Článek
František Dibarbora patřil mezi nejvýraznější osobnosti slovenského divadla, filmu i televize. Charismatický herec s italskými kořeny se narodil 19. listopadu 1916 v Bratislavě a během několika desetiletí vytvořil desítky nezapomenutelných rolí.
Diváci si jej dodnes připomínají například z pohádky Šíleně smutná princezna, kde ztvárnil kata, ale také z řady televizních inscenací, filmů a divadelních představení.
Českým divákům může být František Dibarbora známý především z oblíbené komedie Dovolená s Andělem z roku 1952. Ve filmu režiséra Bořivoje Zemana se objevil po boku Jaroslava Marvana, Josefa Kemra nebo Vladimíra Ráže jako slovenský horník Štefan Palko z Banské Bystrice.
Kolegové o něm mluvili jako o mimořádně slušném, elegantním a vstřícném člověku. Jen málokdo tušil, že jeho soukromý život připomínal drama, které by obstálo i jako filmový scénář.
Málokdo dnes ví, že František Dibarbora mohl být stejně dobře sportovní hvězdou jako hercem. Už v mládí patřil mezi talentované hokejisty a jako brankář nastoupil také ve třech utkáních za slovenskou reprezentaci. Vedle hokeje hrál i fotbal a sportu se věnoval s takovým nasazením, že dlouho nebylo jisté, zda nakonec zvítězí ledová plocha, nebo divadelní prkna.
Rozhodující slovo měl jeho otec, který v synovi rozpoznal herecký talent a povzbudil ho ke studiu na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě. Ukázalo se, že šlo o životní rozhodnutí. Dibarbora se stal jednou z největších osobností Slovenského národního divadla, na jehož jevišti během kariéry vytvořil více než 180 rolí a později vychoval jako pedagog VŠMU celou generaci slovenských herců.
První manželkou Františka Dibarbory byla Anna Bottová, dcera významného slovenského básníka Ivana Kraska. Podle vzpomínek pamětníků svého muže velmi milovala, ale zároveň na něj výrazně žárlila. Právě s tím souvisí jedna z nejznámějších historek z Dibarborova života.
V roce 1950 natáčel budovatelský film Priehrada režiséra Paľa Bielika. Podle vzpomínek slavné fotografky Zuzany Mináčové odmítal během natáčení sundat snubní prsten, protože manželce slíbil, že jej nikdy nesloží z ruky. Tvůrcům filmu to ale způsobovalo komplikace. Dibarborova postava představovala obyčejného dělníka a tehdejší ideologové namítali, že výrazný zlatý prsten neodpovídá životní úrovni dělnické třídy. Mináčová později vzpomínala, že kvůli této zdánlivé maličkosti bylo natáčení dokonce na čas přerušeno. Přesto se film nakonec dokončil i s prstenem na hercově ruce.
Se stejnou dobou je spojována ještě jedna známá historka. Zuzana Mináčová ve své knize popsala, že když se Dibarbora snažil zaujmout ženy, snubní prsten si naopak sundával. Údajně pak tvrdil, že je impotentní, čímž v některých ženách vzbudil soucit a zájem. Jde ale pouze o vzpomínku fotografky.
Skutečné životní drama přišlo až o několik let později
Když do Bratislavy dorazil začínající herec František Zvarík, neměl vlastní bydlení. Dibarbora mu proto nabídl střechu nad hlavou a umožnil mu přechodně bydlet ve svém bytě. Z dobrého skutku se ale bohužel stala událost, která navždy změnila život několika lidí.
Mladý Zvarík se totiž sblížil s Dibarborovou manželkou Annou. Přátelství postupně přerostlo v milostný vztah a Anna se nakonec rozhodla manželství s Dibarborou ukončit. Rozvedla se a odešla právě za Zvaríkem.
