Článek
Hercule Poirot, slečna Marplová a různí jiní detektivové. Agatha napsala 66 kriminálních románů a taky různé krátké povídky, divadelní hry atd. Mnohá její díla byla zfilmována, a to i opakovaně.
Narodila se 15. září 1890 v jižní Anglii, v přímořském městě Torquay, do zámožné rodiny. Měla dva sourozence a až do šestnácti let nechodila do školy. Vyučovala jí její matka, která brzy rozpoznala její literární talent. Agatha později studovala na hudební škole, když ale vypukla první světová válka zanechala studia a stala se z ní zdravotní sestra. Později prodávala v lékárně, a tam se dozvěděla spoustu informací a různých jedech, které pak využila ve svých románech. Už v roce 1914 se provdala za pilota královské letky, Archibalda Christieho. V roce 1919 se jí narodila dcera Rosalind. V roce 1920 pak vyšel její první kriminální román „Záhada na zámku Styles“. Manželství nebylo úplně šťastné a v roce 1926, po různých jiných životních peripetiích, Agatha zmizela a byla hledána policií. Po deseti dnech byla nalezena v hotelu pod cizím jménem, na tu dobu udávala kompletní ztrátu paměti. V roce 1928 se pak rozvedla.
Její nejúspěšnější divadelní hra (samozřejmě detektivní) se jmenuje „Past na myši“ a vznikla původně jako rozhlasová hra. Měla premiéru v roce 1947 a byla dárkem pro královnu Mary, babičku královny Alžběty. V londýnských divadlech se hraje od roku 1952 nepřetržitě dodnes! A samozřejmě je zapsána v Guinessově knize rekordů.
Já osobně mám nejradši román „Deset malých černoušků“. Kniha pojednává o tom, jak bylo deset různých lidí pozváno a dopraveno pod různými záminkami na Černochův ostrov, do moderní vily, kde ale nikdo jiný nebyl. Ukázalo se, že všichni tito lidé spáchali zločin, za který zůstali nepotrestáni. Potom byli jeden po druhém vražděni, aniž by věděli, kdo je vrah. Musel to být jeden z nich, protože na ostrově nikdo jiný nebyl.
Proč jsou kriminální romány Agathy Christie tak populární? Určitě to nebylo proto, že by autorka byla obdařena nějakým matematickým mozkem s logickým myšlením. Téměř všichni její pachatelé vymýšleli velmi komplikované a dost překombinované vraždy, které mohly vyjít snad jen v románu. Kouzlo jejich knih spočívá podle mě v něčem jiném, v nádherné atmosféře. Postavy tam žijí většinou v krásném prostředí, často na zámcích nebo velkých sídlech, jsou finančně zabezpečení, chovají se zdvořile a přátelsky. Ženy jsou tam většinou velice samostatné a emancipované, řídí auta, přesto nosívají šaty, střevíce a krásné účesy a bývají jemné a starostlivé. Člověk se prostě v myšlenkách dostane do doby, kdy byl svět ještě v pořádku a nádherný… až na ty vraždy.
V roce 1928 se Agatha spontánně rozhodla, cestovat sama Orient-Expresem až do Bagdádu, a dále do města Ur, kde se seznámila s rodinou archeologa Wolleyho. V roce 1930 tam jela znovu a seznámila se s o 14 let mladším Maxem Mallovanem, pomocníkem Wolleyho, za kterého se v témže roce provdala. Se svým mužem pak často cestovala na blízký východ. Ze svých cest pak čerpala inspiraci pro své kriminální romány.
V roce 1971 byla královnou Alžbětou vyzdvihnuta do šlechtického stavu.
Agatha Christie podlehla v 85 letech r. 1976 mozkové mrtvici. Její dcera Rosalind Hick pak podnítila vznik podrobné autorčiny autobiografie.
