Článek
Do českých vězeňských análů se zapsala jako žena, která ve věku, kdy jiní vyprávějí pohádky vnoučatům, chladnokrevně a brutálně zaútočila na své vrstevnice přímo v prostorách, které jim měly zajistit klidné a bezpečné stáří.
Celý tragický příběh, který z Panské udělal nejstarší trestankyni v zemi, odstartoval 3. srpna 2011 v Domě s pečovatelskou službou v Ledči nad Sázavou. Panská, tehdy čerstvá sedmdesátnice, přijela navštívit svou o šest let starší bývalou kolegyni Věru. Ženy se znaly patnáct let z nemocnice, kde obě pracovaly jako zdravotní sestry. Návštěva u kávy se však během chvíle zvrtla v horor.
Hostitelka se začala vychloubat, co všechno v životě dokázala a co všechno pořídila svým dětem. V Marii Panské vzkypěla nekontrolovatelná zlost.
„Stále mlela dokola, co jim všechno dala a co mají, vychloubala se. Byla jako zaseknutá gramofonová deska a já už to nemohla vydržet,“ popisovala později u výslechu.
Panská popadla těžkou skleněnou vázu a ženu brutálně utloukla. Útok byl veden pěstmi a tupým předmětem do hlavy, přičemž oběť nakonec ještě rdousila. Kriminalisté zpočátku pracovali s verzí, že stará paní nešťastně spadla na skříň, ale soudní pitva ukázala na surovou vraždu. To už měla Panská před policií náskok.
S ocelovou tyčí v tašce za další obětí
O pouhé dva měsíce později, 24. října 2011, udeřila Panská znovu. Tentokrát v pečovatelském domě v Tmani na Berounsku, kde si vyhlédla sedmasedmdesátiletou Annu. Na tuto návštěvu se však už prokazatelně připravovala – v tašce si přinesla půlmetrovou ocelovou trubku od pračky.
Jakmile se otevřely dveře, Panská seniorce podrazila nohy a na zemi ji začala surově tlouct železem do hlavy a následně dusit. Napadená žena se ale dokázala ubránit a jejím křikem zalarmované sousedky útočnici zpacifikovaly. Panská se sice u soudu hájila tím, že přinesla sousedce moučník a pouze se bránila jejímu útoku, důkazy a ocelová tyč v její vlastní tašce ji však usvědčily ze lži.
Nadprůměrný intelekt bez citu
Soudní znalci z oboru psychiatrie a psychologie měli před sebou nelehký úkol – vyšetřit ženu, která vyměnila klidný důchod za vězeňskou celu. Výsledky byly mrazivé. Panská netrpěla žádnou duševní chorobou, která by jí bránila ovládat své jednání. Naopak, byla označena za nadprůměrně inteligentní.
Zároveň však experti popsali její osobnost jako emociálně chladnou, extrémně egocentrickou a zcela postrádající pocit viny. Resocializace a náprava u takto staré a osobnostně fixované ženy byla označena za v podstatě nemožnou. Že situaci psychicky neunesla, dokládá pouze fakt, že se po svém zatčení v cele dvakrát pokusila o sebevraždu.
Cesta za mříže: Od třiceti let k jednadvaceti
Justice si dlouho lámala hlavu, jak s nejstarší pachatelkou naložit. Státní zástupkyně Lenka Faltusová pro ni nekompromisně žádala doživotí. Poukazovala na to, že útočila zvlášť brutálním způsobem, z malicherné příčiny a vůči bezbranným starým lidem.
Krajský soud v Hradci Králové jí nejprve vyměřil 30 let vězení. Proti tomu se však ohradil obhájce s novým znaleckým posudkem, který tvrdil, že ovládací schopnosti seniorky byly v době činu snížené. Vrchní soud rozsudek zrušil a vrátil k novému projednání. Napodruhé krajský soud trest snížil na 20 let s odůvodněním, že první vražda nebyla plánovaná, ale šlo o afekt.
Definitivní tečku za případem udělal Vrchní soud v Praze, který trest o jeden rok zpřísnil. „Přihlédli jsme k tomu, že žena byla při svých útocích mimořádně agresivní a byla podle soudních znalců plně příčetná,“ vysvětlila soudkyně Jaroslava Maternová, proč poslala nejstarší českou vězeňkyni za mříže na 21 let. Pokud se Marie Panská konce svého trestu dožije, opustí věznici s ostrahou ve svých 92 letech.
Zdroje:
