Článek
Teprve ve Španělsku jsem změnila názor, což může znít trochu přitažené za vlasy, uznávám.
Většinu života jsem prožila v Praze a pamatuji kruté zimy s nadílkou sněhu, teplotou držící se několik týdnů v kuse hluboko pod nulou. Na víkendy jsme jezdívali k babičce na Šumavu, pochopitelně se psem, a nikdy by mě nenapadlo ho na zimu nějak speciálně vybavovat.
Jako většina, i všichni mí čeští psi milovali sníh. Skákali v něm jako pomatení, čumákem vyhazovali sníh do vzduchu, aby ho pak hned zase chytali, zahrabávali se do závějí, že jim koukala jenom špička ocasu a zběsile lítali v kruzích, kterým se říká zoomies. Všichni do jednoho.
Sníh je pro psy většinou zdrojem radosti a zábavy a nějaký mráz si ani neuvědomí. Tak jsem si to vždycky myslela. Při rychlém pohybu, kdy ani pomalu nestačíte psa zprava doleva a zase zpátky sledovat pohledem, jim ani zima být nemůže, to je fakt.
Pamatuji si ale na jediné, co mi tenkrát dělalo starosti. Byly to koule umrzlého sněhu, které se psovi tvořily zespoda pacek a které mu pak na pevném povrchu podkluzovaly, když se neodstranily.
Myslím, že tenkrát se ještě žádné psí boty sehnat nedaly a upřímně nevím, jestli bych mu je natáhla. Už jen proto, že bych si asi připadala trochu za blázna. Amerického staforda s kozačkami? Kdo to kdy viděl?
Šumavský sníh je ale něco jiného než pěkně prosolené městské ulice. Směs bahna, soli a rozbředlého sněhu je pro psa mnohem horší než bílé metrové závěje. Zejména když si pak zbytky té soli pěkně z pacek vylizuje, to je panečku pochoutka. A také dost nebezpečná záležitost. Stačí se večer podívat na mapy na svých ráno vyleštěných botách. Pamatuji si zimy, kdy měla Gony, tak se moje fenka jmenovala, packy rozpraskané do krve.
V Anglii jsem si na kruté české zimy a jejich vliv na psí packy ani nevzpomněla. Tam hlavně fouká vítr, což je sice mimořádně nepříjemné pro nás, ale psům to nijak zvlášť nevadí. Alespoň ne mému dobrmanu Oliverovi, který se na ostrovech narodil a byl na místní počasí zvyklý.
Ve větru radostně lítal po loukách a cestičce kolem řeky, uši mu plandaly na všechny strany a občas běžel bokem, jak do něj vítr narážel. Měl z toho srandu a vichr si na rozdíl ode mě užíval. Jenomže pak jsme naplánovali silvestrovskou cestu do Krušných hor.
Oliver v životě sníh neviděl. V jižní Anglii byl sníh vzácným přírodním úkazem a za mnoho let, kdy jsem tam žila, napadl pouze párkrát. Sice to pak stálo za to, ale Olivera bílá nadílka minula. Vzpomněla jsem si na chudáka Gony s rozpraskanými packami a umrzlými chloupky mezi prsty a Oliverovi pořídila boty.
Opravdové čtyři psí boty s protiskluzovou podrážkou na suchý zip kolem kotníků. Byly krásné v módní barvě černooranžové, takže se na dobrmaních packách pěkně vyjímaly. Oliver se v nich naučil chodit poměrně rychle už doma, i když to zpočátku připomínalo ukázkovou chůzi na vojenské přehlídce.
Během několikakilometrové vycházky kolem Božího Daru sice způsobil rozruch a několik dětí i dospělých si ho vyfotilo, ale on to za žádnou hanbu nepovažoval. Ani já ne. Výlet jsme si užili se vší parádou bez úhony a boty se nám pak hodily i doma. Za pár týdnů totiž napadl sníh i v Anglii a všichni sousedi nám je záviděli.
