Článek
Poslední červnový víkend přepsal české teplotní tabulky: v Doksanech padl nový absolutní rekord 41,9 °C, poprvé v historii oficiálních měření byla překonána hranice 41 stupňů a devět z deseti nejvyšších teplot, jaké kdy ČHMÚ zaznamenal, pochází právě z těchto dvou dnů.
Rekord padl i v pražském Klementinu, které měří nepřetržitě od roku 1775. Celoevropsky si vrchol vlny veder v týdnu od 22. do 28. června vyžádal zhruba 10 650 úmrtí nad obvyklý průměr. Horko je dnes ve městech nejsmrtelnějším projevem změny klimatu—a zároveň tím, proti kterému umějí města prokazatelně bojovat. Řada metropolí to už dělá. Praha má strategie na papíře, v tempu a závaznosti ale zaostává. Na podzim si budeme volit nové vedení města; příprava na horko by proto měla být jednou z politických priorit.
Proč města trpí nejvíc
Beton, asfalt a střechy přes den nasávají teplo a v noci ho vyzařují zpět. Hustě zastavěné čtvrti jsou proto o několik stupňů teplejší než okolní krajina, a hlavně se v noci neochlazují—a právě tropické noci tělo vyčerpávají nejvíc. Nejohroženější jsou senioři, malé děti, chronicky nemocní a lidé s nízkými příjmy, kteří častěji bydlí v přehřátých bytech bez možnosti úniku. Letošní data to potvrzují: v Belgii, která zaznamenala nejvyšší nadúmrtnost v Evropě (48 procent nad průměr), zasáhlo horko nejvíce obyvatele chudších regionů.
Zároveň platí, že jde o řešitelný problém. Modelová studie citovaná Světovým ekonomickým fórem spočítala, že kdyby evropská města zvýšila pokryv korunami stromů z dnešních průměrných zhruba 14 procent na 30 procent, klesl by počet úmrtí připsatelných horku asi o třetinu. Stín a zeleň proto nejsou pro kosmetický efekt, ale slouží jako základní infrastruktura, která je zcela esenciální pro naše zdraví.
Zeleň, která chladí
Jedním z nejzelenějších příkladů je kolumbijský Medellín. Město od roku 2016 vybudovalo přes 30 tzv. zelených koridorů (corredores verdes) podél 18 silnic a 12 vodních toků—do roku 2021 vysadilo 880 tisíc stromů a 2,5 milionu dalších rostlin. Průměrná teplota ve městě klesla asi o 2 °C, v nejexponovanějších lokalitách ještě víc. Celé to stálo 16,3 milionu dolarů plus 625 tisíc dolarů ročně na údržbu. Navíc jako zahradníci našli práci lidé vysídlení vnitrostátním konfliktem.
V Evropě kráčí podobnou cestou Vídeň. Ročně vysazuje až 4 500 stromů a vede seznam 25 druhů odolných vůči horku a suchu, které testuje pro ulice. Paříž se zaměřila na školy. V programu „les cours oasis“ od roku 2018 přeměnila 203 asfaltových školních dvorů na stíněné, propustné a zelené plochy; dvory zabírají přes 70 hektarů rovnoměrně rozmístěných po celém městě a část z nich se o víkendech a při vlnách veder otevírá veřejnosti jako ochlazovací místa. Ani tady není vše ideální—francouzské reportáže připomínají, že jde o nákladné úpravy (300 až 600 tisíc eur na jeden dvůr) a výsledek ne vždy odpovídá představě zeleného ráje. Princip je ale přenositelný: školy a školky stojí v každé čtvrti, pozemky patří městu a každá odstíněná plocha slouží dětem i obyvatelům z okolí.
Voda a místa, kam se schovat
Vídeň stojí na jednoduché trojici: pitná voda, stín, chladné místnosti. Provozuje přes 1 800 pítek, v přepočtu 90 na 100 tisíc obyvatel (zatímco Paříž jich má 59 a Berlín šest), a k tomu stovku mlžících sloupků na hydrantech a 75 mobilních pítek s mlžením. Od června do září otevírá 34 klimatizovaných zón s teplotou 20 až 24 °C, posezením, vodou a wifi zdarma. A v pilotním projektu Coole Straßen přes léto uzavřela vybrané ulice pro auta, doplnila zeleň a mlžení. Teplota v ulici pak klesla až o 5 °C. Ulice přitom nevybírala náhodně, ale podle tepelné mapy města.
