Článek
Když v únoru roku 1994 odstartovalo vysílání televize Nova, byl to pro českého diváka absolutní šok. Unylé, šedivé a několikaminutové reportáže veřejnoprávní České televize ze dne na den vystřídala dravá, dynamická a barevná show. A jednou z hlavních vln tohoto nového mediálního oceánu byla mladá, ambiciózní novinářka Kateřina Kašparová. Jako vládní a parlamentní zpravodajka byla na obrazovkách téměř denně. Lidé ji poznávali na ulici, tleskali její prostořekosti vůči politickým šíbrům a její závěrečné odhlášení: „Kateřina Kašparová, televize Nova,“ se nesmazatelně vrylo do paměti milionů diváků.
Jenže devadesátá léta nebyla jen dobou neomezených možností, ale také érou divokých mravů, neúprosných zákulisních bojů a osobních tragédií, které by vystačily na hollywoodský thriller. Kateřina Kašparová prožila na vlastní kůži obojí. Zažila absolutní vrchol, pád na dno, vleklé soudní války i chvíle čiré hrůzy, kdy se jí během vteřiny zhroutil celý osobní svět. Přesto se tahle novinářská rebelka nikdy nenechala zlomit.
Legendární bitka v maskérně
Psal se 17. červenec 1997 a v zázemí nejsledovanější televize v zemi to vřelo. Mezi tehdejší moderátorskou hvězdou Televizních novin Jitkou Obzinovou a reportérkou Kateřinou Kašparovou panovalo napětí, které nakonec vygradovalo v incident, jenž doslova vešel do dějin českého šoubyznysu. Důvod? Údajné drby. Obzinová vtrhla do maskérny s obviněním, že o ní Kašparová šíří zvěsti o románku s tehdejším mocným šéfem zpravodajství Janem Vávrou.
Na tom, co se dělo dál, se obě aktérky neshodnou ani po téměř třiceti letech. Zatímco Obzinová tvrdila, že Kašparová celou situaci pouze zinscenovala a zranění narafičila, Kateřina na oslavách výročí televize vzpomínala s mrazením v zádech, byť dnes už s nadhledem:
„Nebyla to facka, bylo to dělo! A pak tam se mnou mrskla o dveře!“
Výsledkem divoké rvačky byl otřes mozku, vymknuté rameno, hnutá krční páteř a těžký psychický šok. Kašparová skončila v nemocnici a následně na dva měsíce na neschopence. Místo zastání však přišel šok – televize dala Kašparové okamžitou výpověď.
Ukázalo se však, že drsná novinářka se jen tak zastrašit nenechá. S televizním gigantem (tehdejší společností ČNTS) se soudila neúprosných osm let. Výsledek? Absolutní triumf. Soud prohlásil výpověď za nezákonnou a Kašparová vysoudila ušlý plat. Podle zákulisních informací šlo o miliony korun. „Není důležité, kolik jsem vysoudila, ale že jsem dokázala, že jsem měla pravdu,“ komentovala to s odstupem. Jak sama dodává, v pozadí jejího konce mohl stát i politický tlak, tehdy byla totiž vnímána jako příznivkyně Václava Klause, kterého tehdejší vedení zpravodajství zrovna nemuselo.
Smrt partnera viděla na vlastní oči
Pokud byl odchod z televize profesní ranou, to nejhorší osobní peklo mělo teprve přijít. V létě roku 1999 se Kateřina Kašparová stala nedobrovolnou svědkyní brutální popravy. Její tehdejší partner Luděk Krčka (†32), bývalý elitní policista ze speciální jednotky URNA, se s ní sešel na jednom z pražských parkovišť u jejich aut.
Všechno se odehrálo v řádu vteřin. U aut náhle zastavil vůz s tmavými skly, vyskočili z něj dva cizinci a jeden z nich bez varování zahájil palbu. Krčku před očima jeho milované ženy doslova rozstříleli. Bývalý elitní policista neměl šanci a na místě zemřel.
„Dodnes jsem se z toho vlastně nevzpamatovala. Tehdy to bylo, jako by zemřela polovina mě samé,“ přiznala Kašparová otevřeně v pořadu 13. komnata České televize.
Policie sice nájemné vrahy po čase dopadla, motiv hrůzného činu se však Kateřina nikdy nedozvěděla. Zda šlo o vyřizování účtů z minulosti u policie, nebo o jiné zájmy, zůstalo zahaleno tajemstvím. Z politické reportérky, kterou do té doby zajímaly jen vládní tiskovky a zákulisní intriky, se rázem stal člověk, který musel najít nový smysl života.
Od pípy a houslí až ke kočičím azylům
Po odchodu z televize a prožitém traumatu se Kašparová vrhla do světa byznysu. Nějakou dobu působila jako manažerka excentrického houslového virtuose Pavla Šporcla, napsala tři úspěšné knihy ze zákulisí médií, včetně úspěšného titulu Pravda přichází z Novy, a začala se věnovat mediálním tréninkům a koučinku.
Osud ji ale nakonec zavál daleko od záře reflektorů velkoměsta. S tehdejším manželem – paradoxně opět policistou – vybudovala na přelomu tisíciletí malebnou Hospůdku U splavu v panenské přírodě České Kanady, na pomezí Slavonic a Dačic. Zde točila pivo, starala se o hosty a pomáhala vychovávat manželovy syny z předchozího vztahu. Vlastní děti nikdy nechtěla, odjakživa ji to totiž táhlo spíše k její největší celoživotní lásce – zvířatům.
Pomoci opuštěným zvířatům se věnovala už od roku 1990, ale po životních ranách v této činnosti našla absolutní útočiště. V roce 2004 založila vlastní organizaci Kočičí Azyl CZ a od roku 2012 do roku 2021 vydávala specializovaný časopis HAF & MŇAU, jehož veškerý výtěžek putoval na záchranu toulavých a týraných zvířat. V současné době publikuje nejzajímavější články na stejnojmenném webu.
Nový život s pokerovou tváří
Zatímco mnozí by po takových ranách osudu zatrpkli v ústraní, Kateřina Kašparová chytila kolem roku 2010 druhý dech. A to díky novému partnerovi Petrovi, který ji zasvětil do tajů karetního světa. Bývalá televizní reportérka v sobě objevila nečekaný talent – zachovat chladnou hlavu a dokonale blafovat. Hazardní hře, jakou je poker, propadla natolik, že se z koníčku stal regulérní vedlejší zdroj příjmů.
Dnes má na svém kontě turnajové výhry v řádu statisíců korun a na tuzemské pokerové scéně je respektovanou hráčkou. „Je to koníček, který člověka občas i živí. Možná, nebýt všech těch starých událostí, bych dnes karty vůbec nehrála. Já jsem člověk, který si ze všeho bere to dobré,“ usmívá se spokojeně.
Ačkoli se občas k médiím vracela, její současný život je už jinde. Kombinuje klid divoké přírody, napětí u pokerových stolů a neúnavný boj za práva zvířat.
Zdroje:
KAŠPAROVÁ, Kateřina. Pravda přichází z Novy. 1. vyd. Praha: Formát, 1998.
