Článek
Horko patří mezi nejpodceňovanější, a přitom nejnebezpečnější projevy počasí. Podle Světové zdravotnické organizace souvisí s horkem celosvětově zhruba téměř 500 tisíc úmrtí ročně a víc než třetina z nich připadá na Evropu, která se navíc otepluje rychleji než zbytek světa.
Dobrá zpráva je, že většině potíží z horka se dá předejít—mají totiž společného jmenovatele: málo tekutin a zbytečnou zátěž v nejteplejší část dne. Když pohlídáte tyhle dvě věci a přidáte pár maličkostí kolem, dá se ve zdraví přečkat i tropický týden. Následující rady berte jako rychlý návod na horké dny.
Koho horko ohrožuje nejvíc
Přehřátí může složit kohokoli, některé skupiny jsou ale výrazně zranitelnější:
- senioři nad 65 let a malé děti přibližně do 4 let
- těhotné a kojící ženy
- lidé s onemocněním srdce a cév, vysokým krevním tlakem nebo nadváhou
- lidé s omezenou pohyblivostí a dlouhodobě nemocní
- lidé užívající některé léky—například na vysoký tlak, na depresi, na nespavost nebo na onemocnění štítné žlázy
U těchto skupin je namístě zvýšená opatrnost. Pomůže i to, když je někdo z blízkých během dne několikrát zkontroluje, třeba jen telefonicky.
Co dělat
1) Pitný režim
- pijte přibližně 2–3 litry tekutin denně, po menších dávkách a častěji, ne všechno najednou
- nejvhodnější je čistá voda střídaná s minerálkou (a střídejte i druhy minerálek); doplnit lze chlazený slabý čaj nebo vodou ředěné džusy
- nečekejte na žízeň—u dětí a seniorů je její pocit opožděný, proto je k pití aktivně pobízejte
- orientačním ukazatelem hydratace je barva moči; měla by být světle žlutá, tmavší barva signalizuje nedostatek tekutin
- lidé s onemocněním ledvin nebo užívající „léky na odvodnění“ by si měli množství tekutin upravit po poradě s lékařem
2) Denní režim a tempo
- zpomalte, omezte fyzicky náročné činnosti a přesuňte pochůzky i sport na ráno nebo pozdní večer
- přes poledne a brzké odpoledne, kdy je slunce nejsilnější, odpočívejte ve stínu nebo uvnitř
- s každou aktivitou začínejte pozvolna a při prvních známkách únavy ji přerušte a odpočiňte si
3) Doma a v noci
- větrejte v noci a brzy ráno, přes den naopak okna zavřete—otevřená okna v poledním vedru teplotu uvnitř jen zvyšují
- zastiňte okna, nejlépe venkovními okenicemi nebo žaluziemi; pomohou i rolety, závěsy nebo protisluneční fólie
- zbytečně nezvyšujte teplotu v bytě vařením a používáním trouby
- osvěží opakovaná vlažná (nedoporučuje se ledová) sprcha, namočený ručník na krku či zápěstí nebo ventilátor
- před spaním vypijte sklenici vody; hydratovaný organismus se tolik nepřehřívá
4) Klimatizace
- nastavujte ji maximálně o 5–7 °C níže, než je venkovní teplota, a prostor nepřechlazujte
- proud chladného vzduchu směřujte do místnosti, ne přímo na tělo
- při příchodu z venku snižujte teplotu postupně, ať se vyhnete tepelnému šoku
- místnost pravidelně větrejte a hlídejte, ať vlhkost vzduchu neklesne pod 35 %
5) Venku a na cestách
- vyhledávejte stín a noste lehké a volné oblečení světlých barev, pokrývku hlavy a sluneční brýle
- nechráněnou kůži ošetřete opalovacím krémem s vysokým faktorem, ideálně půl hodiny před odchodem ven
- za volantem počítejte se zhoršenou pozorností a delší reakční dobou; dělejte častější přestávky a pijte
- děti ani zvířata nikdy nenechávejte v zaparkovaném autě, ani na chvíli—teplota v kabině stoupá mimořádně rychle