Barcelona vybudovala největší evropskou síť „klimatických útočišť“. Začala v roce 2019 se 70 místy, letos v létě jich má přes 500—knihovny, komunitní a sportovní centra, muzea, školy i parky. Vstup je zdarma, uvnitř se drží nejvýše 26 °C a k dispozici je voda a místo k sezení. Přes 99 procent obyvatel má útočiště do deseti minut chůze od domova a vše je v přehledné mapě s otevírací dobou a filtry. Město samo zároveň přiznává limit, který stojí za pozornost: část sítě tvoří venkovní parky, které při extrémních teplotách potřebný komfort nenabídnou. Počet míst na papíře tedy není totéž co skutečná ochrana.
Někdo to musí mít na starost
Athény v roce 2021 jako první evropské město jmenovaly svého „chief heat officer“, člověka odpovědného výhradně za ochranu města před horkem. Eleni Myrivili v této roli zavedla kategorizaci vln veder do tří stupňů, která nekombinuje jen meteorologická data, ale i historická data o úmrtnosti. Podle stupně se automaticky spouštějí opatření pro sociální služby, domovy seniorů či záchranáře. Sevilla šla ještě dál a vlny veder pojmenovává jako hurikány—první pojmenovanou vlnou na světě byla Zoe v červenci 2022. Athény navíc s národní observatoří provozují aplikaci Extrema, která obyvatelům ukáže nejbližší chladná místa i nejchladnější trasu městem.
Vídeň má od roku 2022 „horký akční plán“ s 29 opatřeními od cílené komunikace přes pítka a chladné místnosti až po metodiku, podle které si nemocnice a pečovatelské domy sestavují vlastní protokoly pro vlny veder. To je podstatný poznatek: většina obětí horka neumírá na ulici, ale doma a v zařízeních péče.
Nezastavět si přísun chladného vzduchu
Stuttgart leží podobně jako Praha v kotlině obklopené svahy. Už desítky let proto vede klimatický atlas, který mapuje, kudy do města v noci stéká chladný vzduch z okolních kopců. A v těchto větracích koridorech a na svazích se nesmí stavět, přestože o pozemky mají developeři velký zájem. Město kvůli tomu zastavilo i přes 60 hektarů dříve plánované výstavby a každý větší záměr posuzuje oddělení městské klimatologie. Model převzala další města od Berlína po japonské Kóbe.
Pro pořádek: to není argument proti zahušťování města. Kompaktní město s krátkými vzdálenostmi je z klimatického hlediska výhodnější než rozlézání do krajiny. Stuttgart ukazuje, že obojí jde dohromady—stavět uvnitř města a zároveň chránit pár klíčových zelených klínů a svahů, kterými město dýchá. Podmínkou je, aby klimatická data byla závazným podkladem rozhodování, ne jen zajímavou přílohou, na kterou se nikdo nepodívá.
Kam kráčí Praha
Naše metropole nezačíná od nuly. Strategii adaptace na změnu klimatu má od roku 2017, klimatický plán do roku 2030 pak od roku 2021—včetně cíle vysadit 1,5 milionu stromů nad rámec náhrad za kácení. IPR schválil standard pro plánování a péči o uliční stromořadí a zveřejnil mapu povrchové teploty a zranitelnosti území. Pražské stavební předpisy nově vyžadují vegetační vrstvu na plochých střechách a odstraňují překážky pro výsadbu stromořadí. Město v roce 2025 podpořilo 15 adaptačních projektů městských částí za 23,7 milionu korun, dlouhodobě přes 570 milionů.
Jenže tempo a měřítko neodpovídají problému. Program Klimatické stromy, který testuje odolné druhy pro pražské ulice, počítá s výsadbou 110 stromů na jaře 2026 a dlouhodobým cílem 900 stromů. Vídeň jich přitom sází až 4 500 ročně. Mapu „oáz chladu“, tedy obdobu barcelonské sítě, Praha podle magistrátu teprve připravuje. Katalánské hlavní město mezitím provozuje přes 500 míst s garantovanou teplotou.
Informační systém pro obyvatele při dlouhých vlnách veder implementační plán na roky 2025 až 2029 zatím jen slibuje. A klimatické mapy IPR slouží jako analytický podklad, nikoli jako závazné kritérium povolování staveb po vzoru Stuttgartu. Česká komora architektů letos v červnu vyzvala obce i kandidáty v podzimních volbách, aby řekli konkrétně, jak připraví veřejná prostranství, budovy a infrastrukturu na horko—nejen obecně mluvili o klimatu.
