Článek
Zde je další článek o tom, co jsem prožila v tomto týdnu a zároveň je to rekapitulace, toho u koho žil v péči můj syn…
Pěstounka na přechodnou dobu, která nemá mého syna již u sebe od prosince 2025, kdy byl svěřen dlouhodobým pěstounům, tak měsíc před tím než si ho od ní vzali podala návrh k soudu na zbavení mě rodičovské odpovědnosti, jedním z důvodů byl, že jsem se s nezletilým dlouhodobě nestýkala, za rok 2025 proběhly pouze dva kontakty, které nepřinesly nezletilému žádný přínos ani rozvoj, během setkání matka neprojevovala zájem, náklonnosti či empatii ani nevedla rozhovor. Ale nedodala, že ho 2× z kontaktu omluvila kvůli teplotě a růstu zoubků.
Dále v mimosoudní dohodě kterou mi zaslal OSPOD Černošice je napsáno toto: Vzhledem k tomu, že nezletilý na kontakt s matkou v rámci doprovázející organizace reagoval dobře, bylo domluveno, že bude nově kontakt upraven mimosoudní dohodou. Která byla pro mě nevýhodná z toho důvodu, že byla právně nevymahatelná, což by znamenalo, že když bych jí podepsala, připravila bych se o jistotu kontaktu, kterou stanovil rozsudek.
Návrh pěstounky na odebrání mých práv byl zamítnut krajským soudem, soud napsal v odůvodnění toto: Po posouzení věci dospěl soud k právnímu závěru, že navrhovatelka jako pěstounka na přechodnou dobu není aktivně legitimována k podání návrhu na zbavení rodičovské odpovědnosti matky a její návrh tak zamítl. Navrhovatelka v postavení pěstounky na přechodnou dobu nemá ve vztahu k nezletilému práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti, není tak nositelkou subjektivních práv vyplývajících z hmotného práva, jejichž ochrany by se mohla v řízení domáhat.
Z výše citovaného ustanovení § 865 o. z. vyplývá, že nositeli rodičovské odpovědnosti jsou pouze rodiče, ledaže jí byli zbaveni. Navrhovatelka jako pěstounka na přechodnou dobu tak nemá ve vztahu k nezletilému práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti, resp. neměla je ani v době podání návrhu, kdy o nezletilého osobně pečovala.
Ale evidentně jí to nestačilo a podala dovolání kde zmínila toto: Pro úplnost si navrhovatelka dovoluje stručně shrnout skutečnosti, které svědčí o závažném zanedbávání rodičovské povinnosti matky vůči nezletilému. Podrobný popis a důkazy jsou pak uvedeny v podání navrhovatelky, na které si navrhovatelka dovoluje odkázat.
Matce byl nezletilý odebrán a svěřen do péče navrhovatelky předběžným opatřením ze dne 27. 3. 2024, již po narození, a to z důvodu nálezu amfetaminů v krvi matky v době porodu. Toto odůvodnění mě pobavilo, jelikož, to byl orientační test z moči když jsem byla v narkóze, při císařském řezu, navíc mi byl proveden bez souhlasu, ačkoliv jsem do nemocnice přijela při vědomí a kontrolní test z krve mi odmítli udělat.
Dále to nebyly amfetaminy, ale metamfetamin, navíc smolka syna byla negativní, což by pěstounka musela vědět když si mého syna přebírala z porodnice a dostala k němu propouštěcí zprávu. Doložila jsem i test z vlasů, který jsem si nechala vyhotovit a ten pokrýval období od října 2023 do července 2024 a není tam stopa po návykových látkách a toto všechno je ve spisu otěhotněla jsem někdy koncem srpna 2023. A bylo to citováno několikrát u soudu a byla tomu přítomna i přechodná pěstounka.
Pěstounka na policii v usnesení z 17.října 2024 řekla toto: U matky jsem si nikdy nevšimla toho, že by byla pod vlivem alkoholu nebo drog, a domnívám se, že není uživatelkou takových látek. Ale v odvolání které mi bylo doručeno dne 17.dubna 2026 operuje s tím, že jsem měla pozitivní test z moči v porodnici. Podle mě si tím protiřečí.
Matka očerňuje pěstounku (a nyní i dlouhodobé pěstouny) na sociálních sítích, s pěstounskou péčí nesouhlasí neboť nechce být nikým a ničím kontrolována. Další nepravda, pěstounku jsem neočerňovala, jen jsem kdysi na facebooku vznesla dotaz na to jestli je normální aby mi pěstounka kvůli objížďce u Prahy neumožnila kontakt se s mým synem. Dlouhodobé pěstouny neočerňuji, ani se o nich nezmiňuji, komunikuji s doprovázející organizací. A to i tak zůstane.
Pěstounka se ve svém odvolání opírá o rok starý výslech znalce, který mluví o mém ‚malém náhledu‘. Je zajímavé, že systém považuje za ‚nedostatek náhledu‘ fakt, že se matka odmítá smířit s nepodloženým odebráním dětí. Znalec sice připouští, že jsem schopna styku bez dozoru – tedy že nejsem nebezpečná – ale jedním dechem pochybuje o dlouhodobé péči. Jak se tato pochybnost slučuje s deseti lety mé úspěšné mateřské praxe, o tom už dovolání mlčí. Je snadnější matku onálepkovat diagnózou, než vysvětlit, proč deset let fungující rodina najednou podle úředního razítka fungovat nemůže.
