Článek
Krátce po vypuknutí bitcoinové kauzy jsem na Médium.cz uveřejnil glosu, kde jsem konstatoval, že podle mého názoru se vláda ničeho nezákonného nedopustila. Od té doby proběhla řada událostí, ale žádný kompetentní orgán zatím nikoho z vládních činitelů neobžaloval. A opozice i veřejnost jsou z toho nervózní, spekulují čí je to vina a netrpělivě čekají, až se konečně dovědí jména viníků. Obávám se, že budou čekat tak dlouho, dokud kauza jako vyčpělá nevyšumí, nebo dokud někdo kompetentní nenajde odvahu hlasitě a naplno říct to, co zjevně „visí ve vzduchu“, totiž že nikdo z vlády se ničeho špatného, natož nezákonného nedopustil. Pokud lze u některého ze státních orgánů hledat liknavost či pochybení, jsou to policie a soudy. Vláda, která nabídkou bitcoinů byla postavena před velmi kuriózní a neobvyklý problém, se snažila řešit ho podle svého nejlepšího svědomí za situace, kdy právě policie a soudy nebyly schopné poskytnout žádné spolehlivé vodítko. Po vypuknutí kauzy ale hnutí ANO za účinné pomoci Pirátů, jejichž uražená dětinská ješitnost dostala příležitost se mstít, rozpoutalo kampaň, která pobláznila nejen laickou veřejnost i vládní partnery ODS, ale podařilo se jí vsugerovat pocit viny i samotné ODS a ta se pod obrovským psychickým tlakem začala dopouštět zbytečných chyb.
Obětovala svého ministra, což tehdy nebylo potřeba, protože ani jemu nešlo v tomto případě nic nezákonného vytknout, a významně tak ovlivnila další průběh kauzy, které tím dodala mimořádnou vážnost. Pro protivníky byla takto zviditelněná kauza dar z nebes a začaly ad hoc vymýšlet nesmyslná pravidla správného chování státu a nutit ODS, aby zdůvodnila, proč se jimi neřídila.
Vyšetřením kauzy vláda pověřila novou ministryni spravedlnosti, která dle svého vyjádření měla pocit, že „v kauze je vše špatně už od samého počátku“ a proto neměla základní předpoklad řešit kauzu nezaujatě a racionálně.
Úplně bezdůvodně se ztotožnila i s názorem, že přijmout dar bylo pro stát nepřijatelné (asi by bylo lepší nechat peníze podsvětí, aby mohlo intenzivněji škodit společnosti) a návazně se nechala zatáhnout do zbytečných diskuzí ohledně manipulace s přijatým darem.
Prostě v kauze měla ODS smůlu, byla ve špatný čas na špatném místě a nezbývá jí, nežli se otřepat a odstranit škody, které jí to napáchalo. Zatím se zdá, že v tom (vlastní nerozhodností) moc úspěšná není.
ANO po vypuknutí kauzy přišlo s bombastickým tvrzením, že kauza je mega - ostudou naší republiky. Myslím, že pro soudného pozorovatele zvenčí může být zajímavou až úsměvnou jedině tím, jak snadno se může i v podstatě bezvýznamná a okrajová akce stát událostí, která zásadním způsobem zasahuje do veřejného a politického života země.
A k exministru Blažkovi. Vůbec nechci tvrdit, že jeho odstoupení je nějaká ztráta. Jen mi připadá, že jeho předchozí kauzy volaly po odstoupení mnohem zřetelněji. V této kauze bych jako jednoznačný důvod pro odstoupení viděl až jeho následné soukromé vyjádření k činnosti policie při zatýkání podnikatele Jiřikovského. Tam ztratil sebekontrolu a klesl svým obviňováním z nekorektního jednání policie téměř na úroveň A. Babiše, který také všechny kroky policie a soudů, vyúsťující po právu proti jeho osobě, označuje za objednané. I kdyby měl pravdu (má s těmito institucemi mnohem více zkušeností nežli já), z úst vrcholných politiků nesmí taková tvrzení vůbec zaznít, pokud nejsou doprovázena obžalobou někoho konkrétně podezřelého.
AS, důchodce
