Článek
Marilyn Monroe nesmazatelně definovala ideál ženské krásy 50. let. Přestože se tehdejší Hollywood přímo hemžil smyslnými blondýnkami, její kombinace naivity, až dětské zranitelnosti a osudového sexappealu byla nenapodobitelná. I proto je i s odstupem desítek let věčným symbolem této éry.
Souboj s Kleopatrou
V té době však nebylo ani řeči o tom, že by na pomyslném nejvyšším stupínku stála pevně a sama – často k němu jen vzhlížela. O post královny Hollywoodu sváděla s Marilyn boj především uhrančivá brunetka Elizabeth Taylor. Zatímco Marilyn měla smlouvu se studiem 20th Century Fox, Elizabeth byla hlavní hvězdou společnosti MGM a její honoráře byly výrazně vyšší. Na rozdíl od Marilyn, vnímané hlavně jako sexuální bohyně, byla Liz Taylor uznávanou herečkou s oscarovými ambicemi.
Tento rozpor se vyhrotil u snímku Kleopatra, natáčeného společností 20th Century Fox, kdy si Liz Taylor vyjednala tehdy astronomický honorář 1 milion dolarů, zatímco Marilyniny honoráře se běžně pohybovaly okolo 100 000 dolarů. Zajímavou perličkou je, že i Marilyn o roli Kleopatry usilovala, ale bez úspěchu. Náklady na Kleopatru se vyšplhaly z plánovaných 2 miliónů dolarů na 44 miliónů, studio Fox málem zkrachovalo a v rámci úsporných opatření mimo jiné zastavilo natáčení filmu Something’s Got to Give s Marilyn v hlavní roli.
Ruku na srdce, tohle byla role pro Liz Taylor a nikoho jiného.
V květnu 1962 nafotila Marilyn svou poslední sérii skandálních fotografií, kdy ji fotograf Lawrence Schiller zachytil nahou v bazénu, a měla prý jedinou podmínku – v časopise, kde budou otištěny, nesmí zároveň vyjít žádná fotografie Liz Taylor. Navenek se však obě hvězdy respektovaly a byly schopny o sobě veřejně promluvit s uznáním. Po Marilynině smrti Liz prohlásila: „Byla to oběť Hollywoodu a my všichni jsme na tom měli podíl.“
Když studio hledá náhradu: Případ Jayne Mansfield
Zcela jiné vztahy panovaly mezi Marilyn a jinou sexbombou, herečkou Jayne Mansfield. Ta byla další okázalou kráskou ze stáje 20th Century Fox a zdá se, že ji studio angažovalo jako „náhradní blondýnku“. Otevřeně kopírovala Marilynin styl, šaty i gesta, a Marilyn ji vnímala jako vulgární karikaturu sebe samé. Jayne byla však vždy o krok pozadu. Její honoráře byly mnohem nižší, a ačkoliv byla sledovanou celebritou a přímo mistryní sebepropagace, nikdy se nestala oceňovanou herečkou. Točila filmy nevalné kvality a její sláva vyhasla rychle. Zajímavé je, že navzdory image „hloupé blondýnky“ měla údajně IQ 163 a mluvila pěti jazyky. Jayne zahynula při tragické autonehodě v roce 1967.
Jayne aneb Marilyn z Wishe.
V botách Rity Hayworth
Další herečkou, kterou nemůžeme opomenout, byla krásná Rita Hayworth. V desetiletí před nástupem Marilyn platila právě Rita za nejžádanější a nejsvůdnější krásku a nazývali ji „Bohyní lásky“. Byla hlavní hvězdou společnosti Columbia Pictures, a když v roce 1948 mladičká Marilyn podepsala s tímto studiem smlouvu, měla se stát Ritinou nástupkyní. Byla stejně česána i líčena a celkově byla stylizována do její podoby. Po půl roce jí však studio smlouvu neprodloužilo a Marilyn toho využila k nalezení vlastního osobitého stylu. S Ritou ji spojoval stejný úděl sexsymbolu – obě toužily stát se charakterními herečkami, ale ani jedné se nepodařilo svůj stín překročit.
Vlevo originál, vpravo Marilyn jako „nová“ Rita Hayworth.
Doris Day: Cudná odpověď na Marilynin sexappeal
Další hvězda, Doris Day, nebyla přímou Marilyninou rivalkou. Tato nesmírně populární herečka zaplňovala poptávku po zcela odlišném typu ženskosti – Doris byla „děvče odvedle“, hezká blondýnka jako z reklamy na žvýkačky. Zatímco Marilyn muži vnímali jako objekt svých tajných tužeb a ženy k ní měly postoj velmi rozporuplný, Doris byla miláčkem všech. Byla zosobněním ideální americké manželky. Ztvárňovala nejčastěji role moderních, samostatných a morálních žen, zatímco Marilyn byly souzeny postavy křehkých a bezbranných hledaček štěstí. Doris byla jednou z komerčně nejúspěšnějších stálic Hollywoodu a s přehledem vedla v žebříčcích popularity.
Idol amerických hospodyněk, „správné děvče“ Doris Day
Proč Marilyn nesnídala u Tiffanyho?
Zcela jiný rozměr do Hollywoodu přinesla Audrey Hepburn. Definovala takzvaný „gamine styl“ – štíhlá postava bez výrazných křivek, krátké vlasy a aristokratická elegance. Audrey získala Oscara hned za svou první velkou roli ve filmu Prázdniny v Římě. Její další slavnou roli ve snímku Snídaně u Tiffanyho plánoval autor předlohy Truman Capote původně pro Marilyn, ta ji však odmítla, protože si nechtěla poškodit image rolí společnice. Audrey Hepburn za tuto roli nakonec získala honorář 750 000 dolarů. Zajímavostí je, že i postava princezny Anny v Prázdninách v Římě byla původně zamýšlena pro jinou hvězdu – pro Liz Taylor.
Audrey Hepburn v ikonických malých černých šatech - díky Snídani u Tiffanyho se staly slavným módním filmovým prvkem.
Věčné mládí jako hořké vítězství
Většina Marilyniných rivalek se dožila poklidného a důstojného stáří; v měnícím se světě si nacházely nové oblasti sebeprezentace i nové možnosti společenského uplatnění.
Marilyn Monroe tento luxus stárnutí dopřán nebyl. Její tragický odchod v pouhých šestatřiceti letech z ní učinil věčně mladý mýtus, který na rozdíl od jejích současnic nikdy neztratil na intenzitě. Svojí smrtí se tak stala ikonou, která dodnes zastiňuje každou tvář, jež jí kdysi konkurovala.
Náhrobek Marilyn na hřbitově Westwood Village Memorial Park Cemetery v Los Angeles. Mimochodem, Joe DiMaggio, její druhý manžel, jí na hrob po dvacet let posílal 3× týdně rudé růže.
Anketa
Zdroje:
https://www.thevintagenews.com/2018/08/28/marilyn-vs-liz/
