Článek
Že jsou české státní finance na huntě? O tom nemůže být sporu. Vláda za vládou vytvářely v posledních letech v rozpočtech ne snad schodky, ale pěkně velké schodiště. A nám, občanům, nezbývá než se s tím vyrovnat.
Ono vyrovnání je v tomto případě synonymem pro splácení všech dluhů, které jsme si společně tak či onak v průběhu let vesele nasekali. Každý občan, bez ohledu na svůj věk, od novorozence po posledního seniora dluží úhledných 266.000, - Kč. Jestli je to už mnoho, nebo ještě málo, to nechám na posouzení každého z nás. Novým, nebo vyšším daním se prostě nevyhneme.
Spravedlivá valorizace důchodů.
Začali jsme u důchodů. Narovnáním poměru mezi skutečnými potřebami seniorů a možnostmi státní kasy se podařilo zachránit ve prospěch rozpočtu 35 miliard korun.
V roce 2024 prostě sáhneme mnohem hlouběji do našich peněženek. Ceny energií vzrostou o další a další položky mimo jiné proto, abychom pomohli rozhýbat, mimo jiné, také „zelený úděl“, který nás tak jako tak nemine. Odhaduje se, že ono přiblížení cen vůči realitě půjde do desítek procent.
Je bez jakékoli diskuse nezbytné oželet slevy na studenty, daňovou výjimku v rámci tzv. školkovného a daňovou výjimku na manžela a manželku, neboť tyto se týkají jen části obyvatel.
Úprava mzdových tarifů zaměstnanců státu. V minulosti osvědčený mechanismus.
Ve hře je opětovné snížení platových tarifů státních zaměstnancům o 10 %, odnětí všech nenárokových položek mezd, jako je osobní ohodnocení a pravidelné měsíční odměny, včetně zrušení Fondu kulturních a sociálních potřeb. Jedná se sice o nepopulární opatření, nicméně toto je bohatě vyváženo, jak prohlásil exprezident Zeman, jistotou pravidelných měsíčních výplat.
Opětovné zdanění vysokých výsluh bývalých příslušníků bezpečnostních sborů.
V nelehké době, kdy je dobrá každá ušetřená koruna, je nanejvýše potřebné vrátit zdanění výsluhových příspěvků bývalých příslušníků bezpečnostních sborů. Znovuzavedení zvláštní srážkové daně ve výši 15 % na tento příjem, který je vyplácen bez ohledu na to, jak vysoká je mzda vyplácená na základě dalšího pracovního poměru bývalého příslušníka, by do státní pokladny přineslo nezanedbatelných 1.630.000.000, - Kč.
Přispět na společný dluh musí také ti velcí.
Všichni do jednoho se musíme uskromnit. Velké firmy, pyšnící se miliardovými daňovými odvody, nevyjímaje. Je totiž s podivem, že i úspěšné společnosti bez uzardění natahují ruce po dotacích, které stát doposud štědře rozdával. Toto potvrzuje i ministr Stanjura: „Snižuje se spoluúčast u evropských dotací, přičemž v resortu zemědělství hlavní úspory proběhly už letos. Myslím, že je chybou státu, když dotuje ziskové podniky. Ten proces bude pokračovat, protože každý ministr musí před voliči obhájit, proč se jejich peníze používají na ten který dotační titul. A daňový poplatník není jen zaměstnanec nebo podnikatel, ale každý, kdo nakupuje, neboť všichni platíme DPH. S jeho penězi musíme nakládat velmi opatrně, posílat je ziskovým firmám je nerozum. 1“
Nic není dokonalé.
Je pravdou, že díky nastaveným automatismům došlo k nešťastnému zvýšení poslaneckých příjmů o nepatrných 12 %.
Vládě se také podařilo zablokovat populistický návrh poslankyně Mračkové Vildumetzové na zrušení výjimky na zdanění darů pro politické strany. Ministr financí se vyjádřil: „Politické strany jsou základem demokratického systému a z tohoto důvodu tuto daňovou slevu nezrušíme.2“
Pravdou je, že v těchto případech jde o bezvýznamné částky. Jejich výpadek státní rozpočet nikterak nepocítí.
Zkrátka ekonomický mejdan, jaký jsme dopustili, právě předložil svůj účet i s úroky.
Zdroj
