Článek
Cesta od dvou barev ke třem
Pokud vás při prohlížení starých fotek zarazí, že při vyhlášení vzniku Československa v říjnu 1918 vlály na Václavském náměstí jen dvoubarevné bílo-červené prapory, vězte, že nová republika si na své státní symboly musela počkat až do roku 1920.
Zmíněné bílo-červené vlajky nesly tradiční barvy vlajky české, které vycházely ze znaku Přemysla Otakara II. (bílý dvouocasý lev na červeném poli). Bylo však jasné, že nová republika musí najít vlastní originální symboliku, která zohlední spojení všech územních celků včetně Slovenska. Dalším důležitým důvodem pro změnu byla podobnost české vlajky s vlajkami našich sousedů – Polska a Rakouska. O připojení třetí barvy – modré – bylo rozhodnuto v červnu 1919. Tato volba vycházela z takzvané slovanské trikolory a modrá se navíc objevovala v zemských znacích Slovenska, Moravy i Podkarpatské Rusi.
Hvězdy, kalich, nebo klín?
Znaková komise pro výběr nových státních symbolů, ustanovená v roce 1919, vybírala z mnoha návrhů. Řada z nich pocházela od komunit Čechoslováků v USA, další vycházely z praporů našich legií. Na návrzích se podílela řada umělců a dochované varianty obsahovaly kromě kombinací tří barev i zajímavé prvky: hvězdy, lva nebo kalich. Objevily se dokonce verze s přidanou černou barvou, která měla zdůrazňovat husitskou tradici (červený kalich v černém poli).
Vítězný návrh Jana Kursy
V červenci 1919 komise vybrala podobu vlajky podle návrhu archiváře ministerstva vnitra Jana Kursy, vášnivého milovníka heraldiky. Původně šlo o modrý klín sahající do jedné třetiny délky bílo-červené vlajky. Po vlně diskusí byl klín prodloužen až do poloviny a v této podobě vlajku schválilo Národní shromáždění dne 30. března 1920. Tím byla její podoba definitivně uzákoněna.
Zkoušky osudu: Okupace i rozdělení státu
Jako každá novinka se i tato vlajka prosazovala postupně – mnoho lidí ještě dlouho preferovalo původní bílo-červenou. Za německé okupace byla nahrazena protektorátní vlajkou se třemi vodorovnými pruhy, zatímco tu původní užívala exilová vláda v Londýně jako symbol odporu.
Další zkouška přišla po rozpadu federace. Slovenská národní rada prosazovala, aby původní vlajku nevyužíval ani jeden z nástupnických států. Zatímco Slovensko zvolilo trikoloru se státním znakem, čeští poslanci se po neúspěšných pokusech o modifikaci (např. jiný odstín modré či zkrácení klínu) rozhodli u původní vlajky zůstat.
Tip na závěr:
Vojenský historický ústav, který spravuje řadu unikátních variant prvorepublikových vlajek, chystá v Národním památníku na Vítkově velkou výstavu o příběhu československé vlajky. Pokud vás historie symbolů zajímá, rozhodně stojí za návštěvu.
Zdroje:
https://www.vhu.cz/30-brezna-si-pripominame-uzakoneni-nasi-vlajky-na-vitkove-se-pripravuje-nova-expozice-o-symbolech-statnosti/
https://vlada.gov.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/historie-statni-vlajky/statni-vlajka-ceske-republiky-43756/
https://www.stoplusjednicka.cz/pribeh-ceskoslovenske-vlajky-jak-vznikla-co-symbolizuji-jeji-barvy
