jeho matka Matti Maya Tamang mezitím chodila od jednoho shromaždiště k druhému a hledala jména svých dvou dětí. Když je nenašla ani na dalších seznamech, začala se smiřovat s tím, že oba zemřeli. Zoyal se k ní nakonec dostal díky kombinaci záchranné operace a náhody: v nemocnici ho našli novináři a pomohli rodinu propojit. Později se ukázalo, že přežil i jeho mladší bratr.

Na podobných příbězích je nejnebezpečnější udělat z katastrofy pohádku o zázracích. Zoyal i Sonika přežili. Stovky jiných rodin ale stále čekají na telefonát, který nemusí přijít.

V Káthmándú visí fotografie mrtvých na zdi nemocnice

Tři dny po povodni se záchrana začala měnit i v identifikaci obětí. Do Maharajgunj Medical Campus v Káthmándú byly přiváženy desítky těl. Podle sobotního reportu bylo z 49 těl přivezených do nemocnice identifikováno pouze sedm. Fotografie neidentifikovaných obětí byly umístěny na bránu a zdi areálu, aby je příbuzní mohli poznat.

V některých okresech už úřady řeší těla v takovém stavu, že je běžná identifikace nemožná. Plánuje se odebrání vzorků DNA a následné pohřbení kvůli hygienickým rizikům. Pro rodiny pohřešovaných se tak vedle záchranné operace rozbíhá druhý, mnohem pomalejší proces: zjistit, kdo mezi nalezenými je jejich člověk.

Katastrofa vytvořila další hrozbu: nová jezera nad záchranáři

Pád ledovce a suti nezměnil jen řeky. Materiál vytvořil přirozené hráze a za nimi nová jezera. Jedno z nich mělo v sobotu ráno plochu přibližně 99 000 metrů čtverečních, tedy zhruba čtrnáct standardních fotbalových hřišť. Oproti čtvrtku se zmenšovalo, protože voda postupně odtékala.

To je dobrá zpráva, nikoli konec problému. Experti sledují také další, větší vodní plochu u místa kolapsu, jejíž rozloha přesahuje 120 000 metrů čtverečních a hloubka není známa. Čínské záchranné a geologické týmy používají radar a drony k nepřetržitému monitoringu. Při změně průtoku mají být pracovníci níže v údolí varováni s předstihem.

Povodeň tak má zvláštní druhou fázi: lidé hledají přeživší v bahně, zatímco nad nimi se současně hlídá, zda se neuvolní další masa vody. V pátek už obava z nového přelití na několik hodin záchranné práce zastavila.

Více než 100 lidí může být stále v tunelu vodní elektrárny

Jedním z nejsložitějších míst zůstávají hydroenergetické projekty v údolí. Podle aktuálních zpráv může být u projektu Upper Trishuli-1 více než stovka lidí uvězněná v tunelu zaplněném hustým bahnem. Nepal proto žádá zahraniční technickou pomoc právě pro záchranu v tunelech, identifikaci DNA a obnovu dopravy a komunikací.

To je zásadní rozdíl mezi prvními hodinami a čtvrtým dnem katastrofy. Na začátku rozhodují vrtulníky, provazy a okamžitá evakuace. Později už přichází technická fáze: čerpání, stabilizace svahů, tunelové týmy, mostní provizoria, pátrání se psy a forenzní práce.

Nepál odhaduje obnovu na 4 až 5 miliard dolarů

Z povodně se současně stává ekonomická katastrofa. Nepálský ministr financí podle sobotního vyjádření odhaduje, že obnova země bude stát přibližně čtyři až pět miliard amerických dolarů. Voda zničila mosty, úseky silnic, vodní elektrárny, telekomunikace, zdravotnická zařízení i celé obytné oblasti.

Část škod navíc neleží jen v tom, co je vidět na fotografiích. Zničená silnice znamená dražší zásobování. Nefunkční elektrárna výpadek energie. Ztracená škola měsíce improvizované výuky. Zničený dům není jen účet za cihly, ale ztráta půdy, dokumentů, pracovních nástrojů a místa, ke kterému se rodina po generace vracela.

Co je dnes doložené a co ještě zůstává otevřené

Doložené: 26. srpna se v oblasti Langtang Lirung zřítila masa horniny a ledovce a spustila katastrofický proud bahna, ledu, vody a kamení do horských údolí.

Doložené: k uzávěrce bylo potvrzeno nejméně 633 mrtvých na obou stranách hranice a téměř 3 000 pohřešovaných.

Doložené: UNICEF eviduje nejméně 17 000 zasažených dětí, 18 úplně zničených a 20 poškozených škol.

Doložené: po kolapsu vznikla nová přehrazená jezera, která mohou představovat sekundární riziko a jsou nepřetržitě monitorována.

Nejisté: přesný bezprostřední spouštěč kolapsu svahu a ledovce. Vědci zkoumají více možností a není fér jednu z nich vydávat za definitivní příčinu.

Proměnlivé: počty mrtvých, pohřešovaných a zachráněných. V této fázi se mohou měnit během několika hodin.

Čtyři dny katastrofy: od útěku do kopce k DNA

26. srpna: Kolaps ledu a horniny spouští ničivý proud. Vesnice v Rasuwa, Nuwakot a Dhading jsou zasaženy během minut, mizí mosty a silnice. Začínají první vrtulníkové evakuace.

27. srpna: Záchranáři rozšiřují pátrání, počty obětí rychle rostou. UNICEF upozorňuje na tisíce zasažených dětí a zničené školy. Satelitní snímky začínají ukazovat rozsah sesuvu i změny říčních koryt.

28. srpna: Týmy se dostávají do zničeného hraničního areálu Gyirong. Strach z přelití nově vzniklého jezera na několik hodin zastavuje práce. Zoyal Ghale se znovu setkává s matkou.

29. srpna: Potvrzený počet mrtvých stoupá na 633 a pohřešovaných k téměř třem tisícům. Špatné počasí znovu komplikuje vrtulníky. Nepál žádá specializovanou technickou pomoc a připravuje identifikaci části obětí pomocí DNA.

Verdikt: největší příběh není jen masa vody. Je to čas, který lidé nedostali

Na fotografiích z Nepálu dominují rozšířená koryta, domy zaražené do bahna a mosty, které končí uprostřed prázdna. Nejvýmluvnější číslo ale možná není ani 633 mrtvých, ani téměř 3 000 pohřešovaných.

Je to méně než pět minut, o kterých mluvil Sonikin otec. Pět minut mezi varováním a okamžikem, kdy voda dorazila k vesnici. V tom intervalu se třináctiletá dívka musela rozhodnout, kam běžet, vzít tříletého bratra a nezastavovat se.

Právě tím je tahle katastrofa tak děsivá. Moderní svět umí sledovat ledovce ze satelitu, létat s drony nad novými jezery a analyzovat svah po metrech. Ale když se v úzkém údolí uvolní masa skály, ledu a vody, může se celý technologický náskok smrsknout na několik minut. A někdy na rozhodnutí dítěte, které prostě běží do kopce.

Zdroje a metodika

Text kombinuje nejnovější dostupná data k 29. srpnu 2026 s lidskými svědectvími a odbornou interpretací mechanismu katastrofy. U rychle se měnících počtů uvádí stav v době uzávěrky a nepředstírá, že jde o konečné hodnoty. Příčinu kolapsu formuluje jako předmět probíhajícího odborného zkoumání, nikoli jako uzavřený fakt.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz