Článek
Narodila se 17. července 1928 v Praze na Malé Straně, a vyrůstala v rodině spojené s médii. Hedin tatínek Jaromír Šimandl byl jedním ze zakladatelů Československého rozhlasu, kde pracoval od roku 1929. Malá Heda snila o studiu chemie, ale osud ji vtáhl do světa mikrofonů a kamer. „Původně jsem chtěla studovat chemii, ale otci se to nelíbilo. Říkal, že se stejně vdám a nebudu to dělat,“ vzpomínala později. Místo toho se těsně po maturitě v roce 1947 tajně zúčastnila konkurzu do rozhlasu. Její sametový hlas a kultivovaný projev ji okamžitě katapultovaly do centra pozornosti.
Jan Masaryk, politické čistky a otcova sebevražda
V rozhlase se setkala s velkými jmény, jako byl ministr zahraničí Jan Masaryk, který jí nabídl stáž v BBC v Londýně. „Zvolal, že mám nejen hezký hlas, ale i hezké nohy,“ smála se Heda. Její plány však zhatil únorový převrat v roce 1948 a smrt Jana Masaryka. Hedin otec musel odejít z rozhlasu a našel si práci jako správce drůbežárny. Politický tlak a ztrátu milované práce ale neunesl. 23. května 1949 se zastřelil. Dvacetiletá Heda musela identifikovat jeho tělo: „Ležel na gauči, obklopený našimi fotografiemi, pod ním tratoliště krve a revolver. Tři hodiny jsem tam s ním seděla a povídala si s ním.“ Toto trauma ji poznamenala na celý život, ale také ji naučilo bojovat.
Láska, manželství a syn
V té době se zamilovala do kolegy, hlasatele Vladimíra Čecha staršího. Vzali se, narodil se jim syn Vladimír mladší v roce 1951. Manželství však vydrželo jen sedm let – muž odešel a Heda zůstala na výchovu sama. „On se o Vladimíra vůbec nestaral. To, co z něj bylo, byla víceméně moje zásluha,“ řekla v roce 2016 na filmovém festivalu v Karlových Varech. Sama platila synovo studium, protože exmanžel odmítl alimenty: „Řekl, že se měl vyučit kuchařem a vydělávat si.“ Přesto Heda zůstala optimistkou. V roce 1960 přešla do televize, kde se stala ikonou. Uváděla pořady zpaměti, což bylo v době, kdy se všechno četlo z papíru, revoluční. Setkala se s legendami jako Jan Werich, který ji vozil ve své staré pragovce a vyprávěl historky o rybách.
Černé šaty, Jaroslav Seifert a okupace
Vrchol popularity přišel v 60. letech, ale srpen 1968 vše změnil. Heda si oblékla černé šaty na protest proti okupaci. „Na Štědrý večer recitovala jsem zakázaného Jaroslava Seiferta,“ vzpomínala. Trest? Z obrazovky zmizela. Nejdřív četla jen šoty pod obraz, pak ji poslali do archivu řadit gramofonové desky. Mohla emigrovat do Západního Německa a pracovat v rozhlasové stanici Svobodná Evropa,ale odmítla kvůli synovi: „Vladimír byl čerstvě zamilovaný a odmítl odejít. A já bych bez něho nikdy nešla.“ Její sestra Blanka emigrovala v roce 1965, ale zmizela beze stopy.
V roce 1977, ve 49 letech, přišla další rána: rakovina. Lékaři jí dávali tři měsíce života. „Ale já si téměř vůbec nepřipouštěla, že by to mohlo skončit špatně,“ prozradila. Optimismus zvítězil, přežila. Po revoluci v roce 1989 se vrátila do veřejného života. Byla poslankyní České národní rady za Občanské fórum (1990–1992). „Brali jsme 12 tisíc korun měsíčně, ale kvůli penězům jsme to nedělali. Byl to pocit svobody,“ řekla.
Syna přežila o sedm let
Syn Vladimír se stal její největší hrdostí. Úspěšný herec, dabér a moderátor pořadu Chcete být milionářem?, který v roce 2000 způsobil senzaci. Vyhrál několikrát ankety TýTý, ale v roce 2003 ho vyhodili. „Byl prý moc hodný na lidi,“ stěžovala si matka. Největší rána ale přišla v roce 2013. Vladimír zemřel na Lynchův syndrom, agresivní rakovinu. „Umíral velice, velice zle. Měl bulky po celém těle,“ vzpomínala Heda. Nikdy se s tím nesmířila, ale napsala knihu Můj syn Vladimír Čech – Příběh nejslavnějšího českého milionáře. „Pro matku je strašné, když jí umře krásný, chytrý a hodný syn.“
Heda žila až do konce aktivně – namlouvala knihy pro nevidomé, pečovala o vnoučata. Její druhý manžel Oskar Bizik, generál v důchodu, zemřel v roce 1994. V roce 2020 odešla pokojně, jak si přála – za synem.
ČECHOVÁ, Heda. Můj syn Vladimír Čech : životní příběh nejslavnějšího českého milionáře. Vyd. 1. Jarošov nad Nežárkou: Pejdlova Rosička, 2014. 242 s.,
