Článek
Když je hlava přetížená a potřebuje odpočinek, je romantika tou správnou volbou pro čtení.
Alespoň za mě. Víte, co můžete čekat. Víte, že náročnost si dopřeje volno. Víte, jak to skončí, tedy že vás čeká šťastný konec.
Ačkoliv někdo radši mordy…
Když k tomu připočtu běžící podzim, který pozvolna obléká krajinu do sytých odstínů, je to právě Hotýlek s vůní skořice, který s ním báječně ladí. Tedy co se podzimu týká, ale k tomu se dostanu.
Hotýlek je prvním dílem nové romantické série Javorové údolí, kterou před nedávnem rozeběhlo nakladatelství Motto a který napsala americká autorka vystupující pod pseudonymem Harper Graham. Odehrává se v báječném měsíci říjnu v Javorovém údolí, kde mimo jiné pořádají dýňový festival, žaludky uplácí skořicovými šneky a máslovými sušenkami, zahřívají se horkou kávou a brodí se řekou pestrobarevného listí.
Víc podzimní už by to být nemohlo. Je to právě podzimní atmosféra, kterou čtenářky, co jsem se tak pídila po jejich názorech, oceňují nejvíce. Je to útulné a vřelé, je to hřejivé a uvolňující.
Ale podívejme se na zápletku. Nebojte, jen letmo, vždyť už mě znáte. Neprozradím nic, co nemusím. Leckdy ani to, co můžu. Jelikož není nad to objevovat kouzlo příběhu řádek po řádku.
Madison se do Javorového údolí vrací z New Yorku, mondénního a velkého města. Ačkoliv vrací… Odskočila si od své velké kariéry kritičky jídla a velkolepého života, kde život tepe tak rychle, že by to ani snímač tlaku nestíhal a divoce by pípal. Tak rozdílný od poklidného života v Javorovém údolí, kde se naopak vyznává pomalost, vřelost, rodinné, přátelské i sousedské vztahy a kde život dostává tu správnou štiplavost. Jako skořice tající na jazyku.
A nebyl by to správný romantický román, aby v něm nevystupoval ztepilý mužský. Takového hrdinu a dávnou lásku Madison reprezentuje Zach, jehož svalnatá předloktí vystupující z vyhrnutých rukávů vybledlé flanelové košile jsou popisovány podrobně a možná až příliš často, podobně jako zbylé části jeho těla. Přirozeně že svalnatého a pevnějšího než skála. (To o skále jsem si doplnila. O ní se Harper Graham nezmiňuje, ale můžu jí to napsat. Mohla by to zabudovat do budoucí romantiky.)
Teď to možná vyznívá tak, že si z celého příběhu tropím žerty, ale opravdu to tak pouze vyznívá. Romantickým románům se nevysmívám. To bohatě zastanou jiní. Avšak přiznávám, že bych popisy Zachovy svalnatosti vskutku mírně proškrtala.
Oba o sobě hodně sní a hodně na sebe myslí a zabývají se vzájemnou minulostí. Není jim ani třicet let, ale co jsem pochytila ze čtenářských komentářů, nejednou čtenářkám připadalo, že se chovají jako zastydlí puberťáci. Nu, trochu ano, přesto jsou to stále sympatické postavy, které neiritují.
A jak to dopadne?
To je přece jasné jako to, že se ve všech kavárnách světa na podzim nabízí dýňové latté za přemrštěnou cenu. Javorové údolí nakonec ovládnou obživlé dýně a budou rozkazovat nepoučitelným lidem. :)
Doporučení na závěr: Rozhodně si k četbě uvařte ten největší hrnek kávy, jaký doma máte, a kupte nebo upečte skořicové šneky, případně máslové sušenky. Nebo si jedno či druhé či obé kupte. Nebo si naservírujte čokoládu. Zkrátka – nečtěte tuto sladkou romantiku, aniž byste měli po ruce čím uchlácholit chuť. V opačném případě vás bude svrbět jazyk.
Graham, Harper: Hotýlek s vůní skořice, Motto, vyd. 1., 2026
