Článek
Ráno 9. června 1948 čekal zaměstnance zámku Kunštát děsivý pohled. Na nádvoří pod jedním z oken ležela Hildegarda Hudcová. Byla mrtvá. Ještě horší pohled se jim naskytl uvnitř.
V posteli ležel její syn Oldřich. Chlapec měl na hlavě sedm sečných ran, pravděpodobně způsobených sekerou, která zůstala poblíž. Krev potřísnila lůžko i stěnu.
Manžel a otec Erich Hudec žil tou dobou v zahraničí. A právě jeho osoba dělá z případu něco mnohem složitějšího než rodinnou tragédii.
Vědec, jehož vynálezy měly cenu pro několik států
Erich Hudec se narodil roku 1901 v Berlíně českým rodičům pocházejícím z Moravy. Vystudoval elektrotechniku a zabýval se radiotelegrafií, dálkovým přenosem informací a technologiemi souvisejícími s televizním vysíláním.
Že nešlo o bezvýznamného technika, dokládají i dochované patenty. Ve Spojených státech byl například roku 1942 patentován jeho systém přenosu telegrafních signálů.
Za války se Hudec dostal do Říčan a pracoval na nedaleké vysílací stanici v Tehově. Když v květnu 1945 přicházel konec okupace, měl se významně podílet na tom, že německá posádka stanice složila zbraně bez boje a nedošlo ke zničení zařízení ani jeho laboratoře.
Po válce byl krátce zadržen, následně však propuštěn. Československý stát měl o jeho znalosti stále zájem. Klid ovšem netrval dlouho.
V květnu 1946 vyšel v Rudém právu útočný článek, který Hudce líčil jako Němce užívajícího si přepychové vily a draze vybavené laboratoře. Rodina se poté přestěhovala na zámek Kunštát, kde vědec dostal prostory k bydlení i práci.
Spolu s ním tam žila manželka Hildegarda, sama technicky vzdělaná, a jejich syn Oldřich.
Otec odjel. Matka se synem měli zmizet za hranicemi
Hudec se snažil své vynálezy a patenty uplatnit v zahraničí. Před Vánocemi 1947 odjel do Švýcarska a Francie. Pak přišel únor 1948 a komunistický převrat. Hudec se rozhodl zůstat v cizině.
V Československu ovšem zůstali Hildegarda a Oldřich. Začal proto připravovat jejich odchod. Podle dochovaných informací měla Hildegarda odvézt také manželovy písemnosti, technické podklady a materiály týkající se jeho práce. Právě v době, kdy se měla se synem chystat k odjezdu, oba zemřeli. A okolnosti jejich smrti byly od počátku podivné.
Matka zabila syna a potom skočila z okna
První vyšetřování zahájili kriminalisté z Brna. Velmi rychle se však do případu vložila Státní bezpečnost. Výsledná verze byla zdánlivě jednoduchá.
Hildegarda Hudcová měla v noci vzít sekeru, sedmi ranami zabít svého syna a poté vyskočit z okna na zámecké nádvoří.
Jenže při pohledu na dochované informace začíná jednoduché vysvětlení dostávat trhliny. Nebyl nasazen služební pes, vyšetřovatelé nezajistili možné únikové trasy a nevytvořili ani řádný časový snímek události.
Podivná je také fotografická dokumentace mrtvého chlapce. Oldřichovo tělo zůstalo na fotografiích alespoň částečně přikryté lůžkovinami. Co přesně se s ním před smrtí stalo, tak dnes nelze spolehlivě rekonstruovat.
Některé pozdější prameny hovoří dokonce o známkách mučení elektrickým proudem. Vyšetřování skončilo závěrem, který zbavil policii nutnosti hledat cizího pachatele. Mrtvá žena se už bránit nemohla.
Kdo měl důvod Hudcovým zabránit v útěku?
Pozdější badatelé pracovali s možností, že Hildegarda a Oldřich narazili na lidi spojené s místními mocenskými strukturami. Muzeum Říčany uvádí závěry Viléma Fránka, podle nichž mohli za vraždou stát dva členové místního národního výboru, kteří chtěli zabránit plánovanému útěku Hudcovy rodiny.
Fránek ovšem připouští i další varianty. Pachatelé mohli pocházet z okruhu někdejších Rudých gard a pozdějších milicí. Události mohla spustit informace o připravovaném útěku, případně zadržení člověka, který měl Hudcovým pomoci přes hranice. Žádnou z těchto možností dnes nelze vydávat za definitivně prokázanou. O to zajímavější je však něco, co se stalo o více než dvacet let později.
Kriminalista narazil na starý případ. StB mu řekla, aby od něj dal ruce pryč
Na počátku 70. let se jeden z kriminalistů při vyšetřování jiné věci dostal k člověku, který Hudcovy znal. Začal se proto zajímat také o dávno uzavřený případ z Kunštátu.
Ve spise měl být anonymní dopis zaslaný četnické stanici už v létě 1948. Jeho autor tvrdil, že zná jméno člověka, který Oldřicha zabil.
Když se však kriminalista začal případem zabývat podrobněji, zasáhla Státní bezpečnost. Dostal pokyn, aby nechal Kunštát být a věnoval se původnímu vyšetřování.
Ještě podivnější je další okolnost. Anonymní dopis, který kriminalista podle svého svědectví ve spise četl, zmizel.
Pravdu už možná nikdo nezjistí
Erich Hudec se do Československa po smrti své ženy a syna nevrátil. Pokračoval v zahraničí ve své odborné práci a další patenty registroval také ve Spojených státech.
Nakonec se vrátil do západního Německa. V prosinci 1972 ho našli mrtvého v jeho berlínském domě. Ani okolnosti jeho smrti nejsou zcela jasné; podle badatele Viléma Fránka se nepodařilo přesně určit datum ani příčinu úmrtí. Úvahy, že také Hudec mohl zemřít násilně, však zůstávají pouze hypotézou.
Stejně jako odpověď na nejdůležitější otázku celého případu.
Co se v noci z 8. na 9. června 1948 skutečně odehrálo za zdmi kunštátského zámku?
Oficiální vyšetřování udělalo z Hildegardy Hudcové vražedkyni vlastního dítěte a sebevražedkyni. Dochované materiály však obsahují tolik nesrovnalostí, že pochybnosti přetrvaly více než tři čtvrtě století.
Zdroje:
