Článek
Jak se Casanova dostal do Duchcova, jaký byl jeho život na zámku a proč se toto místo stalo neodmyslitelnou součástí jeho příběhu?
Giacomo Casanova (1725–1798) patří k nejznámějším postavám 18. století – jeho jméno se stalo synonymem pro svůdníky a milovníky. Byl však zároveň spisovatelem, filozofem, dobrodruhem a učeným člověkem. Casanova se narodil v Benátkách, jeho rodiče byli herci. Sám vystudoval práva a procestoval velkou část Evropy. Žil na mnoha dvorech a v mnoha městech. Všude se však se svou živou, svobodomyslnou a energickou povahou dostával do problémů. Za svého dobrodružného života býval zatýkán, často se stal uprchlíkem či vyhnancem, byl vlastně stále v pohybu.
Giacomo Casanova od Franceso Narici
Své velmi bohaté zážitky ze světa popsal ve svých pamětech „Histoire de ma vie“ neboli „Příběh mého života“, které jsou dodnes ceněným literárním pramenem. Napsal je francouzsky, aby si je mohl přečíst každý v Evropě, protože italština nebyla tak široce srozumitelná. Vypráví v ní o sobě a kulturách, kterými procestoval, víc než kdokoli jiný do té doby. Je prý také plná jeho sexuálních zážitků a milostných dobrodružství, přesto, že ve skutečnosti netvoří většinu příběhu. Jeho autobiografie byla vydána až po jeho smrti v následujícím století.
Pohled do parku
V naší historii je spjat se zámkem Duchcov. Proč právě Duchcov?
Casanova odjel do Vídně, kde se spřátelil s významným českým šlechticem hrabětem Josefem Karlem Emanuelem z Valdštejna. Hrabě rád jezdil na lov na svůj zámek v Duchcově v severozápadních Čechách, kde nabídl Casanovovi práci knihovníka a důstojné zázemí v duchcovské rezidenci. Byla to vlastně jen sinekura, tedy jen velmi lehká práce knihovníka, ale s velmi dobrým platem a minimálními povinnostmi či odpovědností. Tam Casanova strávil svých posledních třináct let.
Interiéry zámku
Giacomo Casanova jako dobový světoběžník s divokou a aktivní povahou na zámku trpěl nudou. Musel snášet ústrky personálu a nelíbilo se mu ani podnebí. Býval by se rád vrátil do svých rodných Benátek, ale byl odtamtud i z mnoha míst po Evropě vypovězen. Obrátil proto svou pozornost k psaní a literární činnosti. Ale jak jen mohl, utíkal do Drážďan nebo do Vídně. Někdo spočítal, že z třinácti let, kdy žil v Duchcově, se měsíce, kdy byl pryč, nasčítaly na celé čtyři roky.
Interiéry zámku
Svá nejbouřlivější léta prožil asi někdy mezi rokem 1740 a 1780. Tyto roky byly obdobím jeho cest, dvorského života, milostných afér i konfliktů. Pobýval v Paříži, Vídni, Drážďanech, Římě i Petrohradu, několikrát byl vyhoštěn nebo nucen uprchnout. Miloval riskování. Líbilo se mu vzrušení z hazardu života a jeho úspěšného dokončení. Dá se proto pochopit, že po příchodu na klidný zámek v Duchcově v roce 1785 jej trápí samota, k tomu se přidaly i zdravotní potíže, výše zmiňované spory se služebnictvem, ale hlavně ztráta svého aktivního, energického života, když byl mladý, populární a úspěšný ve všem, do čeho se pustil. Naříkal i nad svou impotencí, a to jak doslova, co se týče ztráty sexuální zdatnosti, tak i obrazně, nad neschopností zlepšit si své životní postavení. A to všechno i přesto, že mu práce „knihovníka“ nabízela velmi slušné hmotné zajištění.
Interiéry zámku s prohlídkou v dobových kostýmech
Dle vlastních odhadů měl za svůj život asi 116 milenek, mezi nimiž byla prý i jeptiška a vlastní dcera Leonilda. Duchcov byl pro něj malé město a nebavilo ho to tam. Nikdy se nenaučil ani slovo česky, německy, anglicky ani rusky. Mluvil pouze francouzsky a italsky a naučil se i něco španělsky. V Duchcově se tedy mohl s aristokraty, kteří ho navštívili, domluvit francouzsky, ale cítil se naprosto odcizený od města. Považoval to za skličující konec svého života.