Co by mělo udělat příští vedení Prahy
Tohle by podle mě mělo být v programu příští koalice na magistrátu:
1) dokončit a zveřejnit mapu chladných míst a rozšířit ji na skutečnou síť: knihovny, komunitní centra, bazény, školy, kostely i pasáže, s garantovanou teplotou, pitnou vodou a cílem dostupnosti do deseti minut chůze pro každého
2) přijmout horký akční plán: závazné protokoly pro nemocnice, domovy seniorů, terénní sociální služby a školy, které se spouštějí automaticky s výstrahou, plus adresná pomoc osamělým seniorům v přehřátých bytech
3) zavést kategorizaci vln veder navázanou na zdravotní data a srozumitelně varovat; po každé sezóně veřejně vyhodnotit úmrtnost, hospitalizace a fungování opatření
4) určit jednoho odpovědného člověka či malý tým pro horko s mandátem napříč odbory a městskými firmami („vedoucího pro vedro“), ať má téma jasného vlastníka
5) řádově zrychlit výsadbu uličních stromů a hlavně péči o ně: víceletý rozpočet, koordinace se správci sítí při každé rekonstrukci ulice a cíl korunového pokryvu pro jednotlivé čtvrti, neorientovat se jen počty sazenic
6) proměnit asfaltové dvory škol a školek na stíněné zelené plochy a o prázdninách a víkendech je otevírat okolí
7) při každé rekonstrukci ulice počítat se stromy, propustnými a světlejšími povrchy a zadržováním vody jako se standardem, ne nadstavbou, pokračovat v ozeleňování tramvajových pásů
8) rozšířit síť pítek a mlžení ve veřejném prostoru a v horku zpřístupňovat vodní prvky, brouzdaliště a sprchy
9) promítnout mapy teploty, zranitelnosti a proudění chladného vzduchu závazně do územního plánování a povolování; chránit zelená údolí a svahy, kterými se město v noci ochlazuje
10) posílit dotace a poradenství pro domy: stínění oken, zelené střechy a fasády, kultivace vnitrobloků, s prioritou pro čtvrti, které tepelná mapa označuje za nejohroženější
Nic z tohoto desatera není experiment. Všechno už někde běží, má změřené výsledky i vyčíslenou cenu. Rozdíl mezi Prahou a Barcelonou, Vídní či Athénami dnes není v penězích ani znalostech, ale v tom, že tam z horka udělali politickou prioritu s jasnou odpovědností. I u nás léta budou už jen teplejší. Na podzim si v komunálních volbách zvolíme, jestli se na ně naše město začne připravovat pořádněji a rychleji.
ZDROJE
iRozhlas (2026). Rekord: Devět z deseti nejvyšších teplot ČR je z víkendu. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/devet-z-deseti-nejvyssich-teplot-v-historii-cr-padlo-o-vikendu-potvrdili_2606291445_elev
e15 (2026). Česko zažilo nejteplejší den v historii, Doksany hlásí 41,9 stupně. Dostupné z: https://www.e15.cz/domaci/cesko-zazilo-nejteplejsi-den-v-historii-doksany-hlasi-41-9-stupne-1433898
Pruknerová K (2026). Vlna veder v Evropě zabíjela. Zemřelo o deset tisíc lidí víc, než průměrně. Deník.cz. Dostupné z: https://www.denik.cz/evropa/vlna-veder-v-evrope-zabijela-zemrelo-o-deset-tisic-lidi-vic-nez-prumerne/
Reflex (2026). Belgie během vlny veder zaznamenala největší nadměrnou úmrtnost v Evropě. Dostupné z: https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/137263/belgie-behem-vlny-veder-zaznamenala-nejvetsi-nadmernou-umrtnost-v-evrope.html
Novotná D (2026). Varování Praze, městům a obcím: připravte se na vlny veder. Sázet stromy nestačí. Pražský deník. Dostupné z: https://prazsky.denik.cz/zpravy-region/varovani-praze-mestum-a-obcim-vlny-veder-sazet-stromy-nestaci/
Magistrát hl. m. Prahy (2026). Praha loni podpořila 15 adaptačních projektů v městských částech, letos bude pokračovat sázení klimaticky odolnějších druhů stromů. Dostupné z: https://praha.eu/w/praha-loni-podporila-15-adaptacnich-projektu-v-mestskych-castech-letos-bude-pokracovat-sazeni-klimaticky-odolnejsich-druhu-stromu
