Článek
Eva přišla na svět do rodiny s pevnou sokolskou tradicí. Její otec, olympionik Alois Věchet ji vedl ke sportu a vyžadoval dokonalost. Eva zkoušela házenou, krasobruslení ale nakonec si ji podmanila sportovní gymnastika. Pod vedením trenéra Luboše Ogouna se rychle stala hvězdou. V osmnácti vyhrála dorostenecký přebor, o rok později už reprezentovala proti Rumunsku. Po maturitě nastoupila na Fakultu tělesné výchovy a sportu a v jednadvaceti zažila svůj první olympijský triumf.
Bronz a první skandál
Olympijské hry v Helsinkách 1952 – československé družstvo získává bronz a Eva je nejlepší z domácích závodnic. Zdálo by se, že bude mít cestu prošlapanou a čeká ji skvělá sportovní kariéra. Jenže doma se postarala o menší bulvární skandál. Na internátu v Tyršově domě u ní přespal milenec – diskař Vladislav Bosák, přezdívaný Hasan, kterého si později vzala. Závistivé spolužačky vše udaly a Eva dostala vyhazov a půlroční zákaz činnosti. Nezlomilo ji to. Nastěhovala se do elektrické rozvodny na stadionu a trénovala dál.
Facka kvůli saltu vzad
V padesátých letech Eva přinesla do gymnastiky nový vítr. Do volných sestav zařazovala originální akrobatické a taneční prvky, které byly tehdy něčím naprosto novým. Na mistrovství světa 1954 v Římě získala bronz s družstvem, na prvním mistrovství Evropy 1957 v Bukurešti dvakrát třetí místo – v prostných a na kladině. Na olympiádě v Melbourne 1956 přidala stříbro na kladině. Pravý vrchol však přišel v Moskvě 1958. Rusky a Japonky představily novinku: salto vzad v prostných. Eva mu říkala „skok do nevímkam“ a bála se ho k smrti. Vázali ji na lano, prosili, křičeli – Hasan i Ogoun. Dokonce dostala facku. Nic nepomáhalo. Až ve finále salto provedla dokonale. Jako první žena v historii získala známku 9,9 a zlato bylo její. V hledišti jí tleskala šestnáctiletá Věra Čáslavská.
Zlatý Řím a domácí triumf
Na olympiádě v roce 1960 v Římě se cvičilo pod širým nebem v Caracallových lázních, Eva na kladině předvedla absolutní mistrovství a získala zlato - jedinou medaili, která unikla sovětským závodnicím. Družstvo získalo stříbro a Eva se stala československou sportovkyní roku. O dva roky později na domácím mistrovství světa v Praze přidala další zlato na kladině a stříbro na bradlech. Měla tři tituly mistryně světa, byla olympijská vítězka. Účast na olympiádě v Tokiu 1964 se zdála být samozřejmostí. Třicetiletá Eva věřila, že vrchol kariéry na ni teprve čeká.
Tajemství StB a sexuální aféry
Za kulisami však číhalo něco temnějšího. Od roku 1954 byla Eva tajnou spolupracovnicí StB s krycím jménem Doktor. StB ji zverbovala kvůli milostným aférám – s trenérem Ogounem, hokejistou Zábrodským, cizinci na zájezdech. „Buď budeš spolupracovat nebo všechno vyjde najevo,“ znělo varování. Eva byla vdaná a nechtěla ohrozit své manželství ani kariéru. A tak donášela. Mimo jiné i na svou reprezentační kolegyni a kamarádku Věru Čáslavskou.
Jak se funkcionáři zbavili rebelky
V roce 1962 ji režisérka Věra Chytilová nabídla účinkování ve filmu „O něčem jiném“. Eva odmítla, chtěla trénovat na Tokio. Pak ale přišel zájezd ve Francii, kde gymnastky přetáhly večerku. A právě toho funkcionáři ČSTV využili. Protože si přáli, aby Bosáková ve filmu hrála, dali Barrandovu souhlas s natáčením a gymnastce pohrozili trestem. Musela podat žádost o uvolnění z reprezentace.
