Článek
Ranní kolečko kolem parku, spinning po práci, víkendový trail v Beskydech. Funkční tričko k tomu patří stejně samozřejmě jako boty. Je lehké, rychle schne a odvádí pot. Jenže právě pot z něj může vytahovat i to, co byste na kůži mít nechtěli.
Arnika se spolu s dTestem a spotřebitelskými organizacemi z Rakouska, Maďarska a Slovinska podívala pod šev dvaceti sportovním tričkům. Osmnáct z nich si můžete koupit i v Česku. Výsledky laboratorních testů, které Arnika zveřejnila začátkem října, ukazují, že cena ani logo slavné značky nic nezaručují.
Sedm triček z dvaceti
Bisfenoly laboratoř našla v sedmi vzorcích, tedy ve více než třetině testovaných triček. Dvě z nich překročila hranici 0,8 miligramu na kilogram materiálu, se kterou při hodnocení oblečení pracují evropské spotřebitelské organizace. Pánské běžecké tričko značky 4F obsahovalo 23,6 mg/kg bisfenolů F a S dohromady, tedy skoro třicetkrát víc. Model Under Armour UA Vanish Seamless dosáhl 61 mg/kg bisfenolu F, nejvyšší hodnoty v celé sérii. Limit tak překročil šestasedmdesátkrát.
Hranice 0,8 mg/kg nevznikla jen tak. Vychází z posudku Vědeckého výboru EU pro bezpečnost spotřebitelů, který v roce 2021 počítal, kolik bisfenolu A může přejít z propoceného oblečení do těla. Závazný limit pro textil ale v EU neexistuje a výrobci se řídí nanejvýš dobrovolnými standardy. Certifikace OEKO-TEX v roce 2025 snížila povolené množství bisfenolu A v textilu ze 100 na 10 mg/kg. Žádné z dvaceti testovaných triček přitom nezávislou certifikaci nemělo.
Formaldehyd ani zakázaná barviva laboratoř nenašla v žádném vzorku a většina triček obstála i ve funkčních zkouškách. Jen tričko Adidas Runners neprošlo testem žmolkování. Slovinská spotřebitelská organizace ZPS k výsledkům dodává, že test neukázal žádnou souvislost mezi cenou, pověstí značky a obsahem bisfenolů. Nejlépe hodnocené tričko stálo pár eur.
Kůže je vstupní brána těla
Bisfenoly patří mezi látky narušující hormonální systém. Napodobují estrogen a výzkumy je spojují s poruchami plodnosti, obezitou, cukrovkou nebo některými typy rakoviny. Nejznámější z nich, bisfenol A, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2023 přehodnotil a tolerovatelný denní příjem snížil dvacetitisíckrát, na 0,2 nanogramu na kilogram tělesné hmotnosti. Výrobci proto sahají po náhradách, bisfenolech S a F. Mají podobnou chemickou stavbu a podle řady studií i podobné účinky. Právě tyto dva se ve sportovních tričkách objevily.
U oblečení hraje hlavní roli pot. Vlhkost a kožní maz pomáhají bisfenolům uvolnit se z vláken a projít kůží. Vědkyně z pražské VŠCHT změřily bisfenoly v 57 tričkách a ponožkách z běžného i recyklovaného materiálu. U suchého textilu se odhadovaná expozice držela pod limitem EFSA, u propoceného ho často překračovala. Arnika spočítala, že nošení oblečení s koncentracemi z testu může člověka vystavit 12 až 74násobku nové bezpečné denní dávky. Karolína Brabcová, která v Arnice vede kampaň Česko bez jedů, upozorňuje, že textil se stal jednou z hlavních cest, kudy se bisfenoly dostávají do těla. Nejvíc ohrožené jsou malé děti.
Sportovní oblečení je v tomhle ohledu zvlášť citlivé. Nosíme ho přímo na těle, v teple, často celé hodiny a zpravidla právě ve chvíli, kdy se nejvíc potíme. Přiléhavý střih a tření o kůži kontakt ještě zesilují. Kdo běhá několikrát týdně, má funkční vrstvu na sobě déle než leckterou košili do kanceláře a bisfenoly z ní mají na cestu do těla víc příležitostí.
Nejde jen o trička
Sportovní oblečení zapadá do širší mozaiky. Arnika v posledních letech našla bisfenoly zhruba v třetině ze 166 vzorků dámského spodního prádla a bisfenol A prokázala v 98 procentech ze 180 testovaných sluchátek. Problematické látky se objevily i v dětských UV tričkách, která navíc chrání před sluncem výrazně méně, a dětské bundy z českých obchodů obsahovaly PFAS. Za oceánem americké Center for Environmental Health upozornilo na bisfenol A ve sportovních podprsenkách a tričkách řady světových značek.
Bisfenoly se do textilu dostávají většinou nezáměrně, jako zbytky z výroby syntetických vláken, z barvení nebo z recyklovaného polyesteru. Na etiketě je nenajdete a omakem je nepoznáte. Zmíněná studie VŠCHT navíc zjistila, že recyklované textilie obsahovaly v mediánu skoro dvakrát víc bisfenolu A než ty z nové suroviny. Zelená nálepka o udržitelnosti tak o chemickém složení trička nic neříká. Jediné, co kupujícímu zbývá, je důvěřovat výrobci. Ten ale nemá žádnou povinnost obsah bisfenolů v oblečení hlídat.
Kvůli společnému trhu je jediné řešení celoevropské. Německo letos na jaře oznámilo Evropské agentuře pro chemické látky záměr omezit celou skupinu bisfenolů včetně BPS a BPF, a to i v textilu. Hotový návrh má předložit v březnu 2027 a pak ho čeká posouzení výborů agentury. Arnika s partnery žádá zákaz celé skupiny bisfenolů ve spotřebitelských výrobcích do roku 2029 a digitální pas výrobků, ze kterého by kupující zjistil, co v oblečení je. Omezování jedné látky po druhé totiž vede jen k tomu, že výrobci zakázanou látku nahradí její blízkou příbuznou.
Do té doby zbývá nakupovat a prát s rozmyslem. Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu, radí dívat se kromě značky a ceny i na materiál, informace výrobce a doporučení k údržbě. Perte na nižší teploty, s plným bubnem a podle návodu: tričko se méně opotřebí a pustí méně vláken. Nové oblečení před prvním nošením vyperte a po tréninku se převlékněte, místo abyste v propoceném tričku ještě hodinu seděli. U dětského oblečení se vyplatí hledat nezávislou certifikaci, protože malé děti mají vzhledem ke své váze větší povrch kůže a látky navíc rády strkají do pusy.
A pokud chcete, aby se pravidla změnila pro všechny, můžete podepsat petici Výrobky bez jedů.