Giacomo Casanova od Francesco Giuseppe Casanova
V roce 1798 Casanova na zámku Duchcov umírá ve věku 73 let, ale přesné místo pohřbu není dnes známo. Casanovových pár přátel v Duchcově, německy Duxu, ho tedy pohřbilo v neoznačeném hrobě dle legendy údajně 14 kroků před malou kaplí svaté Barbory, protože se obávali, že jeho tělo bude vykopáno a zmrzačeno jako pomsta za to, že byl zednářem. On považoval za velmi užitečné stát se zednářem, ale v té době byli zednáři považování za politicky radikální. Takže nikdo ani neví, co se s jeho tělem stalo. 14 kroků představuje prý symbolicky každý krok jeden rok strávený na Duchcově. Kaple sv. Barbory dodnes stojí na místě, hřbitov však byl v minulosti zrušen. Na kapli je umístěna pamětní deska.
Kaple svaté Barbory
V 19. - 20. století se Giacomo Casanova stává legendou, jeho paměti vycházejí postupně tiskem a zámek Duchcov se začíná profilovat jako místo jeho posledního působiště
Pochopitelně jsme navštívili zámek a prošli místa, kde se odehrávala poslední část života legendy, známého svůdníka a milovníka, ale také vzdělaného muže a spisovatele. Samotný zámek i s Knížecí zahradou je krásný a obdivuhodný architektonicky stejně jako mnoho našich dalších historických zámeckých skvostů rozesetých po celé naší vlasti. Podobně jako na jiných zámcích jsou prohlídky rozděleny na okruhy. Tady si můžete vybrat ze tří – Valdštejnská prohlídka, Casanova na zámku a Zámecké sbírky.
Inventář zámku - ze zámeckých sbírek
Všechny jsme nestihli, ale je zajímavé vidět Casanovův byt a pracovnu, prostory, kde psal své paměti i jeho osobní předměty a dobové rekonstrukce. Tady je to o příběhu. A ten dokresluje i zámecká knihovna, v níž Casanova působil v roli vzdělance a spisovatele. Natrefíte tu i na místo společenského života šlechty, jímž byl biliárový sál.
Interiéry zámku - Valdštejnský sál
Zámek se pyšní až osmisetletou historií, první zmínka o tvrzi na tomto místě byla již z roku 1385. Působivé jsou hlavní reprezentační interiéry, jimž vdechl nynější podobu hlavně rod Valdštejnů, který zámek vlastnil téměř 300 let, od roku 1642 až do roku 1921. Právě Valdštejnové nejvýrazněji měnili zámek po stránce stavební, a to jak exteriéry, tak interiéry. Součástí Valdštejnské prohlídky je i rodová obrazová galerie s hlavním sálem předků. Nemá smysl vás tady nudit popisem všeho, co můžete na zámku a v jeho blízkém okolí obdivovat. Ani jsem to neměla v úmyslu v tomto článku. Je lepší si tam zajet.
Interiéry zámku
300 let od narození Giacoma Casanovy považovaného za největšího svůdníka všech dob
Za zmínku stojí i 300leté výročí narození Giacoma Casanovy. V loňském roce 2025 si zámek připomínal 300. výročí narození Giacoma Casanovy řadou speciálních akcí a programů. Kromě čtení z jeho pamětí či komentovaných prohlídek „po stopách Casanovy“ byly připraveny také divadelní inscenace inspirované posledními dny jeho života, doprovodné koncerty a kulturní programy z pera scénografů a umělců. Loňské léto bylo na zámku Duchcov plně ve znamení Casanovy.
Interiéry zámku
„Největší milenec světa“ zanechal v Čechách výraznou historickou stopu
Giacomo Casanova během svého života studoval kněžství, stal se svobodným zednářem, alchymistou, doktorem práv a s největší pravděpodobností špionem pro tytéž benátské inkvizitory, kteří ho vyhnali z malého národního státu, kde se narodil. Byl to herec, intrikána diplomat, filozof a muž mnoha tváří, a ačkoli je nejznámější jako milovník a dobrodruh, na sklonku života se proměnil v literáta a knihovníka. Právě Duchcov mu poskytl klid pro psaní pamětí, které se staly jeho nejtrvalejším odkazem. Zámek, který už dávno leží mimo centrum evropského veřejného dění, se díky jeho osobnosti stal místem, kde se setkávají historie, literatura a umění - což oceňují návštěvníci i odborníci z celého světa.
Interiéry zámku
Casanova v Duchcově už není jen svůdník z legend – je to stárnoucí muž, který bilancuje život. A právě to dává návštěvě zámku zvláštní hloubku. Když se člověk zastaví, dívá se z oken a ví, že zde vznikaly jedny z nejslavnějších pamětí Evropy, má to až nečekaně silnou atmosféru.
Inventář zámku
Pohled na zámek z parku
Zdroje: návštěva zámku, internetové stránky zámku Duchcov,