Na celé situaci dodnes překvapuje především Dibarborova reakce. Přestože utrpěl bolestivou zradu, celou situaci řešil s mimořádnou důstojností. Nevyvolával veřejné konflikty, bývalé manželce ani jejímu novému partnerovi nedělal problémy a podle vzpomínek kolegů se z jejich společného domova odstěhoval právě on.
Nový vztah ale nepřinesl vytoužené štěstí. Anně a Františku Zvaríkovým se narodil syn Ján, jejich manželství se ale velmi brzy dostalo do krize. Zvarík měl podle řady pamětníků velký úspěch u žen a údajně pokračoval v milostných aférách i po svatbě. Anna jeho nevěry nesla velmi těžce.
Psychický tlak se postupně stupňoval a po přibližně dvou letech společného života spáchala sebevraždu. Přestože bývá tato tragédie často spojována právě s manželskými problémy, přesné důvody jejího rozhodnutí nejsou z historických pramenů jednoznačné.
Smrt Anny Bottové silně zasáhla slovenské herecké prostředí. Podle vzpomínek některých kolegů nesla část umělecké obce tragédii velmi těžce a Františku Zvaríkovi ji dlouhá léta vyčítala. Objevují se taky svědectví, že někteří herci s ním kvůli celé události odmítali spolupracovat.
František Zvarík později začal nový život po boku herečky Evy Krížikové, se kterou vytvořil jeden z nejznámějších slovenských hereckých párů.
Ani Dibarbora nezůstal po rozvodu sám. Znovu se oženil a s druhou manželkou Květou vychoval syna Michala. Přesto podle lidí, kteří jej dobře znali, zůstala zkušenost s rozpadem prvního manželství jednou z nejbolestivějších životních ran.
Navzdory osobním problémům pokračoval ve své mimořádně úspěšné kariéře. Na jevišti Slovenského národního divadla vytvořil desítky výrazných rolí, pravidelně natáčel filmy i televizní inscenace a stal se jednou z nejvýraznějších osobností slovenské kultury druhé poloviny 20. století. Diváci si jej oblíbili především pro jeho přirozený humor, kultivovaný projev a schopnost dodat i vedlejším postavám nezapomenutelné kouzlo.
Jeho život ukončila tragická dopravní nehoda
Na přelomu srpna a září roku 1987 jel automobilem přes tehdy poměrně nový Přístavní most v Bratislavě. Při jízdě nedal přednost jinému vozidlu a došlo ke srážce. Dibarbora byl převezen do nemocnice, kde lékaři několik dní bojovali o jeho život.
Zemřel 4. září 1987 ve věku sedmdesáti let. Podle jeho syna Michala sehrál významnou roli také hercův zdravotní stav. Dibarbora dlouhodobě trpěl srdečním onemocněním, prodělal infarkt a léčil se s cukrovkou. Právě tyto komplikace výrazně zhoršily jeho šance na zotavení po autonehodě.
Přestože jeho osobní život provázela bolest, zrada i tragédie, v paměti diváků zůstává František Dibarbora především jako mimořádný herec, noblesní gentleman a jedna z největších osobností slovenského divadla a filmu.
Jeho příběh zároveň připomíná, že ani lidé, kteří rozdávali úsměvy na jevišti a před kamerou, nebyli ušetřeni dramat, která se odehrávala daleko od očí veřejnosti.
Zdroj: https://plus7dni.pluska.sk/pribehy/nebol-svaty-dibarbora-balil-zeny-na-intimny-problem-kazda-ho-chcela-vyliecit-skoncil-zle
https://www.extra.cz/temny-pribeh-kata-ze-silene-smutne-princezny-zrada-manzelky-a-konicek-ktery-ho-stal-zivot-9395f
Zuzana Mináčová: Život fotografky (memoáry – zdroj historek o natáčení filmu Priehrada a Dibarborově soukromí)
https://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/25748-z-olympiady-privezl-bronz-vasen-ale-byla-silnejsi-nez-hokej-nakonec-ji-vlidny-klaun-zaplatil-zivotem-tajnosti-slavnych.htm
