Článek
Parlamentní volby na Slovensku a Polsku, které se uskutečnily během tohoto víkendu a 15. října proběhnou v Polsku, mají potenciál zásadně ovlivnit vztahy uvnitř visegrádské skupiny, jež zahrnuje Českou republiku, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Tato skupina, která měla dříve pevnější kohezi, se stala v poslední době náchylnější k rozkladu. Důvodem jsou neshody ohledně postoje Maďarska k ruské invazi na Ukrajinu a sporů ohledně dodržování právního státu v Polsku a Maďarsku, které vedou s Evropskou komisí.
Dramatický moment pro visegrádskou skupinu nastal, když Polsko a Maďarsko zablokovaly červnový summit EU a požadovaly, aby evropská migrační a azylová dohoda, která byla před summitem schválena kvalifikovanou většinou ministrů vnitra členských zemí v souladu s lisabonskou smlouvou, podléhala jednomyslnému schválení. To vyvolalo kritiku ze strany českého premiéra Petra Fialy. Vztahy mezi Českou republikou a Polskem a Maďarskem se ochladily, což bylo patrné i v reakci maďarského premiéra Viktora Orbána, který obvinil Českou republiku z podpory evropských federalistů.
Česká vláda se však k budoucnosti visegrádské spolupráce vyjadřuje opatrně. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák nešetří slovy a tvrdí, že doby, kdy Visegrádská skupina sdílela jednotný názor na mnoho otázek týkajících se zahraniční politiky a evropského integračního procesu, již skončily. Čtyři členové této skupiny se stále budou snažit komunikovat a jednat, avšak rozdíly v jejich postojích znemožňují jednotný postoj. Celá situace tamní politikou vystihuje náladu Česko versus ostatní členové V4.
Volby na Slovensku a v Polsku mají tedy velký význam jak pro samotnou visegrádskou spolupráci, tak pro bilaterální vztahy České republiky s oběma zeměmi. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že v obou zemích existuje možnost vítězství euroskeptických sil s menším respektem pro zásady liberální demokracie a právního státu, ale také možnost, že vítězství zaznamenají politické síly, které se hlásí k evropské spolupráci a dodržování demokratických zásad. Po vítězství slovenské strany SMER s Robertem Ficem v čele se pravděpodobně zhorší vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem. Hlavně kvůli Ficově odmítání poskytovat další pomoc Ukrajině a jeho kritice některých aspektů euroatlantické spolupráce.
V Polsku budou volby také klíčové. I přesto, že současná vládnoucí strana Právo a spravedlnost nadále podporuje Ukrajinu v konfliktu s Ruskem a zdůrazňuje silné transatlantické vztahy, další čtyři roky jejího vládnutí by mohly eskalovat konflikty Polska s EU. To by mohlo postavit zbytek visegrádské skupiny před dilema, na čí stranu se postavit, a záviselo zejména na výsledcích slovenských voleb, zda bude Česká republika v této otázce izolována. A odpověď, tu už bohužel známe teď sami.
Volby na Slovensku a v Polsku také otevírají možnost posílení proevropských sil, které se hlásí k liberální demokracii. Pokud by opozice v Polsku zvítězila a na Slovensku by vznikla proevropská vláda, mohlo by to vést ke zlepšení vztahů v rámci visegrádské skupiny a možnosti, že zbytek této skupiny by se distancoval od Maďarska. Nedá se však vyloučit, že v případě vítězství strany Právo a spravedlnost v Polsku a proevropských sil na Slovensku bude nadále pokračovat současná paralýza visegrádské skupiny, kdy proti sobě stojí Polsko a Maďarsko v řadě otázek týkajících se postoje k EU.
Výsledek těchto voleb má tak zcela zásadní význam pro budoucnost visegrádské skupiny, a Česká republika, která ji nyní předsedá, čelí výzvám bez ohledu na výsledky těchto voleb a zejména faktu, jestli pro Česko tato skupina má ještě vůbec nějakou ekonomickou, či politickou cenu.
