Neomezená rychlost na německých dálnicích se pomalu stává minulostí

Kombinace vysokých letních teplot a desítky let starého betonu vytváří na dálnicích riziko takzvaného „blow-up“ efektu, kdy se dálniční panely pod tlakem rozpínání začnou zvedat, praskat nebo se náhle vyklenou. Pro řidiče v levém pruhu, kteří se pohybují vysokou rychlostí, představuje takto zdeformovaný povrch fatální nebezpečí. Nejvíce ohrožení jsou motocyklisté, pro které může být i drobný schod na vozovce příčinou těžké havárie. Výrazné škody hrozí také podvozkům osobních automobilů.

Německá dálniční společnost proto na rizikových úsecích zavádí od května do září plošné omezení rychlosti. Pro osobní automobily do 3,5 tuny platí limit 120 kilometrů za hodinu, zatímco motocykly a nákladní vozy musí zpomalit až na 80 kilometrů za hodinu. Cílem je poskytnout motoristům dostatek času na reakci a v případě střetu s nerovností zmírnit následky nehody. Na dodržování nových rychlostních limitů dohlíží policie, která v těchto oblastech intenzivně měří rychlost.

Problém se projevuje zejména v jižním Německu. Kritická místa byla vytipována v Bavorsku, kde se omezení dotknou dálnice A3 mezi uzlem Deggendorf a výjezdem Hengersberg. Rychlostní limity řidiči potkají také na dálnici A92 v úsecích mezi Oberschleißheimem a Dingolfingem, což zahrnuje i okolí Freisingu a Landshutu. Dalším rizikovým bodem je dálnice A93 od křižovátky Saalhaupt směrem k Elsendorfu. Pokud budou vlny veder pokračovat, seznam omezených úseků se bude rozšiřovat.

Současný stav odkrývá hlubší problém německé dopravní sítě. Mnoho betonových úseků vznikalo v minulém století podle tehdejších norem. Projektanti tehdy nepočítali s tak výraznými klimatickými změnami a extrémními teplotami, které v létě atakují čtyřicetistupňovou hranici. Infrastruktura je navíc přetížena enormním nárůstkem kamionové dopravy. Německo sice investuje do modernizace vozovek velké finanční prostředky, ale kompletní rekonstrukce tisíců kilometrů dálnic potrvá desítky let.

Do technických problémů se navíc čím dál silněji prolíná celospolečenská debata o plošném zavedení rychlostního limitu na všech německých dálnicích. Zastánci omezení rychlosti na 120 kilometrů za hodinu získali do rukou silný argument v podobě nové vědecké studie z Ruhrské univerzity v Bochumi. Ekonomka Maike Metz-Peeters ve svém výzkumu použila pokročilé kauzální strojové učení k analýze reálných dopravních dat z let 2017 až 2019. Počítačový algoritmus vyhledával a porovnával dálniční úseky s velmi podobnými vlastnostmi, které se lišily v zásadě pouze tím, zda na nich rychlost omezena byla, či nikoliv. Tímto způsobem vědci dokázali přesně izolovat vliv samotné rychlosti od jiných faktorů, jako je hustota provozu či stav vozovky.

Výsledky analýzy ukazují jednoznačný přínos pro bezpečnost. Podle propočtů by pevný limit 120 kilometrů za hodinu na celé dálniční síti zachránil přibližně 58 lidských životů ročně. Pravděpodobnost smrtelné nehody by klesla o 35 procent a počet těžce zraněných by se snížil o 904 osob za rok, což odpovídá poklesu rizika o 26 procent. Vedle snížení počtu lidských tragédií přichází studie také s ekonomickým rozměrem. Menší množství vážných havárií by německému zdravotnickému a pojistnému systému ušetřilo zhruba 216 milionů eur ročně. Největší bezpečnostní efekt se podle dat projevuje na méně vytížených úsecích a u dálničních křižovatek, kde v současnosti vznikají největší rozdíly mezi rychlostmi jednotlivých vozidel.

Odpůrci plošných omezení často poukazují na statistický paradox, podle kterého vykazují úseky s již existujícím rychlostním limitem vyšší průměrnou nehodovost než úseky s volnou rychlostí. Autorka studie však toto tvrzení vyvrací s vysvětlením, že rychlostní omezení se přirozeně instalují na místa, která jsou riziková sama o sobě, například kvůli složitému profilu trasy nebo vysoké hustotě dopravy. Kritici také varují, že pouhé administrativní snížení limitu chování řidičů automaticky nezmění a motoristé budou nové nařízení po čase ignorovat. Politická reprezentace v Německu zůstává v této otázce rozdělená, obzvláště když okolní státy volí odlišný přístup. Zatímco Polsko uplatňuje standardní dálniční limit 140 kilometrů za hodinu, Česko se vydalo opačným směrem a na vybraných moderních úsecích umožňuje zvýšení rychlosti až na 150 kilometrů za hodinu.