Přestěhovali jsme se do Španělska a Oliver už víckrát sníh neviděl. Nepotřebovali jsme nic, jenom v létě stín, vodu a klimatizaci. Přišla zima a řeknu vám, takovou koncentraci psů ve svetrech, kabátech a pláštěnkách jsem nikde jinde jako ve Španělsku neviděla. Holt jsou zpovykaní z parných lét, říkala jsem si.
Oliver bohužel odešel a přišla Belinda, pes španělský. Řeknu vám, zima v Barceloně umí být pořádně vlezlá, i když je těžké si to představit. Letos teplota několikrát klesla k nule, což je ve vlhkém přímořském podnebí hodně nepříjemné, a když k tomu začne fičet, je to často horší než naše zlaté mrazivé zimy. Alespoň když zaleze sluníčko. Natáhla jsem péřovku, krk si omotala šálou, ruce schovala do rukavic a Belinda se začala klepat.
Pořídila jsem jí kabát. Tedy spíš takovou deku, jakou někdy nosí koně, protože ona tak trochu jako kůň vypadá. Belinda je napůl chrt a má vysoké hubené nohy a tenký trup s vystupujícími žebry. Ne, nebojte se, krmím ji dobře, ale ona má prostě chrtí tělo. Na sobě nic, co by ji před zimou chránilo.
Takže jsem já, odkojená českými zimami, začala ve Španělsku svého psa oblékat.
Pokud jde o účelovou a individuální záležitost, nelze proti oblékání psů nic namítat. Naopak. Psi už dávno nejsou divocí vlci a některá plemena, která jsme si vyšlechtili pro své potřeby a potěšení, schopnost přizpůsobit se jakýmkoli povětrnostním podmínkám zkrátka nemají.
Zejména malá plemena a ti, kteří mají krátké nohy a tělo nízko u země, trochu ošacení do zimy potřebují. Stejně jako psi s dlouhými hubenými nohami a útlým tělem, jako je moje Belinda.
Samozřejmě ne každý pes zimní oblečení potřebuje. Plemena s dlouhým hustým kožichem a ti, kteří byli k zimnímu pobytu vyšlechtěni, jako třeba husky, malamut, bernardýn nebo bernský salašnický pes, by na sobě další vrstvu neocenili. Těm je fajn.
Říkejte to ale čivavě, francouzskému buldočkovi nebo corgimu s krátkými packami. Miniaturní a malí psi mají problém v tělíčku akumulovat dostatek tepla, aby si s ním v chladnu vystačili. Tím, že nedokážou vnitřní teplotu efektivně regulovat, může pro ně být delší pobyt v mrazivých teplotách dokonce nebezpečný.
Nedívejte se proto na jejich majitele jako na hysterické páníčky, když je potkáte s pejsky zabalenými od hlavy k patě. Oni snad vědí, proč to dělají.
Problém se týká i chrtů a whippetů neboli psů s útlým tělem a krátkou srstí, kterým je také velmi snadno zima. Proto tyto psy také častěji uvidíte přikryté dekou nebo v kabátcích než jiná větší plemena.
Oblékání do zimy a výběr vhodného „ošacení“ by nemělo být módní záležitostí, ale praktickým řešením závisejícím na individuální potřebě psa. Dokonce i někteří velcí chlupáči, pokud jsou přesazeni z teplých krajů do zimy, potřebují s aklimatizací trochu pomoct.
Zase na druhou stranu, výběr je v dnešní době téměř nekonečný. Najít se dá úplně všechno, od různých svetrů a kabátků až po deky a přehozy. Dokonce už některé módní firmy zařadily do svých kolekcích i psí oblečení, včetně značek jako Gucci, Tommy Hilfiger, Hugo Boss a další. Když už musíte svého čtyřnohého přítele obléct, tak proč si to neužít s plnou parádou?
Zdroje
AKC, Hillspet i Whole Dog Journal
https://www.petmd.com/dog/seasonal/evr_dg_sweaters_for_dogs
https://www.bluecross.org.uk/advice/dog/dogs-in-winter
https://vitamagazine.com/2024/01/05/how-to-dress-your-dog-for-winter/