Film sklízel úspěchy, jezdila s ním do ciziny, ale pak se chtěla vrátit do tělocvičny. Do olympijských her v Tokiu zbývalo něco málo přes rok. Jenže požádala o uvolnění z reprezentace a dala se k profesionálům, což tehdy nebylo slučitelné se statusem socialistického sportovce. To, že důvodem byl film, k jehož natáčení ji donutili, nikoho nezajímalo. Nesměla dokonce ani do tělocvičny na trénink reprezentačního družstva. Cvičila tajně a věřila, že se vše vyřeší. Nevyřešilo. A tak svůj příběh vyprávěla redaktorce týdeníku Kulturní tvorba. ÚV KSČ text samozřejmě neschválil a článek nevyšel. Když se o tom na ČSTV doslechli, slavné reprezentantce nabídli trenérské místo, ale takové, které sami vyberou. Nebavila se s nimi a našla si práci u Československé lední revue, kde připravovala krasobruslaře v gymnastice a při představeních vystupovala se cvičením na kladině.
Práce v Americe
V roce 1964 uviděl představení lední revue manažer košíkářů Harlem Globetrotters. Eva ho svým cvičením natolik zaujala, že jí hned nabídl angažmá. Díky Pragokoncertu, který vše vyjednával, povolení k práci v USA dostala.
Vystupovala s pásmem gymnastiky, baletu a akrobacie, kterým končila první půlku show. Když skupina zanikla, Eva se vrátila domů, ale zůstala u Pragokoncertu a vystupovala v revuálních programech v cizině. Mezitím se rozpadlo její manželství s Hasanem.
Eva Bosáková skvěle cvičila a zároveň upoutávala svým půvabem. Dalo by se říct, že byla sexy symbolem své doby. Měla řadu obdivovatelů.
V ložnici prezidenta
Patřil mezi ně i prezident Ludvík Svoboda. Jednou pro ni poslal vůz s kyticí, provedl ji po Pražském hradě a exkurzi ukončil ve své ložnici. Když tady dosud pouhé náznaky dostaly jasné obrysy, zděšeně odtud prchala.
„Zážitek kdekomu vesele líčila a mně docela vážně navrhovala, ať to napíšu v naší společné knize,“ vzpomínala spisovatelka Ilona Borská, autorka díla Trůn, na kterém se stojí. A tak nejrozšířenější kuloárová „zpráva o Evě“ zmiňovala její vztah s hercem Josefem Bekem. Jak říkala její kamarádka Dana Zátopková, byl to jediný muž, kterého doopravdy, byť jen platonicky milovala. Nakonec se provdala ještě jednou. Jejím manželem se stal Miroslav Hlaváček, poslanec České národní rady a místopředseda ÚV ČSTV. Žili spolu dvanáct let, do roku 1984, kdy její muž podlehl zákeřné nemoci.
Kurzy redukční gymnastiky, Dům ženské krásy a náhlá smrt
Ani v profesním životě Eva nezahálela. Její kurzy redukční gymnastiky přilákaly do tělocvičen tisíce žen. Napsala pro ně i knížku Eva Bosáková radí Evám. Do roku 1990 pracovala jako šéftrenérka tréninkového střediska mládeže. Po revoluci si chtěla splnit podnikatelský sen. Měla v plánu založit Dům ženské krásy. Proto se 11. ledna 1991 odpoledne sešla s právníkem, ve vinárně U Fausta na Karlově náměstí. Ten den ještě nejedla, objednala si toasty a sklenku bílého vína. A pak, uprostřed řeči, zmlkla a omdlela. Praskla jí krční tepna v místě jejího chorobného rozšíření, což byla vrozená skrytá vada. Při pitvě vyšlo najevo, že v minulosti dokonce prodělala i dva slabší infarkty. Bylo jí pouhých 59 let.
Zdroje:
