Článek
Poslanci v něm totiž mohou prokázat, zda podporují demokratizaci procesu povolování staveb, která byla navzdory polistopadové proobčanské politice přerušena na přelomu roku 2017 a 2018 tzv. Foldynovou novelou. Ta z možnosti podat námitky v rámci stavebních řízení vyloučila, až na malé výjimky, spolky zastupující veřejnost a zasáhla tak výrazně do práv každého z nás. Stavební zákon se totiž netýká jen těch, kteří chtějí stavět, ale nás všech, kterým záleží na místě, kde žijeme.
Lidem i přírodě navzdory
Právo na příznivé životní prostředí nám zaručuje jak Listina základních práv a svobod, tak Občanský zákoník. Transparentnější a demokratičtější přístup ke stavbám, které mají vliv na prostor pro život, byl také jeden ze zásadních požadavků demokratizace našeho státu po roce 1989. Díky tomu začal v roce 1992 platit v české právní úpravě paragraf 70 Zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten umožňoval občanským sdružením účastnit se stavebních řízení, aby se mohli občané vyjádřit ke stavbám ve svém okolí, které mají vliv na životní prostředí.
To už však není 5 let možné. Pokud se má dnes před naším domem či za naší chalupou objevit místo parčíku či louky necitlivý developerský projekt, oplocený „rekreační“ areál nebo, nedej bože, drůbežárna, nezmůžeme už většinou nic. Proč? Protože se změnil stavební zákon. Účastníkem řízení na povolení takové stavby (a tedy tím, kdo může namítat, že by stromy třeba nemusely být pokáceny, louka celá zastavěna nebo by mohla vést příjezdová silnice jinudy) bývá většinou jen vlastník sousedního objektu, který má přímou katastrální hranici. Pokud je tedy váš milovaný hájek, tůňka či loučka za veřejnou silnicí od vaší chalupy, stavební úřad vás jako účastníka řízení pravděpodobně neuzná. Přestože se na tu „obludu“, co zničila „vaši“ přírodu, budete až nadosmrti koukat z okna.
Staví se. Kácí se. Ty, občane, mlč!
Tato bezmocnost pramení z pouhých tří slov přidaných do zmíněného paragrafu 70 Zákona o ochraně přírody a krajiny pozměňovacím návrhem poslance Jaroslavy Foldyny (tehdy ČSSD, dnes SPD). Do té doby se občané, prostřednictvím spolků, mohli při povolování staveb vyjadřovat a vnášet námitky, které se týkaly ochrany přírody a krajiny, nebo posílat podezřelá stanoviska úřadů na přezkum. Očividně to bylo někomu na obtíž a toto právo nám bylo sebráno. Bez diskuze, narychlo, byl pozměňovací návrh přibalen k jedné z mnoha novel stavebního zákona. Schválen byl především díky hlasům ANO a komunistů, kteří tehdy měli ve sněmovně velké zastoupení. Nutno však dodat, že jednoznačná byla i podpora ODS a TOP09.
Více práv občanům, méně poničené přírody
Od roku 2018 tak zbylo občanským spolkům jen paběrkování – účastnit se mohou řízení o kácení stromů (pokud se ovšem netýká staveb) a řízení o výjimkách ze zvláště chráněných druhů. A pak také řízení o „velkých“ stavbách, které podléhají řízení EIA – jako jsou dálnice, elektrárny či spalovny.
Pokud byste si však mysleli, že tento demokratický deficit a popření polistopadového práva bude chtít současná „demokratická“ koalice napravit, jste bohužel na omylu. Vláda totiž, navzdory vlastnímu programovému prohlášení, kde slibovala účast veřejnosti při povolování staveb vrátit, připravila návrh zákona, kde veřejnost, s výjimkou staveb EIA, vypadává ze hry úplně. Tento návrh nyní leží poslancům na stole spolu se dvěma pozměňovacími návrhy, které mohou naše práva výrazně změnit.
Chránit jen stromy (a navíc jen někdy) nestačí!
Jeden z nich předkládá skupina poslanců, je projednán na vládní úrovni, podpořen ministerstvy a má širokou koaliční podporu. Týká se ale „jen“ stromů, a zvláště chráněných druhů a prakticky tak pokračuje v duchu „Foldynovy novely“. Současný stav nezhoršuje, o něco ji dokonce zlepšuje. Veřejnost bude opět moci mluvit do kácení stromů i ve chvíli, kdy se kácení týká stavby. To je všechno. Mohou chránit stromy a zvláště chráněné druhy.
Tento návrh má ovšem poměrně značnou nevýhodu – v případě, že se bude stavebník nebo úřad tvářit, že na pozemku chráněné druhy či stromy nejsou nebo nemají dostatečný obvod kmene, aby bylo nutné vést řízení, spolek se ho nebude moci účastnit a nebude moci vznést námitky, že tam stromy nebo chránění živočichové či rostliny jsou. V tom případě totiž vyhraje úřední formalismus nad realitou, bude rozhodovat centrální databáze či nějaká tabulka na úřadě, nikoli to, co se v místě skutečně je. Občané tedy budou moct chránit stromy a zvláště chráněné druhy, ale jen někdy.
Druhým pozměňovacím návrhem je návrh, který předkládá poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). Ten by obnovil účast veřejnosti v plném rozsahu, v jakém byla před rokem 2018. To znamená, že kdykoli by při povolování stavby byla či mohla být nějak dotčena příroda a krajina, spolek by se mohl přihlásit do řízení a vznést námitky. Pod tuto verzi se podepsalo také přes 150 spolků a tisíce občanů kvůli ní píší poslancům. Podpořili ji odborníci z Akademie věd, úřad ombudsmana i zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Ti všichni totiž vědí, jak to v praxi chodí. Že úřad, ať už záměrně, nebo nezáměrně, může chybovat. A že aktivní občané jsou v kontrole rozhodování úřadů a především v lokální znalosti své okolní přírody a krajiny nenahraditelní. Jen stromy a chráněné druhy totiž netvoří krajinu. Je třeba chránit i půdu, louky, rybníčky, prameny, říční či potoční nivy nebo krajinný ráz.
Na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj však tento pozměňovací návrh vládní poslanci nepodpořili. Navíc ho v kuloárech, i v komunikaci s veřejností, označují za nehlasovatelný, kvůli formální chybě při jeho načtení.
Budou poslanci považovat občanskou společnost za partnera?
Vidím kolem sebe spoustu aktivních lidí, kteří jsou ochotni do zlepšení okolního prostředí investovat množství času, energie a často i vlastních peněz. Vážené poslankyně, vážení poslanci, od vás potřebují jediné – škrtnout tři slova v zákoně. Zvedněte ruku pro posílení práv občanů ve prospěch ochrany přírody a krajiny. Považujte občanskou společnost za partnera. A ukažte, že se nelišíte od poslanců devadesátých let, kterým záleželo na tom, aby občanská společnost vnímala jako partnery politiky i státní správu.
Poslanci budou o návrhu zákona a pozměňovacích návrzích hlasovat již tento pátek, pokud nejste lhostejní vůči přírodě ve vašem okolí, napište jim.
Anna Vinklárková, organizace Arnika
