Článek
Ten příběh už se stal. Kdysi dávno. Propisuje se do našich dní. Abychom ho už mohli propustit. Tu minulou zkušenost, která tehdy tak bolela. Dnes bolí také, ale je jiná. Prožíváme ji na vědomé úrovni.
Tenkrát se stala. A ve svatební den nevěstě odloudila její kamarádka ženicha. Stalo se a ženich nepřežil. Místo veselky - pohřeb. Ženich v rakvi. A ta nevěsta proklela svou „přítelkyni“. Proklela i celý její rod tou bolestí, co ona musela prožít.
V tomto století se setkávají. Věrné přítelkyně. Kletba zafungovala a přítelkyně si ji odžívá v podobenství s dětmi. Její první dítě se narodí s hendikepem. A další její těhotenství byla problematická. Nakonec se podařilo. Konečně prožívá radost a vychovává dvě krásné zdravé děti.
Ta, co proklínala a šíří nevědomě tu zášť, prochází svými těžkými zkouškami až do té doby, kdy uvidí ten příběh. Pochopí, co žije. Uvidí tu karmu a opouští ji. Odpouští. Všem rodům a především sama sobě. Toto už nechce žít. Není to její. Už ne.
Dluh je splacen. Karma vyrovnána.
Zvedá se. A s očištěným srdcem, v souladu se sebou i přítelkyní, žije život v Lásce.
S úsměvem
AnJel.
