Článek
Narodila se 12. února 1960 v Kladně. Už od dětství měla blízko k hudbě a pohybu, i když původně netoužila stát se herečkou. K umění ji vedla rodina – maminka a dědeček hudebník. Na jejich přání nastoupila na pražskou konzervatoř, kde vystudovala herectví.
Už jako studentka debutovala ve filmu Řeknem si to příští léto, kde tvořila ústřední pár s Ondřejem Havelkou. Po škole nastoupila do Divadla Jaroslava Průchy v Kladně, kde působila pět let. Hostovala rovněž v pražských divadlech jako Městská divadla pražská nebo Divadlo Jiřího Wolkera.
Herečka od boha
Její kariéra nabrala rychlý spád v 80. letech. V seriálu My všichni školou povinní ztvárnila vychovatelku Ajku, o rok později v Třetím patře hrála vychovatelku Růžičkovou, bojující s pubertálními učni jako Jiří Langmajer nebo Jan Antonín Duchoslav. „Snad každá její postava někomu zamotala hlavu,“ vzpomínal Langmajer. Markéta hrála i v pohádkách jako O štěstí a kráse nebo ve filmech Nevěsta, Tchyně a Krajina s nábytkem. Byla půvabná a přirozená. „Byla herečka od boha,“ říkal o ní později Marek Eben. „Nepřemýšlela, prostě zahrála.“
Potkali se na Kladně a seznámila je společná přítelkyně, herečka Světlana Nálepková. „Na konzervatoři uháněla ona mě. Byla to sopka, já se jí bál s mou tichou povahou,“ smál se Eben v rozhovorech. Přátelé dávali jejich vztahu maximálně čtrnáct dní kvůli rozdílným temperamentům. Mýlili se. Svatba proběhla v roce 1982, a pár žije ve spokojeném manželství dodnes. Společně hráli v divadle, nazpívali písně pro děti a objevili se jako filmový pár ve Tváři za oknem.
Předčasný porod a mozková příhoda
Idylka však netrvala dlouho. První rána přišla, když čekali dítě. Markéta přechodila chřipku, která vedla k zánětu srdečního svalu a tuberkulóznímu nálezu na plicích. Brzy otěhotněla, ale dcera Terezka se narodila předčasně v sedmém měsíci a zemřela po několika dnech.
Čtyři roky po svatbě přišla další katastrofa. V roce 1986, krátce po 26. narozeninách, Markéta sledovala televizi, když pocítila prudkou bolest hlavy. Obraz se rozmazal, zakřičela bolestí a upadla do bezvědomí. „Odvezl jsem ji do nemocnice, myslel jsem, že něco špatného snědla. Druhý den mi volali, že to nepřežije,“ vzpomínal Eben. Probrala se až po sedmi týdnech. Diagnóza: mozková příhoda, ucpaná céva, příčina neznámá.
Nikdy si nestěžuje
Markéta bojovala. Po probuzení byla ochrnutá v obličeji i na těle, půl roku dýchala za pomoci umělých plic. Díky rehabilitacím se naučila částečně pohybovat a mluvit, ale zůstala na invalidním vozíku. Tato událost ukončila její hereckou kariéru, posledním filmem byla Krajina s nábytkem. Pro mnohé by to byl konec. Pro Markétu Fišerovou začal jiný život – těžší, pomalejší, ale ne méně hodnotný. Vedle sebe měla muže, který se rozhodl, že ji nikdy neopustí. Marek Eben o té době mluví otevřeně, ale s pokorou. „Alfa a omega je, jak se k tomu postaví ten, koho to potká,“ říká. „A ona si nikdy nestěžuje.“
A právě v tom je síla Markéty Fišerové. Ne v hrdinských gestech, ale v každodenní vytrvalosti. V humoru, kterým odlehčuje situace, v úsměvu, který nezmizel ani po letech bolesti. Naučila se znovu žít – pomalu, po malých krocích, s pomocí rehabilitací a s podporou nejbližších. Dnes je téměř soběstačná, sama se nají, sama se umyje. A především: neztratila radost ze života.
Odvaha žít dál
Na veřejnosti se objevuje jen zřídka, většinou po boku manžela. Přesto o ní kolegové a přátelé mluví s obdivem. Moderátorka Tereza Kostková prozradila, že právě Markéta je jednou z nejvěrnějších divaček StarDance a po každém přenosu posílá zprávy s postřehy o šatech, hudbě i výkonech. I z vozíku tak zůstává součástí světa, který kdysi sama spoluutvářela.
Když se dnes ohlédneme za krátkou, ale výraznou hereckou dráhou Markéty Fišerové, zůstává pocit, že český film přišel o výjimečný talent. Ale možná získal něco jiného – tichý, silný příběh ženy, která ukázala, že skutečná krása není jen na filmovém plátně. Je v odvaze žít dál. V úsměvu, který přežil osud.
Zdroje:
