Článek
Na první pohled vypadá nevinně. Jemný zelený prášek v sáčku s exotickým názvem, který připomíná spíš doplněk stravy než psychoaktivní látku. Ještě před několika měsíci se dal koupit téměř všude — na internetu, ve večerkách i v automatech, kam si pro něj chodily děti cestou ze školy. Kratom je látka z jihovýchodní Asie, která se v Česku během několika let proměnila v tichý fenomén studentské generace. Pro jedny legální povzbuzení, pro druhé nebezpečný experiment. A pro lékaře stále větší problém.
Loni po užití kratomu zkolabovala šestnáctiletá dívka. Skončila v pražském IKEMu se selháním jater. Bez transplantace by zemřela. Játra jí nakonec darovala vlastní matka.
„Ano, stalo se to,“ potvrdil přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM profesor Jiří Froněk. „Opravdu chci varovat před jeho užíváním. Je nesmírně důležité, aby si lidé uvědomili, jak nebezpečná látka to je a jaké následky může mít pro jejich zdraví.“ Ještě před pár lety přitom většina Čechů slovo kratom vůbec neznala.
Droga schovaná za slovem „přírodní“
Kratom pochází z rostliny Mitragyna speciosa, která roste především v Thajsku, Indonésii nebo Malajsii. V Asii lidé žvýkají její listy po staletí. V Evropě se z něj stal módní zelený prášek. Prodává se jako „sběratelský předmět“, „suvenýr“ nebo „aromatická směs“. Ve skutečnosti ho většina uživatelů rozmíchává ve vodě, čaji nebo džusu a pije kvůli jeho účinkům. V malých dávkách funguje jako stimulant. Uživatelé popisují příval energie, lepší náladu, větší soustředění a chuť komunikovat. Ve vyšších dávkách ale začíná působit podobně jako opioidy — tlumí bolest, uspává a vyvolává euforii. Právě proto si kratom oblíbili studenti.
„Vybudilo to u mě velkou chuť se bavit, mluvit o věcech, bavila mě škola,“ popsal svou zkušenost devatenáctiletý Jonáš. Jenže po čase přišly abstinenční stavy. „Když jsem si ho nevzal, měl jsem zimnice a bylo mi psychicky zle.“ Adiktolog Tomáš Jandáč upozorňuje, že účinek kratomu je zrádný právě svou dvojí tváří.
„V menších dávkách působí stimulačně, člověk má energii a větší chuť do práce. Ve vyšších dávkách působí sedativně, protože se řadí mezi opioidní látky,“ vysvětluje. Abstinenční příznaky po vysazení kratomu většinou zahrnují zimnici, pocení, třes, bolesti svalů, průjem, podrážděnost, úzkosti, poruchy spánku a v těžších případech i halucinace. Nejhorší bývají obvykle kolem třetího dne a většinou odezní během jednoho až dvou týdnů.
Automaty vedle škol
Česká republika dlouho patřila k nejbenevolentnějším zemím v Evropě. Zatímco v Polsku nebo na Slovensku byl kratom zakázaný, v Česku si ho mohl koupit prakticky kdokoliv.
A hlavně kdekoliv. Automaty s kratomem stály u obchodních center, nádraží i poblíž škol. Nikdo nekontroloval věk kupujících. Stačilo vhodit mince nebo přiložit kartu. Podle odborníků šlo o časovanou bombu.
„Čím větší nabídku a možnosti k získání drogy pro rychlou úlevu budou mladí lidé mít, tím větší část populace bude pro tento účel kratom užívat,“ upozorňuje psychiatr Matěj Kasal. Právě teenageři jsou podle něj nejzranitelnější skupinou. Jejich psychika se stále vyvíjí, neumějí dobře pracovat se stresem a hledají rychlou úlevu. Kratom jim ji nabízí téměř okamžitě. Jenže za cenu, kterou si většina z nich nepřipouští.
Sedmnáct mrtvých a spor o pravdu
Policie letos oznámila alarmující číslo. Za rok 2025 eviduje sedmnáct úmrtí v souvislosti s kratomem. Příběhy některých obětí jsou děsivé. Dvaadvacetiletá studentka z Uničovska zemřela po vysoké dávce mitragyninu — hlavní účinné látky obsažené v kratomu. Další ženu našel mrtvou vlastní otec v bytě. I u ní toxikologie potvrdila vysokou koncentraci kratomových alkaloidů. Jenže odborníci se přou o to, zda samotný kratom skutečně zabíjí. Adiktolog Radek Jurnikl tvrdí, že smrtelná bývá hlavně kombinace s alkoholem nebo dalšími drogami. „Není možné si vzít takové množství kratomu, které by člověka usmrtilo,“ říká. Nebezpečí podle něj vzniká až při míchání s jinými látkami. Podobně mluví i bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, který upozorňuje, že řada mrtvých měla v těle také alkohol, kokain nebo léky.
A lékaři mezitím dál přijímají pacienty s kolapsy, psychózami nebo poškozenými játry. A jisté je jedno: o dlouhodobých účincích kratomu toho stále víme překvapivě málo.
Experiment celé generace
Kratom se často prodává jako bezpečná alternativa alkoholu nebo cigaret. Jenže právě slovo „přírodní“ vytváří falešný pocit bezpečí. „Kratom je zkoumán v kontextu západní společnosti velmi krátce na to, abychom věděli vše o jeho škodlivosti,“ varuje psychiatr Matěj Kasal. Připomíná, že historie už mnohokrát ukázala, jak byly původně „bezpečné“ látky později označeny za zdraví nebezpečné. Český stát proto nakonec zasáhl. Od loňského listopadu je kratom zařazen mezi psychomodulační látky. Zmizel z automatů, nesmí se prodávat dětem a obchodníci potřebují speciální povolení. Jenže problém tím nezmizel. Na sociálních sítích dál kolují videa teenagerů, kteří experimentují s extrémními dávkami. E-shopy nabízejí stále silnější extrakty. A odborníci varují, že skutečný dopad užívání této látky možná teprve uvidíme.
Jedna transplantace jater totiž může být jen začátek příběhu, který česká společnost zatím pořád podceňuje.
Zdroje:
