Článek
Je 4. dubna 1975 a nad Saigonem stoupá do výšky obrovský vojenský transportní letoun C-5 Galaxy. Ještě před několika hodinami převážel tanky a vojenskou techniku. Dnes je jeho náklad úplně jiný.
Podél stěn sedí připoutaná batolata. Uprostřed nákladového prostoru stojí dlouhé řady obyčejných lepenkových krabic. V každé z nich leží tři kojenci. Přes krabice vede široký popruh, aby se při vzletu neposouvaly. Nad nimi pobíhají zdravotní sestry a dobrovolníci s lahvemi mléka v rukou.
Jedna z dobrovolnic později vzpomínala, že přišla na jediný způsob, jak zvládnout nakrmit tři děti najednou. Jedno si položila na zkřížené nohy, druhému opřela láhev o rameno a třetí krmila rukou. Ani to ale nestačilo. Pláč stovek dětí přehlušoval motory letadla.
Nikdo na palubě netušil, že za dvanáct minut budou bojovat o vlastní život.
Saigon se měnil v past
Jižní Vietnam se v té době doslova rozpadal před očima. Druhé největší město Da Nang už padlo, severovietnamská armáda obkličovala Saigon a ulice zaplavily desetitisíce lidí zoufale hledajících cestu ven.
Na letišti startovalo jedno přeplněné letadlo za druhým. Z ambasád se evakuovali cizinci, z města mizeli úředníci i Vietnamci spolupracující s Američany. Vrtulníky přistávaly na letadlových lodích tak dlouho, dokud se jejich paluby nezaplnily. Pak je posádky shazovaly do moře, aby uvolnily místo dalším.
Bylo jasné, že největší šanci na útěk mají dospělí. Tisíce dětí v přeplněných sirotčincích ale zůstávaly bez pomoci.
Proto americký prezident Gerald Ford 3. dubna oznámil zahájení Operace Babylift. Cílem bylo během několika týdnů dostat z Vietnamu co nejvíce sirotků a ohrožených dětí do Spojených států, Austrálie, Kanady a dalších západních zemí.
Technická závada
První let odstartoval o den později. Ve výšce zhruba sedmi kilometrů se letadlem ozvala ohlušující rána. Utrhla se vrata nákladového prostoru a kabinu zaplavila prudká dekomprese. Ledový vzduch se valil dovnitř obrovskou dírou v trupu.
Na rozdíl od civilních letadel neměl vojenský transportní stroj dostatek kyslíkových masek. Existovalo jen několik přenosných přístrojů, které dobrovolníci přikládali dětem postupně na obličej. Běhali od jednoho kojence ke druhému a snažili se je udržet při vědomí.
Současně se ukázalo, že letadlo přišlo o podstatnou část řízení. Selhaly dva hydraulické okruhy a piloti mohli obří stroj ovládat už jen pomocí motorů a jediného funkčního křidélka. Přesto se kapitán Dennis „Bud“ Traynor rozhodl otočit zpět k Saigonu. Na letiště už ale nedoletěl.
Letadlo dosedlo do rýžových polí, znovu se odrazilo od země a po nárazu do hráze se rozlomilo na čtyři části. Zahynulo nejméně 138 lidí, podle některých zdrojů přes 150. Mezi nimi bylo 78 dětí. Nejtragičtější byla situace právě v nákladovém prostoru, kde byly v krabicích uloženy desítky kojenců.
Vyšetřování později ukázalo, že nešlo o raketový útok ani sabotáž. Příčinou byly špatně seřízené zámky nákladových vrat po předchozí opravě letadla. Tragédii tak způsobila technická závada.
Smrt operaci nezastavila
Na letišti Tan Son Nhut ale nebyl čas oplakávat mrtvé. Saigon se hroutil a každá hodina rozhodovala. Už následující den odstartovala další letadla. Na jejich palubách bylo přes 1 200 dětí, mezi nimi i čtyřicet malých pasažérů, kteří přežili havárii C-5 Galaxy. Poslední let Operace Babylift odstartoval 25. dubna, pouhých pět dní před pádem Saigonu.
Kolik dětí se nakonec podařilo zachránit, není dodnes jasné. Nejčastěji se uvádí více než 3 300, některé prameny hovoří až o čtyřech tisících. Paralelně probíhala také Operace New Life, při níž bylo z Vietnamu evakuováno kolem 110 tisíc uprchlíků.
Dodnes neví, kdo vlastně jsou
Operace Babylift se však stala jednou z nejkontroverznějších humanitárních akcí 20. století. Zatímco jedni ji označují za záchranu tisíců životů, druzí připomínají, že ne všechny odvezené děti byly skutečně sirotky. Chudé rodiny totiž své potomky často umisťovaly do sirotčinců jen dočasně a chaos posledních dnů války způsobil, že některé děti odletěly bez vědomí biologických rodičů.
Po padesáti letech tak mnoho z nich stále hledá odpověď na jedinou otázku – odkud vlastně pocházejí. Díky testům DNA se některým podařilo najít své příbuzné. Většina ale svůj skutečný příběh už nikdy nepozná.
Operace Babylift proto zůstává symbolem války, v níž neexistovala jednoduchá správná rozhodnutí. Přinesla nový domov tisícům dětí, současně však některým navždy vzala jejich minulost.
