Článek
Pátek na Colours pro mě započal na Liberty Stage koncertem irské rockové skupiny The Clockworks. Nepříliš pohybliví hudebníci vykompenzovali tento „nedostatek“ skvělým zvukem. Písně „Blood on the Mind“, „The Future is Not What It Was“ a „Enough is Never Enough“ se skvěle nesly směrem k nadšenému publiku a mnoho lidí si libovalo, že konečně objevili dobrou novou kapelu.
Hodnocení: 9/10
Mé další kroky mířily k Full Moon stagi, kde na pódiu čekaly 3 duhové vlaječky. Bez velkého představení přišla na stage kapela viah – český projekt Huyen Vi Tran a Rosalie Malinské. Koncert zahájily písní „Glorie“. S pomocí Tomáše Martínka zahrály také „Drowners“, „NYE“ nebo „On the Line“ a mimo jiné zremixovaly píseň „Glorie“ a nahrávku návštěvníka s duhou, kterého předchozí den ochranka nechtěla pustit. Chce to odvahu a nápad udělat něco takového a opravdu rád bych tento moment vyzdvihnul. Mám po dlouhé době radost z české hudební scény.
Hodnocení: 9/10
Ihned po ukončení koncertu jsem se vrátil na Liberty stage. Mám před sebou vystoupení, na které jsem se těšil už minulý rok, ale bohužel bylo na poslední chvíli zrušeno. Sleaford Mods dorazili ve velkém stylu – v tričku a kraťasech. Tradičně zahájili koncert puštěním písně „UK GRIM“ ze stejnojmenného alba. Mimo novinky hráli také „Nudge It“, „Mork n Mindy“ nebo starší „Tied Up In Nottz“ a celé to ukončili hitem „Tweet Tweet Tweet“. I když jsem věděl, co očekávat, stejně jsem doufal v nějaké zpestření mimo zapnutí hudby na počítači a řev do mikrofonu. Andrew Fearn ovšem překvapil tím, že dokázal tancovat celou hodinu.
Hodnocení: 8/10
Třetí den byl zatím nejpovedenější a v sobotu budou muset Colours velmi zabrat, pokud jej chtějí trumfnout.
