Hlavní obsah
Lidé a společnost

Místo Chomutova měsíční krajina, město čekal stejný osud jako nedaleký Most

Foto: Anonymní matka

Za minulého režimu se na ochranu životního prostředí a historických památek příliš nehledělo. Místo zachování příjemného místa pro život bylo důležitější uhlí.

Článek

Severozápad Čech je specifickou oblastí v České republice. Je to místo, kde po druhé světové válce téměř většina místních obyvatel byla násilně odejita. Oblast se vylidnila a posléze přijala obyvatele nové, ale bez jakéhokoli vztahu ke zdejší krajině, obcím, městům. Možná i proto se v této části Čech událo to, co by pravděpodobně jinde v takovém měřítku neprošlo.

Osud severočeského města Most je jistě mnoha lidem známý. Významné město s dlouhou historií bylo srovnáno se zemí kvůli ložisku hnedého uhlí ukrytého pod ním. Demolice města probíhala v šedesátých až osmdesátých letech minulého století. Koncem tisíciletí byla lokalita vytěžena a povrchový důl uzavřen. Před likvidací byl uchráněn jen gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, malý střípek historického města, kterým se minulý režim nezapomněl chlubit.

Foto: Wikimedia Commons, public domain

Přesun mosteckého kostela v roce 1975

Tak skončil příběh okresního města s téměř tisíciletou historií. O kus dál bylo vybudováno město moderní, nové, ale zcela jiné. S tím starým nemá společného kromě jména téměř nic.

Obdobný osud mohl potkat i sousední okresní město, Chomutov. Také pod tímto městem se skrývá hnědouhelná sloj. Pokud se podíváme na mapu zjistíme, že je Chomutov obklíčen rozsáhlými povrchovými hnědouhenými doly. Na jihozápad je to důl Nástup a pak dvojice dolů na severovýchodě - důl Československé armády a důl Vršany. Za minulého režimu existoval plán tyto doly propojit.

Foto: Mapy.cz

Chomutov v obklíčení

Podívejme se nyní podrobněji na město samotné, prozrazuje mnohé.

Současný Chomutov nepůsobí zrovna historickým dojmem, pokud pomineme jeho střed, který překvapivě soudruzi nezbourali. Jen kousek za náměstím byla historická zástavba brutálně nahrazena mohutnými panelovými domy zvyšující sice komfort bydlení zdejších obyvatel ale zcela nenávratně měnící charakter města.

Úzká hlavní ulice, dříve Dlouhá, plná historických budov ustoupila koncem 60. let jižzmíněným monstrozním panelovým domům až o 9 nadzemních podlažích. Vznikl tím široký bulvár, dnes Palackého ulice. Se stavbou o chlup menších panelových domů se bez skrupulí pokračovalo i v okolí.

Největší výstavba sídlišť však probíhala až v blízkosti hor, severně - za hlavním průtahem městem Karlovy Vary-Teplice. V jižní části města se s demolicemi a výstavbou nových obytných domů přestalo v polovině 70. let.

Souviselo to s novou urbanistickou studií propisující se do nového územního plánu města. Někomu nahoře zkrátka došlo, že pod Chomutovem vlastně leží uhlí a bylo by tedy záhodno neplácat zbytečně penězi a stavět raději tam, kde uhlí není. Na stole byl plán těžby v následujícím století, který počítal s variantou vytěžení uhelných zásob v oblasti Chomutova mezi lety 2030-2050. Což je z pohledu současnosti v podstatě za rohem. Vše jižně od průtahu městem mělo v tomto období zmizet.

Z tohoto důvodu se pokračovalo s budováním rozsáhlých sídlišť až v blízkosti Krušných hor. Rozplizlými sídlišti se město Chomutov přiblížilo až k sousednímu městu Jirkov a vzniklo současné souměstí. Dle původních plánů mělo být sídlišť ještě o fous více, ale počet obyvatel nenarůstal předpokládaným tempem a proto se od těchto plánů upustilo. Zachránila se tím původní zástavba obcí Březenec a Vinařice.

Před rokem 1989 se na nějaké ekologické smýšlení, ochranu životního prostředí a historických památek nebral zřetel. Doly byly v severozápadních Čechách prioritou na kterou dojely desítky obcí. Zda to byla vesnice nebo dokonce okresní město nikoho nahoře netrápilo.

V současné době je tomu jinak. Těžba uhlí je na ústupu a je snaha přecházet na ekologičtější zdroje elektrické energie. Pojistkou jsou i limity těžby stanovující oblasti za kterou těžba již nesmí postoupit.

Povrchový důl Nástup se k městu Chomutov pouze ze západu přiblíží a utichne. Pevně dané limity těžby tohoto dolu lze vidět i v reálu v podobě silnice D7 u Spořic a přeložce tratě s donedávna nejdelším železničním tunelem u nás.

Je jiná doba, z hlediska historie lze jen suše konstatovat, „prozatím“. Nikdo neví, co se bude dít za pár let, či století a jaké budou priority potom. Uhlí pod Chomutovem zkrátka je, nezmizí, zda nedotčené zůstane navěky, to jest ve hvězdách.

pozn. Těm kteří rádi pozorují změny v čase, doporučuji letecké snímky z 50. let na stránce geoportal.gov.cz či v trošku obtížnější podobě ale s daleko pestřejší časovou škálou na stránkách archivu ČUZK.

Zdroje:

PACHNER, Jaroslav; RAK, Petr. Chomutovská uličnice vyd. albis international, 2005. ISBN 80-86971-02-3.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz