Článek
I když se jeho očekávání nesplní, chopí se příležitosti a stává se zpravodajem Okresní správní komise pro oblast západního pohraničí. Dokumentuje každou důležitou událost i významná setkání. A nejen to – fotí generály, vojáky i obyčejné lidi.
Karlovy Vary, stejně jako další města v pohraničí, zažívaly v poválečné době dramatické změny. Po odsunu německého obyvatelstva byly doosídlovány Čechy, Slováky, ale také reemigranty z Volyně a dalších částí Evropy. Město se potýkalo s nedostatkem pracovní síly, bytovou krizí a chaosem ve správě. Přesto zde rychle vznikaly nové instituce, obchody a služby. V tomto prostředí se Jaroslav Houf stal klíčovou postavou, která svými fotografiemi zachycovala proměny Karlových Varů i život jejich obyvatel.
Na Masarykově třídě otevřel fotografický obchod a ateliér s názvem Fo-Fi-Fo. Netrvá dlouho a celé Karlovy Vary a okolí vědí, kdo je Fofifo, ale málokdo zná Jaroslava Houfa. Proč právě Fofifo? „Je to jednoduché. Je to zkratka: Fo – foto, Fi – film, Fo – fousy,“ vysvětluje jeho syn Kristián Houf, který připravuje knihu o osudech svého otce. Ze stovek snímků vybral ty nejzajímavější a doplnil je komentářem. Vzniká tak unikátní publikace mapující konec války v Karlových Varech a okolí.
Setkání s Koněvem a nečekané důsledky
Ivan Stěpanovič Koněv poprvé navštívil Karlovy Vary v roce 1946. Po jeho boku byla mladší dáma, kterou všichni oslovovali paní Koněvová. Pobyt maršála samozřejmě dokumentoval Jaroslav Houf a snímky se objevily v dobovém tisku. Při další návštěvě se však Fofifo dočkal nečekané reakce od samotného maršála: „Ty jsi mi dal, Gouf! U nás v Moskvě se dostaly do ruky mé ženy české noviny, které psaly, že jsem s ní v Karlových Varech. Běžela si stěžovat Stalinovi a já byl po návratu na koberečku,“ vyprávěl dnes Kristián Houf. Nakonec setkání zapili stakanem vodky a Houf dostal od Koněva keramickou vázu.
Komunistická mašinérie a pád Fofifa
Ani vynikající renomé a slaví známí nedokázali zastavit komunistický tlak. Fofifo chtěl svou firmu zachovat a dlouho vzdoroval. Devět měsíců po převzetí moci dělnickou třídou uspořádal velkolepou svatbu, která přilákala více obyvatel než návštěva prezidenta Beneše v roce 1947. Nevěstou byla rakouská herečka Eleonora Ujková a snoubencům svědčili herec Eduard Kohout a profesor Jaromír Kříž. „Blahopřání se sešla ze všech koutů světa. To nejcennější však poslala manželka prezidenta Hana Benešová,“ vzpomíná Kristián Houf.
Přestože se zdálo, že vše bude v pořádku, politický tlak se stupňoval. Kolegové z nově ustaveného družstva Fotografia si stěžovali, že jim Fofifo bere tržby. Nakonec byl donucen přestěhovat se z lukrativní adresy v centru města. Dne 12. prosince 1953 ve čtyři hodiny ráno byl Jaroslav Houf zatčen Státní bezpečností. Ve vazbě v Chebu strávil čtyři měsíce, po nichž byl odsouzen na čtyři a půl roku a dostal zákaz pobytu v Karlových Varech. Do amnestie prezidenta Novotného v roce 1955 byl vězněn v otřesných podmínkách ve Rtyni, kde pracoval v uhelném dole Zdeněk Nejedlý II.
Dědictví Jaroslava Houfa
Jaroslav Houf zemřel za nevyjasněných okolností v roce 1970 v Praze. Až do konce života byl pod přísným dohledem Státní bezpečnosti. Jeho příběh však nezmizel. Syn Kristián Houf nyní připravuje knihu „Karlovarský lovec „sensací““ s podtitulem „Reportér, na kterého se mělo zapomenout“. Publikace vyjde u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války a 50. výročí propuštění Jaroslava Houfa z komunistického lágru. Křest knihy se uskuteční v květnu v Krajské knihovně Karlovy Vary.
Zdroje:
https://www.fofifo.wz.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Houf
Houf, Kristian: Karlovarský lovec sensací: reportér, na kterého se mělo zapomenout. Rukopis publikace
