Článek
Šest let se pracně vrací život do tůní Bečvy. Rybáři každý rok vysazují ostroretky a parmy, mezi štěrkovými lavicemi znovu přibývá ryb a v lužním lese kolem koryta žijí stovky druhů hmyzu. Teď si představte, že přes tohle údolí natáhnete osm a půl kilometru hrází, místy vysokých jako pětipatrový dům. Přesně takovou stavbu chystá stát u Skaličky na Přerovsku.
Rána, která se ještě nezahojila
Dvacátého září 2020 otrávily kyanidy zhruba čtyřicet kilometrů Bečvy mezi Valašským Meziříčím a Přerovem. Rybáři z řeky vytáhli přes 39 tun mrtvých ryb. Vsetínský soud v roce 2023 rozhodl, že havárii způsobila rožnovská firma Energoaqua, trest jí ale neuložil a jejího ředitele zprostil obžaloby. Místní rybáři obnovu řeky odhadují na deset až patnáct let. I po čtyřech letech v Bečvě podle nich chyběly starší, víceleté ryby. Soud případ firmy postoupil inspekci jako možný přestupek a Energoaqua nakonec dostala pokutu pět milionů korun. Za mrtvou řeku je to částka, která by nepokryla ani zlomek škod.
Arnika po otravě spustila výzvu Řeky bez jedů, kterou podepsalo přes sedm tisíc lidí. V červnu 2021 pak spolu se Vsetínským fórem a místní organizací Českého rybářského svazu v Hustopečích požádala inspekci životního prostředí o nápravná opatření podle zákona o ekologické újmě. Stalo se to poprvé od jeho přijetí v roce 2008. Řeka, která se z takové rány teprve zvedá, potřebuje klid. Místo něj ji čeká jeden z největších vodohospodářských záměrů na Moravě.
Poldr se stavidlem
Vodní dílo Skalička má podle současných odhadů stát 8,4 miliardy korun a celkové náklady budou nejspíš vyšší. Hráze a usměrňovací prvky mezi Hustopečemi a Teplicemi nad Bečvou mají měřit téměř 8,5 kilometru a místy dosáhnou výšky šestnácti metrů. Vláda v roce 2022 schválila variantu boční suché nádrže s takzvaným manipulovatelným objektem. Suchý poldr se má naplnit jen při povodni, jinak by území zůstalo suché.
Háček je právě v tom objektu. Rozdělovací stavidlo umožní přesměrovat část průtoku řeky do boční nádrže, a to kdykoli, nejen při velké vodě. Jan Husák, předseda spolku Zdravá Bečva, proto varuje, že se z poldru může časem stát regulérní přehrada. Obava má své kořeny: plán zadržet Bečvu u Teplic se v šuplících vodohospodářů objevuje už od první poloviny minulého století a Povodí Moravy ještě v roce 2021 stálou nádrž nevylučovalo. Už v roce 2020, kdy se v krajských dokumentech „suchá nádrž Teplice“ potichu přejmenovala na „vodní dílo Skalička“, se proti tomu ohradil Zlínský kraj i radní Olomouckého kraje s odkazem na soustavu Natura 2000. Změnit provozní pravidla hotové stavby je podle spolků mnohem snazší než prosadit stavbu novou. Připomínají Nové Mlýny na Dyji, pod jejichž hladinou zmizely lužní lesy i celá obec Mušov.
834 druhů brouků v cestě
Úsek Bečvy u Hustopečí patří k posledním místům v Česku, kde řeka ještě volně divočí. Větví se do ramen, přesouvá štěrkové náplavy a v lužním lese po ní zůstává mrtvé dřevo. Entomologové tu v letech 2016 až 2018 napočítali 834 druhů brouků, mezi nimi nově popsaný druh Olibrus vako nebo kriticky ohrožený židovník německý, a už tehdy upozornili, že stavba může zdejší biodiverzitu zničit. Podobných míst se srovnatelnou pestrostí bezobratlých podle zoologů v celé republice zbývá jen velmi málo. Botanik Martin Dančák z Univerzity Palackého na štěrkových lavicích, mezi kterými se řeka větví, ukazuje, jak vypadá tok, kterému nikdo nesvázal koryto.
Stejně to vidí i posudek společnosti AQUATIS, který si objednalo přímo Povodí Moravy. Dochází k závěru, že dílo významně negativně ovlivní evropsky významnou lokalitu Hustopeče–Štěrkáč. Česká botanická společnost při Akademii věd varovala, že i šetrnější varianta suchého poldru vážně naruší říční ekosystém.
Pod hrází leží kras, prameny i studny
Stavba má vyrůst kousek od Hranického krasu, jediného hydrotermálního krasu v Česku. Leží v něm Hranická propast, s hloubkou 473,5 metru nejhlubší zatopená propast světa. Lázně v Teplicích nad Bečvou jsou na místních minerálních pramenech závislé už 470 let. Geologická rizika stavby v krasu popsali odborníci České geologické služby už v roce 2018. Dnes služba nesouhlasí s hodnocením projektantů a žádá nezávislé expertní posouzení. Obavy měla i správa nedalekých Zbrašovských aragonitových jeskyní, unikátních svou výzdobou a plynovými jezery. Kras funguje jako propojený podzemní systém a zásah do proudění vody na jednom místě se může projevit o kilometry dál.
Další účet přijde mimo rozpočet stavby. Pokud se změní proudění podzemní vody, můžou vyschnout domovní studny. Do Špiček, Hranických Louček a částí Hluzova a Černotína by proto bylo nutné natáhnout vodovod. Ohrožené jsou i studny u Ústí, ze kterých skupinový vodovod Záhoří zásobuje zhruba sedm tisíc lidí.
Chránit lidi jde i bez obří hráze
Lidé v Troubkách a dalších obcích pod Hranicemi mají na spolehlivou ochranu před velkou vodou nárok. Ministerstvo zemědělství slibovalo, že Skalička ochrání přes sto tisíc lidí od Hranic až po soutok s Moravou. Povodeň z roku 1997 tu nikdo nezapomněl. Spor se vede o to, jak lidi ochránit a kolik za to zaplatí řeka. Místní spolky i Arnika upozorňují, že stát dosud pořádně neposoudil přírodě bližší cesty, například vrácení prostoru pro rozliv do nivy a ochranu jednotlivých obcí přímo na místě.
Bečva přitom potřebuje i jinou ochranu než tu před povodní. Arnika po otravě prosazovala vyšší pokuty pro firmy, které vypouštějí toxické látky do vody bez povolení, a přísnější dohled nad kyanidy. Teprve s takovými pravidly by se příští havárie dala odhalit včas a viník by za ni opravdu zaplatil. Šest let po katastrofě by stát měl investovat hlavně do toho, aby řeka znovu nezemřela. Stavba, která jí ubere zbytek prostoru, mezi takové investice nepatří.
Arnika se proto k varování místních spolků připojila. Platforma Spojená Bečva ve svých připomínkách ke Změně č. 6b Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje žádá tři věci: transparentní hodnocení dopadů, skutečné posouzení alternativ a pevné záruky, že dílo nikdy nebude provozováno na úkor řeky.
Pokud vám osud Bečvy není lhostejný, sledujte spolek Zdravá Bečva na Facebooku a Instagramu (@zdravabecva) a zeptejte se svých krajských zastupitelů, jak k záměru přistupují. Spolky chystají také společný web spojenabecva.com, kde budou informace o dalším postupu i o možnostech, jak se zapojit. Bečva už jednou doplatila na to, že na ni nikdo nedohlédl. Tentokrát má stát možnost škodu odvrátit dřív, než vznikne.