Magistrát hl. m. Prahy (2026). Klimatická změna. Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu. Dostupné z: https://adaptacepraha.cz/
Databáze strategií (2021). Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030. Dostupné z: https://www.databaze-strategie.cz/cz/praha/strategie/klimaticky-plan-hl.m.prahy-do-roku-2030
IPR Praha (2021). Stromy ve městě. Dostupné z: https://iprpraha.cz/page/4087
Buřívalová I (2024). Vedra vtrhla do měst. Lidem mají ulevit mlžící sprchy, „cool zóny“ i zelené střechy. Ekonews. Dostupné z: https://www.ekonews.cz/vedra-vtrhla-do-mest-lidem-maji-ulevit-mlzici-sprchy-cool-zony-i-zelene-strechy/
Ajuntament de Barcelona (2026). Over 500 climate shelters to beat the heat this summer. Dostupné z: https://www.barcelona.cat/infobarcelona/en/tema/climate-emergency/mes-de-500-refugis-climatics-per-combatre-la-calor-aquest-estiu-2026_1646096.html
Ajuntament de Barcelona (2026). Climate Shelters Network. Dostupné z: https://www.barcelona.cat/barcelona-pel-clima/en/specific-actions/climate-shelters-network
Shain T (2025). Can’t Take the Heat? Chill Out in a Climate Shelter. Barcelona Metropolitan. Dostupné z: https://www.barcelona-metropolitan.com/features/city-matters/cant-take-the-heat-chill-out-in-a-climate-shelter/
Mairie du 10e arrondissement de Paris (2026). Cours Oasis: les écoles à l’heure du Plan Climat. Dostupné z: https://mairie10.paris.fr/pages/les-cours-oasis-les-ecoles-a-l-heure-du-plan-climat-15067
Ville de Paris (2025). Les cours oasis. Dostupné z: https://www.paris.fr/pages/les-cours-oasis-7389
Cholez L-A, Cadoret N (2023). Contre les canicules, les cours d’écoles « oasis ». Reporterre. Dostupné z: https://reporterre.net/Contre-les-canicules-les-cours-d-ecoles-oasis
Previdelli A (2026). Where can you cool down for free in Vienna this summer? The Local Austria. Dostupné z: https://www.thelocal.at/20260608/where-can-you-cool-down-for-free-in-vienna-this-summer
CoolLIFE (2025). Urban Heat Action Plan (Vienna). Dostupné z: https://ieecp.org/wp-content/uploads/2025/12/CoolLIFE_GoodPractices_AustriaHeatActionPlanVienna.pdf
Vienna Tourist Board (2026). Trees and modern cooling technology for Vienna’s urban climate. Dostupné z: https://b2b.wien.info/en/newsroom/trees-and-modern-cooling-technology-for-vienna-s-urban-climate-1124480
Street Experiments (2020). Coole Straßen. Dostupné z: https://streetexperiments.com/collection/coole-strasen/
Mehta A (2024). From Athens to Dhaka: how chief heat officers are battling the heat. World Economic Forum. Dostupné z: https://www.weforum.org/stories/2024/05/chief-heat-officers-cities-climate-change/
Whiting K (2023). Climate change is making heatwaves more intense – here are 7 ways the world can cope. World Economic Forum. Dostupné z: https://www.weforum.org/stories/2023/08/climate-change-heatwaves-cooling-solutions/
Berretta D (2023). The heat is on for Athens to keep cool. Euro cities. Dostupné z: https://eurocities.eu/latest/the-heat-is-on-for-athens-to-keep-cool/
Thomson E (2024). Cities are using nature to cut urban temperatures – by 2°C in one case. World Economic Forum. Dostupné z: https://www.weforum.org/stories/2024/01/nature-positive-cities-tackle-extreme-heat/
Global Center on Adaptation (2019). Medellín shows how nature-based solutions can keep people and planet cool. Dostupné z: https://gca.org/medellin-shows-how-nature-based-solutions-can-keep-people-and-planet-cool/
Haas M (2022). ‚Ventilation Corridors‘ Funnel Cool Mountain Air Into Steamy Stuttgart. Reasons to be Cheerful. Dostupné z: https://reasonstobecheerful.world/stuttgart-ventilation-corridors-green-cool-air/
EBRD Green Cities. Green ventilation corridors: Stuttgart, Germany. Dostupné z: https://www.ebrdgreencities.com/policy-tool/green-ventilation-corridors-stuttgart-germany-2/
