Nadýchané luxusní kokosky, máte je rádi? Do Vánoc je stihnete!

Chtěla jsem vybrat z mých oblíbených a tradičních receptů na vánoční cukroví nejoblíbenější a samozřejmě nejlepší. Ale jak víme, každý má rád něco jiného. Možná jsou favoritem v naší rodině vosí hnízda z dětských piškotů, másla a cukru. Nebo medvědí pracny, ty už ale mnoho let nepeču, většinou zůstávaly, protože jsou trošku suché a ani na ně už nemám ty správné formičky. Či linecké, které je u nás stále v kurzu. Nezapomínám ani na vanilkové rohlíčky, které se v puse téměř rozpustí. Nebo občas peču vykrajované měsíčky z těsta podobného piškotovému s citronovou nebo rumovou polevou a tu a tam perníčky. Samozřejmě nepečené rumové a ořechové kuličky. Co ale mizí u nás ze stolu a spíše ještě dříve i z krabičky velmi brzy jsou kokosky. Klasické z bílků a cukru. Takové ty nadýchané, běloučké s růžovou špičkou, které se rozplývají na jazyku.

Mám stařičkou kuchařku, tedy knížku, kterou jsem dostala od své maminky, když jsem se poprvé vdala. A to je tedy pěkných pár desítek let. Samozřejmě asi ne vše je už aktuální, ale v té moudré kuchařce nacházím rady a recepty dodnes. A nakonec jsem si recepty na linecké, vanilkové rohlíčky i na kokosky našla právě v ní.

Výroba kokosek vypadá jednoduše, ale člověk si musí s těstem trochu pohrát. Na jednu dávku dle staré Praktické kuchařky potřebujeme 4 bílky, 80g cukru krupice, 200g moučkového cukru, 140g strouhaného kokosu a 20g polohrubé mouky. Když si připravím správné množství všech ingrediencí, můžu začít. Nejprve si ručním mixérem rozšlehám bílky rovnou v hrnci. Letos jsem si řekla, že jedna dávka ze čtyř bílků stačí, ale nakonec jsem před pár dny ještě jednu přidala. A bez mučení se přiznám, že jsme s manželem ujídali ke kafíčkům oba. Já asi víc.

Samozřejmě můžete dávky násobit rovnou. Já jsem se jedny Vánoce dostala až na čtyřnásobek. Pravda, většinu rozdám. Bílky se šlehají jen do konzistence „napůl“ mezi tekutými bílky a hustou pěnou, aby bylo možné do nich postupně vmíchat cukry. Vypadá to tak, že máte bílou pěnu, ale ne tuhou, takovou trochu tekutou. Vzniklá konzistence je důležitá, aby pak kokosky dostatečně zhoustly, ale také nebyly moc tuhé, prostě, aby měly hustotu tak akorát a mohli jste je vytlačit snadno na pečící papír a zároveň se vám neroztekly a udržely tvar. Zatím co vmíchávám nejprve cukr krupici a cukr moučku do napůl rozšlehaných bílků, postavím na sporák hrnec s vodou a nechám vodu ohřívat.

Zapomněla jsem říct, že bílky šlehám v trochu menším hrnci, než je ten s vodní lázní. A také si během šlehání a prohřívání těsta připravím plechy s pečícím papírem a zapnu troubu. Když už si myslím, že oba druhy cukru jsou vmíchány a rozšlehány dostatečně v bílcích, ponořím hrnec s nimi do hrnce s vodou a zahřívám bílky. Píšou do prohřátí. To je široký pojem. Ale já většinou namočím v bílcích svůj konec prstu (čistě umytý) a pokud příjemně hřeje, ale nepálí, můžu vyndat hrnec s bílky z vodní lázně. Při trvalém šlehání je hmota krásně hladká. Trvá to pár minut. Je moc důležité stále promíchávat bílky hlavně ode dna. Teplem se na dno trochu lepí. Pokud by se zahřály bílky více, asi by ztuhly a možná by se s nimi nedalo pracovat dál. Nevím, nikdy jsem to nezkoušela, jen odhaduji.

Po vyndání těsta z vodní lázně, pokračuji dle receptu a postupně vmíchávám to nevelké množství mouky a také kokos. Kokosu je v receptu uvedeno 140g, většinou však bílky pojmou tak akorát na dobrou konečnou konzistenci těsta celé balení, což představuje přímo prodávaných 200g strouhaného kokosu. Samozřejmě dle velikosti vajec, tedy množství použitých bílků z nich je potřeba kokos přimíchávat postupně a sledovat konzistenci těsta. Zároveň přidáváním posledních ingrediencí a stálým mícháním se těsto po prohřátí opět trochu zchladí.

Když už mám pocit, že je ta hustá kokosová hmota tak akorát, aby se neroztekla, naplním si látkový sáček na zdobení, tedy sešikmený do špičky s otvorem tak asi 3,5cm v průměru. Nedávám do otvoru žádný nástavec, ale protlačuji z pytlíku těsto rovnou na plech do malých přibližně stejně velkých hromádek, které se ukončí špičkou jak odtahuji sáček od vytlačeného těsta. Někde jsem okoukala dobrý fígl na naplnění takového sáčku, stačí ho vložit do většího hrnku, ohrnout okraje a lžící nabírat těsto a plnit.

A pak peču v troubě nahřáté asi tak na 150-160 stupňů C. Dle mých zkušeností to trvá nějakých 10 minut. Ale podle trouby to může být více nebo i méně. Co je však důležité, je potřeba si to hlídat a sledovat kokosky, protože jakmile začnou mít růžové „čepice“, jsou hotové. Nakonec celou tu slávu po vychladnutí vyskládám do připravené nejlépe plastové krabičky a po nezbytném ochutnání šup s ní do chladu. Osvědčil se mi v zimě i balkón, v prosinci bývá většinou teplota jak v lednici. Nevadí jim ani když mrzne.

Tak co, máte chuť se do nich pustit nebo jich už máte plnou krabičku?

Přeji vám všem krásné a sladké Vánoce.