Článek
Mnoho rodičů dnes automaticky dezinfikuje každou hračku, děti tráví hodiny u obrazovek místo venku a kontakt s přírodou se pro řadu lidí omezuje na krátkou cestu z auta do kanceláře.
Přitom vědci stále častěji upozorňují, že lidské tělo a imunitní systém byly po tisíce let formovány neustálým kontaktem s přírodou, půdou, mikroorganismy a různorodým prostředím. A právě moderní „život v bublině“ může být jedním z důvodů prudkého nárůstu civilizačních nemocí.
Imunitní systém potřebuje trénink
Lidská imunita nefunguje jako neprůstřelný štít, který je hotový při narození. Musí se postupně učit rozpoznávat, co je nebezpečné a co ne.
Právě kontakt s přírodou, bakteriemi a běžnými mikroorganismy podle vědců pomáhá imunitní systém správně „nastavit“. Pokud je prostředí příliš sterilní, může imunita začít reagovat přehnaně — například alergiemi nebo autoimunitními nemocemi.
Tento princip je známý jako hygienická hypotéza.
Neznamená to samozřejmě, že hygiena je špatná. Moderní medicína zachránila miliony životů díky čistotě, očkování a prevenci infekcí. Problém ale podle odborníků nastává ve chvíli, kdy člověk téměř ztratí kontakt s přirozeným prostředím.
Příroda jako zdroj zdraví
Výzkumy ukazují, že pobyt v přírodě může pozitivně ovlivňovat:
- imunitní systém,
- stres,
- krevní tlak,
- kvalitu spánku,
- i psychickou pohodu.
Lesní prostředí například obsahuje velké množství přírodních látek a mikroorganismů, které mohou podporovat protizánětlivé procesy v těle. Některé studie dokonce zaznamenaly zvýšenou aktivitu takzvaných NK buněk — tedy buněk důležitých pro obranu proti virům a nádorům.
Právě proto se v některých zemích rozšířil koncept „forest bathing“ neboli lesních koupelí — vědomého pobytu v přírodě jako součásti prevence zdravotních problémů.
Děti bez hlíny a stromů
Odborníci upozorňují, že největší změna nastává u dětí.
Mnoho dětí dnes vyrůstá v prostředí, kde:
- tráví minimum času venku,
- téměř nepřichází do kontaktu se zvířaty,
- nehrají si v hlíně,
- a velkou část dne tráví uvnitř budov.
Právě dětství je přitom podle imunologů klíčové období pro vývoj mikrobiomu a správné fungování imunity.
Výzkumy dlouhodobě ukazují, že děti vyrůstající na farmách nebo v častém kontaktu s přírodou mají nižší výskyt některých alergií a astmatu.
Život ve sterilním prostředí má i psychické dopady
Příroda ale neovlivňuje jen imunitu.
Psychologové upozorňují, že nedostatek kontaktu s přirozeným prostředím může zvyšovat stres, úzkosti i psychické vyčerpání. Pobyt venku totiž pomáhá regulovat nervový systém a snižovat dlouhodobé napětí.
Moderní člověk tráví většinu života:
- pod umělým světlem,
- v klimatizovaných místnostech,
- u obrazovek,
- a v prostředí s minimem přirozených podnětů.
Z biologického pohledu jde přitom o velmi nepřirozený stav.
Nejde o návrat do středověku
Odborníci zároveň upozorňují, že hygienická hypotéza bývá často špatně pochopena.
Neznamená to, že by lidé měli přestat dodržovat hygienu nebo se záměrně vystavovat nemocem. Smyslem je spíše obnovení běžného kontaktu s přírodním prostředím a větší rozmanitostí mikroorganismů.
Jinými slovy:
- dítě nemusí vyrůstat ve sterilní laboratoři,
- každá špinavá ruka není katastrofa,
- a obyčejná procházka lesem může být pro tělo přínosnější než další doplňky stravy z lékárny
Člověk není stavěný na izolaci od přírody
Vědci stále častěji upozorňují, že lidské tělo vznikalo po miliony let v přímém kontaktu s přírodou. Moderní městský život je z evolučního pohledu velmi novým experimentem.
A právě prudký nárůst:
- alergií,
- autoimunitních nemocí,
- chronických zánětů,
- i psychických problémů
může být částečně spojený s tím, jak moc jsme se od přirozeného prostředí oddělili.
Možná potřebujeme méně sterility a více lesa
Dnešní společnost často spojuje čistotu s bezpečím. Jenže absolutně sterilní život může mít i svou odvrácenou stránku.
Možná právě proto dnes odborníci stále častěji doporučují něco překvapivě jednoduchého:
- chodit ven,
- trávit čas v přírodě,
- nevyhýbat se běžnému kontaktu s okolním světem,
- a dovolit dětem být občas prostě špinavé.
Protože lidské tělo možná nepotřebuje jen vitamíny a léky.
Možná potřebuje i obyčejnou hlínu a bláto, lesní vzduch a občas se popálit kopřivou.
Zdroje a inspirace:
