Článek
Když Diego Armando Maradona 25. listopadu 2020 zemřel ve svém domě na předměstí Buenos Aires, svět oplakával jednoho z největších fotbalistů všech dob. Argentina vyhlásila třídenní státní smutek, před zápasy Ligy mistrů se držela minuta ticha a desetitisíce lidí zaplnily ulice. Dnes ale pozornost poutá něco jiného – otázka, zda fotbalová legenda nezemřela zbytečně.
Podle forenzního experta Carlose Cassinelliho prožíval Maradona nejméně dvanáctihodinovou agonii. Pitva ukázala, že jeho tělo několik dní zadržovalo vodu, srdce bylo obalené tukem a krevními sraženinami a příznaky byly natolik zjevné, že je podle znalce musel rozpoznat „jakýkoli lékař“. Příčinou smrti bylo srdeční selhání způsobené akutním plicním edémem.
Šest let vyšetřování
Před soudem stojí sedm zdravotníků – osobní lékař Leopoldo Luque, psychiatrička Agustina Cosachová, psycholog Carlos Díaz, koordinátorka domácí péče Nancy Forliniová a tři zdravotní sestry. Obžaloba tvrdí, že vytvořili nedostatečný systém domácí léčby a Maradonu doslova **ponechali jeho osudu**. Pokud budou uznáni vinnými, hrozí jim osm až pětadvacet let vězení.
Maradona přitom nebyl obyčejným pacientem. Jen tři týdny před smrtí podstoupil operaci kvůli krvácení do mozku. Zákrok se podařil, ale osm dní nato byl propuštěn do domácí péče, kde měl pokračovat v rekonvalescenci a zároveň absolvovat léčbu závislosti na alkoholu.
Podle znalců právě tehdy nastala osudová chyba. Pacient s chronickými srdečními potížemi, neurologickým onemocněním a dlouhou historií závislostí zůstal bez odpovídající lékařské kontroly.
Několik svědků později vypovědělo, že Maradonovi výrazně otékal obličej i břicho. Přesto nebyl převezen do nemocnice.
Případ se táhne už téměř šest let. Maradona zemřel v listopadu 2020, vyšetřování trvalo několik let a první soud začal v březnu 2025. Po několika týdnech byl ale zrušen poté, co vyšlo najevo, že jedna z přísedících soudkyň spolupracovala na dokumentu o případu. Nový proces proto odstartoval 14. dubna 2026 u soudu v San Isidru. Vypovídat má zhruba stovka svědků včetně Maradonových dcer.
Obžaloba tvrdí, že po operaci kvůli krvácení do mozku neměl být vůbec propuštěn do domácí péče. Podle znalců pacient s chronickými srdečními problémy potřeboval nepřetržitý lékařský dohled.
Několik svědků později popsalo, že se mu výrazně zvětšovalo břicho, otékal obličej a zadržoval vodu v těle. Přesto nebyl převezen do nemocnice. Obžalovaní jakoukoli vinu odmítají. Luque tvrdí, že za domácí péči odpovídaly soukromé pečovatelské společnosti, jiní zdravotníci však ukazují právě na něj.
Z chudinského slumu na fotbalový Olymp
Maradona se narodil roku 1960 v chudinské čtvrti Villa Fiorito u Buenos Aires. V nejvyšší argentinské soutěži debutoval ještě před šestnáctými narozeninami a brzy se stal největším talentem své generace. Přes Boca Juniors zamířil za tehdy rekordní přestupovou částku do Barcelony, skutečnou legendou se ale stal až v Neapoli. Klub dovedl ke dvěma titulům v Serii A i triumfu v Poháru UEFA a proměnil ho v evropskou velmoc. Stadion San Paolo dnes nese jeho jméno.
Vrcholem jeho kariéry bylo mistrovství světa 1986. Ve čtvrtfinále proti Anglii vstřelil během několika minut dva nejslavnější góly historie – první nechvalně proslulou „Boží rukou“, druhý po sólu přes půl hřiště, které FIFA později označila za gól století. Argentina získala titul mistrů světa a Maradona se stal nesmrtelnou ikonou.
Génius, který bojoval sám se sebou
Stejně slavné jako jeho fotbalové umění byly i jeho skandály. Dlouhá léta bojoval se závislostí na kokainu, v roce 1991 dostal patnáctiměsíční zákaz činnosti po pozitivním dopingovém testu a o tři roky později skončilo jeho poslední mistrovství světa dalším dopingovým nálezem. V Neapoli se navíc stýkal s představiteli mafiánské organizace Camorra, která mu podle pozdějších svědectví obstarávala drogy.
Následovaly zdravotní kolapsy, problémy s alkoholem, obezitou, srdcem i opakované hospitalizace. Přesto pro Argentince zůstal symbolem národní hrdosti a mužem, který změnil dějiny fotbalu.
Dnes už soud neřeší jeho góly ani skandály. Rozhoduje o tom, zda člověk, kterého miliony fanoušků považovaly za fotbalového boha, nezemřel především proto, že mu v rozhodující chvíli selhali ti, kteří ho měli zachránit.
Zdroje:
