Článek
Přestože někteří to popírají, je to stará a odvěká pravda. Obyčejně ti popírající jsou posedlí mnohonásobně více. Třebaže to potlačují. Samozřejmě máme životní etapy, kdy se priority přehodí – jednou je důležitější práce, jindy rodina, potom zas zdraví. Ale ať už je to jakkoliv, v průběhu života nakonec vždycky dojdeme k tomu, že nic na světě není tak intenzivní, ničím nenahraditelné, jako ty okamžiky, kdy se ocitneme na hraně vzrušení a chtíče. Ty chvíle, kdy ztrácíme kontrolu a současně máme pocit, že jsme poprvé skutečně živí. I když to někdo popírá, i když se tváří povzneseně, uvnitř to stejně někde bublá. Samozřejmě máme životní etapy, kdy se priority přehodí – jednou je důležitější práce, jindy rodina, potom zas zdraví. Ale ať už je to jakkoliv, v průběhu života nakonec vždycky dojdeme k tomu, že nic na světě není tak intenzivní, ničím nenahraditelné, jako ty okamžiky, kdy se ocitneme na hraně vzrušení a chtíče. Ty chvíle, kdy ztrácíme kontrolu a současně máme pocit, že jsme poprvé skutečně živí. Kdy se ocitneme v té euforické dimenzi a stavu bez tíže.
Sex jako nejstarší motor světa
Stačí se podívat kolem. Většina reklam, filmů, písní, umění – to všechno se alespoň lehce otírá o sexualitu. Sex není jen akt. Je to jazyk, signál, komunikace beze slov. A je to taky motor. Lidé kvůli němu dělali šílené věci: psali básně, zakládali války, budovali impéria, opouštěli rodiny. Někdo může říct, že to je přehnané. Ale podívejme se kolem – i dneska spousta rozhodnutí, která na první pohled vypadají racionálně, má ve skutečnosti v pozadí touhu po atraktivitě, po přitažlivosti, po možnosti být žádán.
Někdo si koupí drahé auto, protože má rád rychlost (která svým způsobem simuluje orgasmus). Jiný, protože chce, aby se za ním otočily ženy nebo muži. Někdo cvičí v posilovně, aby byl zdravý. Ale většina lidí se na činku potí s jednou představou – aby se svlékl a druhému se líbil.
Všechny cesty vedou zpět do postele
Je zvláštní, jak se náš životní příběh stáčí pořád dokola do jedné místnosti, jednoho aktu. Ať už jsme mladí a zkoumáme první doteky, nebo staří a v těle už není tolik síly, pořád někde uvnitř zůstává touha. Může být slabší, může být jen vzpomínkou, ale pořád tam je. Protože sex není jen fyzická slast. Je to důkaz, že ještě žijeme.
Když se člověk zeptá starých lidí, co jim v životě chybí, málokdo řekne „víc hodin v kanceláři“. Často ale zazní: „Více blízkosti, více doteků, více vášně.“ Vše ostatní – peníze, majetek, kariéra – je nakonec jen kulisa. To, co si skutečně neseme, jsou chvíle, kdy jsme se cítili žádoucí a milovaní.
Peníze jsou jen prostředek, ne cíl
Člověk se celý život honí za jistotami. Účty, hypotéky, dovolené, lepší telefon, větší televize. A pak přijde jeden večer, kdy se podíváš do očí někomu, kdo tě přitahuje, a všechno tohle přestane existovat. Najednou neřešíš, kolik máš na účtu, kolik máš šedivých vlasů nebo jestli zítra stihneš poradu. Najednou je jen ta syrová přítomnost, ta elektrizující energie, která tě vynáší do úplně jiné dimenze.
V těch okamžicích pochopíš, že peníze jsou směnitelné, ale sex – ten opravdový, vášnivý, spalující – je nesměnitelný.
Milujeme své děti, ale jsme sami sobě nejbližší
Ano, máme děti, milujeme je bezmezně. Dali bychom za ně život. Ale pravda je taková, že s nimi svůj život nestrávíme celý. Dřív nebo později odejdou po své cestě. Partner se může změnit, přijít jiný. Ale jediná osoba, se kterou jsme od narození až po smrt, jsme my samotní. A pokud neumíme dát potěšení sobě, pokud neumíme mít rádi vlastní tělo a vlastní touhu, něco důležitého nám chybí.
Proto je sex i o sebelásce. Nejen o tom sdílet tělo s někým jiným, ale taky o schopnosti přijmout se, rozumět si, udělat si dobře. To není sobectví. To je základ přežití. Když máme rádi sebe, dokážeme pak dávat i ostatním.
Ti, kteří popírají, touží dvojnásob
Možná jste se někdy někdy setkali s lidmi, kteří tvrdí, že sex je přece přeceňovaný. Že to není důležité, že oni mají jiné priority. A možná máte někdy pocit, že oni jsou „čistí“, zatímco vy se jen necháváte vláčet pudy. Jenže realita je často jiná. Ti, kteří se tváří, že sex nepotřebují, o něj často sní nejvíc. Touha, kterou potlačují, se jen zaryje hlouběji, a pak jednou vybuchne s dvojnásobnou silou.
Být naživu znamená cítit
Na konci všeho se nepočítá, kolik máme na účtu, kolik věcí jsme vlastnili, kolik fotek jsme nasdíleli. Počítá se, jestli jsme opravdu cítili. A sex je nejintenzivnější důkaz, že jsme živí.
Možná to nezní vznešeně. Možná je to trochu živočišné. Ale je to pravda. Bez touhy bychom tu nebyli, doslova. A i když se náš život skládá z tisíců povinností, tisíců hodin, kdy sedíme u počítače, nakonec si pamatujeme ty chvíle, kdy jsme se nechali unést.
Protože v okamžiku, kdy se celé tělo rozechvěje, kdy hlava ztichne a zůstane jen čistý prožitek, se stane cosi vzácného. To, co všichni hledáme: svoboda, radost, život sám.