6) Strava
- jezte lehká a snadno stravitelná jídla—studené polévky, saláty, zeleninu, ovoce, jogurty—raději častěji a v menších porcích
- omezte tučná a na bílkoviny bohatá jídla, která v těle zvyšují tvorbu tepla
- za horka dbejte na čerstvost potravin
Čeho se naopak vyvarovat
Následujícího:
- alkoholu, silné kávy a slazených či energetických nápojů; tělo totiž místo doplnění tekutin spíš odvodňují nebo zatěžují
- ledově studených nápojů a sprch—mohou vyvolat křeče, ochlazujte se proto vlažně
- skoku rozehřátí do studené vody—hrozí svalové křeče i selhání oběhu
- fyzické zátěže a pobytu na přímém slunci v poledne a časném odpoledni
- přetápění bytu vařením a troubou a větrání otevřenými okny během dne
- přechlazení klimatizací a proudu vzduchu mířícího dlouhodobě na tělo—riskujete tepelný šok, angínu i bolesti zad
- ponechávání dětí nebo zvířat v zaparkovaném autě, a to i na pár minut
Když přehřátí přijde: rozpoznat a jednat
Ani při vší opatrnosti se přehřátí nevyhne každý. Důležité je rozpoznat varovné příznaky a rychle zareagovat.
1) Úpal
- jedná se o selhání regulace tělesné teploty, která může během krátké doby dosáhnout až 41 °C a ohrozit život; pozná se podle horké, suché a zarudlé kůže, horečky bez pocení, rychlého tepu, tepavé bolesti hlavy, zmatenosti, závratí až bezvědomí
- postiženého přeneste do stínu, uvolněte mu oděv a aktivně ho ochlazujte vlažnou (ne ledovou) vodou, vlhkými ručníky nebo zabalením do chladného mokrého prostěradla, ideálně s ventilátorem
- v ochlazování pokračujte, dokud tělesná teplota neklesne pod 38,5 °C; pití zatím nepodávejte
- co nejdříve přivolejte pomoc na lince 155, případně na evropském čísle 112
2) Úžeh, mdloba, křeče a vyčerpání
- k úžehu dojde přímým působením slunce na hlavu a může se projevit i s několikahodinovým zpožděním ztuhnutím šíje a světloplachostí; postiženého uložte do stínu s podloženou hlavou, ochlazujte a podávejte tekutiny po douškách
- mdloba z horka přichází nejčastěji při delším stání; uložte postiženého do stínu se zvednutýma nohama a uvolněte oděv
- křeče z přehřátí postihují břicho a končetiny; ukončete námahu, odpočívejte v chladu a zvolna doplňujte ionty (například osolenou vodu v poměru čajová lžička soli na litr)
- vyčerpání z přehřátí se může objevit i s odstupem několika dní; projevuje se slabostí, bledostí, studenou a vlhkou kůží a rychlým slabým tepem—pomozte s ochlazováním a doplňte tekutiny, při nevolnosti nebo poruše vědomí volejte lékaře
Při jakýchkoli závažnějších příznacích, poruše vědomí nebo u rizikových osob neváhejte volat záchrannou službu.
Shrnuto, podtrženo
Platí jednoduché zásady: dostatečně pít, zpomalit, vyhnout se polednímu slunci a nepřetápět domov. A pokud máte v okolí seniory, malé děti nebo nemocné, věnujte jim během těchto dní pozornost—někdy stačí jediný telefon a ujištění, že mají dost tekutin i chládku.
ZDROJE
Světová zdravotnická organizace (2024). Climate change, heat and health. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/climate-change-heat-and-health
Kazmarová H (2023). Jak se chovat v horkých letních dnech. Státní zdravotní ústav. Dostupné z: https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/zivotni-prostredi/ovzdusi/venkovni-ovzdusi/jak-se-chovat-v-horkych-letnich-dnech/
