Článek
Tichá krize, která se rozlézá do všech vrstev společnosti
Když se mluví o bydlení, debata často sklouzne k cenám bytů v Praze nebo k výši úrokových sazeb. Jenže nejpřesnější obraz skutečné krize vzniká až tam, kde se systém úplně láme – mezi lidmi, kteří žijí v provizoriu, v přelidněných bytech, v nevyhovujících podmínkách nebo dokonce venku. A právě tuto realitu nově mapuje sčítání osob v bytové nouzi 2025. Podle něj se v Česku nachází 160 tisíc lidí v bytové nouzi a jde o 70 tisíc domácností. Součástí jsou i více než 61 tisíce dětí, tedy 38 % všech osob v bytové nouzi – obrovské číslo, které ukazuje, že problém zasahuje především rodiny.
Autoři zároveň upozorňují, že oproti předchozímu dostupnému údaji došlo k mírnému nárůstu počtu osob i domácností. Krize tedy nejen trvá, ale postupně se prohlubuje.
Lidé bez střechy: dlouhé roky venku a minimum možností, jak se vrátit zpět
Nejtvrdší podobou bytové nouze je život bez střechy. Sčítání uvádí, že takových lidí je v Česku minimálně 11 641. Nejde jen o „několik tisíc bezdomovců“, ale o počet srovnatelný s obyvateli menšího města. Závažnější než samotné číslo je délka, po jakou v této situaci lidé žijí. Podle dat 26,1 % osob žije bez střechy 10 a více let, tedy celé dekády. A 62,5 % z nich přespává venku, nikoli v noclehárnách. To ukazuje na hluboké selhání dostupných služeb i prevence.
Nevyhovující bydlení: 45 tisíc lidí v domech a bytech, které nesplňují základní standardy
Velká část bytové nouze není vidět na ulici, ale odehrává se za zavřenými dveřmi. V nevyhovujícím bydlení žije 45 500 osob. Jde o byty bez tekoucí vody, elektřiny, koupelny či možnosti topit; o prostory se statickými vadami, chronickou plísní nebo bez funkčních oken. Pro mnoho rodin je to jediná dostupná forma bydlení. Často přelidněná, často zdraví ohrožující, ale pořád méně hrozivá než ulice. Přesto právě z těchto domácností se lidé nejčastěji propadají dál.
Nejisté bydlení: téměř 73 tisíc lidí těsně před pádem
Nejpočetnější skupinu tvoří lidé v nejistém bydlení – ti, kteří mají pouze krátkodobé smlouvy, dostali výpověď, žijí dočasně u příbuzných nebo čelí domácímu násilí. Podle zprávy může v nejistém bydlení žít až 73 tisíc osob. Jste-li v této skupině, stačí výpadek příjmů, nemoc nebo rozpad vztahu – a během několika týdnů můžete skončit v azylovém domě nebo venku. Tato hranice je dnes v Česku alarmujícím způsobem tenká.
Mapa bytové nouze: nejvíce trpí Moravskoslezsko a Ústecko
Krizová situace se netýká celé země stejně. Sčítání ukazuje, že nejvíce lidí v bytové nouzi žije v Moravskoslezském a Ústeckém kraji – každý přes 20 tisíc osob. Právě zde se nejvíce projevuje kombinace strukturální chudoby, nedostatku pracovních příležitostí a rozpadu dostupného bydlení. Vysoké počty vykazuje i Praha, ovšem s jinou dynamikou: extrémně drahé nájmy a nedostatek obecních bytů. Výrazné koncentrace bytové nouze najdeme i v konkrétních městech, například v Ostravě, Ústí nad Labem, Plzni či Mostě. Tyto regiony dlouhodobě hledají cestu, jak stabilizovat bydlení, ale zatím se jim to nedaří.
Chybí systémová prevence
Data ze sčítání ukazují, že problém je hlubší než jen drahé hypotéky. Chybí systémová prevence, dostupné nájemní bydlení a podpora obcí. Terénní služby přicházejí do kontaktu s lidmi mnohdy až tehdy, kdy je jejich situace akutní. Výsledkem je uzavřený kruh: lidé padají do bytové nouze, odkud se bez pomoci dostávají jen těžko; regiony se potýkají s vysokou koncentrací chudoby; a stát stále vyčkává, zda problém „nějak“ odezní. Sčítání ale ukazuje pravý opak – bytová nouze nerozpouští se, ale narůstá.
Bydlení se stává zásadní zkouškou české společnosti
Nová data přinášejí nepříjemný, ale jasný obraz: krize bydlení je hlubší a širší, než jsme ochotni připustit. Zasahuje desítky tisíc rodin, tisíce seniorů, desetitisíce dětí. A pokud se nezmění přístup státu a samospráv, další sčítání přinese pravděpodobně ještě temnější čísla. Krize bydlení tak přestává být jen ekonomickou otázkou. Stává se otázkou toho, jakou společností chceme být – a komu dáme šanci žít důstojně.
Zdroj:
