Článek
Lopeník, vesnice s pouhými 230 obyvateli, je místem, kde čas jako by plynul pomaleji. Ten den však klid vystřídal chaos a zoufalství. Při první rychlostní zkoušce amatérského závodu Rally Show Uherský Brod, vyjel závodní vůz v rychlosti kolem 150 km/h z trati a za horizontem narazil do sloupu. Smetl šest diváků a zastavil se až o betonový plot rodinného domu. Tragédie byla okamžitá a zničující. Čtyři mladé dívky, dvě sestry z Lopeníku a dvě kamarádky z nedaleké Nivnice náraz nepřežily. Nejmladší bylo sedm let, nejstarší dvacet. Další dva diváci byli s těžkými zraněními transportování do nemocnice. Obec, kde se všichni znají, se ocitla v šoku. Dvě ze zesnulých byly dcerami místní zastupitelky, což tragédii dodalo ještě větší, osobní rozměr.
Bolest, která nebledne
U místa nehody stojí pomník, tichá připomínka zmařených životů. „Jezdíme kolem něj každý den. Víme, co se stalo. Bojím se, protože máme malé děti a auta tu jezdí rychle,“ svěřila se mladá maminka z Lopeníku. Obec, která dříve rallye tolerovala, se po tragédii jednoznačně postavila proti dalším závodům. „Jedna taková zkušenost nám stačila. Závody patří na okruh, ne do vesnice,“ prohlásil současný starosta Roman Buček. Nehoda otřásla nejen Lopeníkem, ale i celým českým motoristickým světem. „Byl to nejtragičtější případ, který českou rallye radikálně ovlivnil,“ přiznal tehdejší předseda Svazu Rallye Pavel Schovánek. Incident vedl k přísnějším bezpečnostním pravidlům, která změnila pořádání závodů v Česku. Přesto tragédie zůstává varovným příběhem o rizicích spojených s motorsportem, zejména na úzkých venkovských silnicích.
Soudní spor
Soudní dohra tragédie byla stejně bolestivá jako samotná událost. Policie zpočátku zkoumala, zda nehodu způsobila jezdecká chyba či technická závada, ale viníkem byl nakonec označen traťový komisař Petr Plášek, tehdy třiadvacetiletý mladík, který sám při nehodě utrpěl zranění. Podle obžaloby měl dívky vykázat z místa, kde stály mimo vyhrazenou diváckou zónu. Plášek byl dvakrát uznán vinným a odsouzen k osmnáctiměsíční podmínce, ale po odvoláních Krajský soud v Brně trest v roce 2023 zmírnil na šest měsíců s odkladem na rok. Ostatní obžalovaní, včetně organizátorů závodu, byli zproštěni viny. U soudu sehrála roli řada faktorů: špatné povětrnostní podmínky, nedostatečný bezpečnostní plán, formální školení komisařů a jezdecká chyba.
Rallye a jejich tragická bilance
Lopeník není ojedinělým případem. Česká rallye má za sebou řadu tragédií, které podtrhují nebezpečnost tohoto sportu, zejména na úzkých venkovských silnicích. V roce 2009 při Valašské rallye zahynuli tři lidé, dva třináctiletí chlapci a otec jednoho z nich poté, co vůz vyjel z trati. Rok 2012 byl obzvlášť tragický. Kromě Lopeníku zemřel po nárazu do kostela při Rallye Český Krumlov navigátor Aleš Zimolka a při Rallye Bohemia zahynul navigátor Bohuslav Ceplecha. V září 2012 ukončila smrt diváka zlínskou Barum rallye, když vůz posádky Václava Kopáčka narazil do davu. O rok později, v roce 2013, při Rallye Příbram nepřežil navigátor Jan Jinderle náraz do stromu. Stejný rok přinesl smrt řidičky při amatérské Rallye Teplice. V roce 2014 při Rallye Krkonoše zabil náraz do stodoly jezdce Miloše Vágnera. Nejnověji, v roce 2024, ukončila smrtelná nehoda navigátorky Aleny Krejčíkové Rallye Šumava. Tyto události ukazují, že v nebezpeční nejsou jen diváci, ale i jezdci a jejich posádky.
Rychlost versus bezpečnost
Rallye je sport, který kombinuje adrenalin, rychlost a technickou zručnost, ale jeho povaha přináší i obrovská rizika. Úzké silnice, často lemované stromy, ploty nebo domy, neodpouštějí chyby. Po tragédii v Lopeníku došlo k přísnějším bezpečnostním pravidlům. Změny zahrnovaly lepší označení diváckých zón, důkladnější školení traťových komisařů a přísnější kontroly tratí. Otázkou zůstává, zda jsou opatřená dostatečná a zda tyto závody vůbec patří do otevřené krajiny.
Zdroje:
