Článek
Olympijské hry 2026 v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo vstoupí do dějin nejen výkony sportovců, ale i bezprecedentním opatřením. Poprvé v historii zimních her platí úplný zákaz fluorovaných lyžařských vosků. A poprvé kvůli nim padly diskvalifikace.
9. února byl z paralelního obřího slalomu vyloučen japonský snowboardista Šiba Masaki. O den později potkala stejná věc jihokorejské běžkyně na lyžích Han Dasom a Lee Eui-jin, diskvalifikované ze sprintu žen. Při rutinní kontrole objevili rozhodčí v jejich vybavení zakázané fluorované vosky.
Reakce postižených týmů byla dost zmatená. Korejský olympijský výbor prohlásil, že lyžařský svaz nakoupil vosky deklarované jako bezfluorové, a oznámil protest. Šiba Masaki se ohradil na Instagramu: při každém závodu Světového poháru používal stejný snowboard a stejný vosk a nikdy neměl pozitivní test. Na soutěžní přípravu prkna navíc přizval profesionálního servisního technika.
Na rozdíl od dopingových přestupků se diskvalifikace za fluorované vosky vztahuje jen na konkrétní závod. Korejské běžkyně tak mohly nastoupit do dalšího závodu – tentokrát s vyčištěným vybavením a bez komplikací.
Jak se testuje a proč zrovna teď
Mezinárodní lyžařská a snowboardová federace FIS ohlásila zákaz fluorovaných vosků v roce 2019. Spolehlivý kontrolní systém se ale podařilo vyvinout až pro sezónu 2023/24. Rozhodčí používají infračervenou spektroskopii (FTIR ): sondu přikládají na několik míst na skluznici. Zelený signál znamená čistý vzorek, červený přítomnost zakázaných látek. Tři a více červených výsledků vedou k diskvalifikaci.
Pikantní je, že problém nemusí být vždy ve vosku. Už v první sezóně po zavedení zákazu propadl kontrolou norský závodník – analýza ukázala, že vosk fluorované látky neobsahoval, ale technik použil nástroj kontaminovaný z dřívějšího voskování fluorovými přípravky.
Miliony lyžařů stále jedou na PFAS
Zatímco špičkoví závodníci se fluorovým voskům musejí vyhýbat, pro miliony rekreačních lyžařů žádná povinnost neplatí. PFAS (per- a polyfluorované látky) tvoří velkou skupinu zhruba 15 000 syntetických chemických látek, které se používají kvůli své extrémní vodoodpudivosti a odolnosti vůči mastnotě a nečistotám. Mimo sjezdovky a lyžařské stopy jsou běžnou součástí sportovního a outdoor oblečení a vybavení, chytrých hodinek, sluchátek a obalů na potraviny z rychlých občerstvení. V lyžařských voscích zajišťují, že se k nim nepřilepí sníh a zároveň si ponechají svou rychlost, v textilu dělají oblečení voděodolným a odolným vůči skvrnám, v obalech odolávají mastnotě a vodě.
A co se děje, když si PFAS vosk nanesete na lyže a vyrazíte do svahu? Vosk se otírá a částice se uvolňují do sněhu. Roztátý sníh je odvádí do půdy a podzemních vod. Že je to skutečně tak, ukazuje například kauza Park City v Utahu, kde byly v toce 2021 naměřeny PFAS (PFOA a PFOS) v podzemní vodě ze tří městských studní, a město považuje fluorované lyžařské vosky za pravděpodobný zdroj nízko úrovňové kontaminace; proto zavedlo jejich zákaz a program zpětného odběru z prostředí.
„Věčné chemikálie“ v nás
PFAS se prakticky nerozkládají, hromadí se v půdě, vodě i organismech a šíří se potravním řetězcem – proto si vysloužily označení „věčné chemikálie“. Řada látek z této skupiny patří mezi endokrinní disruptory, tedy látky narušující hormonální systém. Vědci je spojují například s poruchami plodnosti a poškozením reprodukčního zdraví, rakovinami souvisejícími s hormony, narušeným vývojem mozku u dětí, obezitou, cukrovkou a dalšími metabolickými onemocněními.
PFAS byly nalezeny v pitné vodě, v rybách, v obilovinách i v krvi lidí po celé Evropě. Největší evropský projekt monitorování lidského organismu HBM4EU zjistil, že u přibližně 14 % evropských dospívajících (12–18 let) překračuje kombinovaná hladina vybraných PFAS (PFOS, PFOA, PFNA a PFHxS) referenční hodnotu doporučení EFSA (TWI 4,4 ng/kg), což naznačuje potenciální zdravotní riziko. Projekt „Forever Pollution“ v roce 2023 identifikoval zhruba 23 000 kontaminovaných lokalit po celé Evropě.
Ale hlavně. V reálném životě nepřicházíme do styku s jedinou chemikálií, ale se směsí z mnoha zdrojů najednou. Každá jednotlivá látka může vypadat „bezpečně“. Kombinace mnoha látek dohromady ale bezpečná není – tomu se říká koktejlový efekt. Dopadá zejména na citlivé skupiny: děti, těhotné nebo chronicky nemocné.
Co na to Evropa?
Současná evropská legislativa REACH tento problém zná, v praxi ho ale nedokáže dostatečně řešit. Návrh široké restrikce PFAS v rámci této legislativy nyní posuzují výbory ECHA (RAC/SEAC) a celkový proces počítá s dalším postupem po roce 2026. Paralelně se v EU připravuje restrikce PFAS ve spotřebním zboží od textilu, kosmetiky, přes obuv, lyžařské vosky až po impregnační prostředky. Vědecké výbory agentury ECHA by měly svá stanoviska dodat Komisi do konce roku 2026. Francie a Dánsko však nečekají a od roku 2026 zakazují výrobu a prodej kosmetiky a voskových přípravků s PFAS.
Do přijetí celoevropských opatření však PFAS vosky pro amatérské sportovce zůstávají legálně na trhu. Diskvalifikaci za PFAS na olympiádě bychom proto neměli brát jako sportovní kuriozitu. Je spíš důkazem, že věda i sport berou „věčné chemikálie“ vážně. Vrcholový sport se fluorovaných (PFAS) vosků zbavuje a výrobci urychleně vyvíjejí bezfluorové alternativy – část z nich má i ‚eko‘ varianty s podílem přírodních surovin (např. voskové směsi uváděné jako ekologické). Otázka zní, kdy začne stejný standard začne i pro amatérské lyžaře – a jestli na to bude mít Evropa dostatek politické vůle.