Jiní znalci o mně totiž tvrdí pravý opak a jejich závěry jsou v mém spisu zaneseny černá na bílém, jen se zřejmě nehodí do narativu, který se pěstounka snaží u soudu prodat.
Zatímco se navrhovatelka v dubnu 2026 křečovitě drží rok starých interpretací, znalecký posudek vypracovaný znalci z ústřední vojenské nemocnice (který je navíc o tři týdny novější než ten který cituje pěstounka na přechodnou dobu).
Fakta versus pěstounské mýty:
Pěstounka v dovolání barvitě líčí „nález amfetaminů“ v moči, ale znalci v mém posudku jasně uzavřeli: „Netrpí a ani v době páchání činu (říjen 2019 - říjen 2022) netrpěla závislostí na návykových látkách.“
Pokud pěstounka věří svým dojmům z falešně pozitivního testu více než soudním znalcům v oboru psychiatrie, negativní smolce a negativnímu testu z vlasů, je otázkou, kdo zde skutečně postrádá nadhled a sebereflexi. Systém mě vykresluje jako hrozbu, ale odborný závěr zní: „Posuzovaná není patologickým agresorem a z psychiatrického hlediska není společnosti nebezpečná.“ Znalci dokonce nenavrhli žádná ochranná léčebná opatření. Nepotřebuji opravit, nepotřebuji léčit. Potřebuji jen, aby mi stát přestal bránit v péči o mé děti.
Věrohodnost: I přes snahu onálepkovat mě „histriónskými rysy“ (což je u matky bojující o své děti často jen eufemismus pro „příliš se brání“), znalci potvrdili: „Obecná věrohodnost je zachována.“ Moje schopnost vnímat a reprodukovat události není narušena. Vrcholem absurdity je pak zmínka o mých rozumových schopnostech. Znalci naměřili mou verbální inteligenci na hodnotu IQ 125. Možná právě to je ten kámen úrazu.
V systému, který očekává submisivní a zlomené matky, je žena s nadprůměrnou inteligencí, která se nenechá opít rohlíkem a logicky rozebírá nepravdivá tvrzení v úředních spisech, považována za „manipulativní“ a „sebejistou“. Ano, jsem si jistá svou nevinou. Nejsem „nepřizpůsobivá“, jen odmítám spolupracovat na vlastní likvidaci.
Pokud pěstounka tvrdí, že se má situace „nemění po řadu let“, má pravdu v jednom: Už řadu let jsem matkou, která své děti miluje a která se o svoje děti starala jak nejlépe uměla, než si na ní OSPOD Kladno začal budovat své nepravdy a fabulace jak to sama pracovnice OSPODu řekla o mě u soudu. Kralupský OSPOD s námi problém neměl, neshledal nic co by se vymykalo jejich běžné klientele.
Viz, odkaz: https://youtu.be/UiJz2RwbFMg?si=ip82z2a5T751CA0h
V závěru svého odvolání pěstounka konečně vyložila karty na stůl.
Cituji: Pokud matka nebude zbavena svéprávnosti a bude i nadále jednat tak, aby dítě nebylo právně volné… bude nezletilý odkázán na pěstounskou nebo ústavní péči.
Rozumíte tomu správně? Pěstounka, placená státem za to, aby podporovala vztah dítěte s biologickou matkou, zde u soudu otevřeně lobbuje za to, abych byla zbavena práv a nejlépe abych byla prohlášena za nesvéprávnou. Moje snaha být matkou je zde vykreslena jako překážka k tomu, aby se můj syn mohl stát ‚právně volným‘ pro nové rodiče. Je neuvěřitelné, že člověk, který si plete krev s močí a ignoruje mé negativní testy z vlasů a negativní smolku mého syna, má tu odvahu navrhovat zbavení mé svéprávnosti jen proto, že nejsem submisivní a nechci se vzdát svého dítěte. Tady končí veškeré řeči o pomoci rodině. Tady začíná otevřený boj o to, komu bude dítě ‚patřit‘.
Já ale nejsem překážka. Já jsem jeho matka. A moje IQ 125 mi stačí k tomu, abych pochopila, že ‚nejlepší zájem dítěte‘ v podání této pěstounky znamená jediné: vymazat mě z jeho života. Na vše co zde píšu, mám důkazy, jak protokol od policie, tak negativní test z vlasů, propouštěcí zprávu z nemocnice tak i posudky znalců i omluvy přechodné pěstounky z návštěv.
V odvolání pěstounky je napsáno toto:
Taková forma péče však není v jeho nejlepším zájmu neboť nevytváří nový rodinný vztah nezletilého a nových rodičů, je pouze náhradní formou péče. Zcela pragmaticky pak navíc taková forma péče zbytečně zatěžuje veřejné finance, když práce pěstouna či ústavní výchova jsou náklady, které nese stát. Nová rodina však nese náklady svého dítěte sama, osvojení dítěte je tak vhodnější řešení situace nezletilého dítěte i z důvodu hospodárnosti. Matka není ochotná udělit souhlas k osvojení, a to jelikož její představa o vlastní schopnosti postarat se o děti je nadhodnocená.
Takhle mě hodnotí osoba, která mě vůbec nezná a která mě viděla pouze na návštěvách s mým synem a na jednání u soudu, ale většinu mám pouze ze spisu OSPODu a z toho co napsal, jeden znalec, jehož posudek byl nahrazen novějším posudkem dvou znalců.
