Článek
Úvodem chci poukázat, že i když jsem vyvrátila většinu nepravdivých tvrzení pracovnice kladenského OSPODu, tak si vymýšlí nové lži, podle mě se to dá přirovnat jedině hlavě hydry, useknete jednu a vyrostou jí dvě. To samé je to s některými pracovnicemi OSPODu, vyvrátíte jednu lež a ona si vymyslí další…
Když jsem vyvrátila u trestního soudu tvrzení pracovnice OSPOD, že moje děti měli ochablé kousací svaly a že neuměli kousat a že vlivem ochablých kousacích svalů měli zdeformované obličeje. V článku ze semilska z ledna letošního roku je napsáno toto: Děti neuměly ani kousat, místo zubů měly jen kořínky. Rodiče ze Semilska viní obžaloba z týrání. (viz. odkaz)
dále přikládám odkaz na nové video, jelikož to předchozí bylo záhadně nahlášeno jako nevhodné dva dny po konání soudu, kdy se mě pracovnice OSPODu u soudu ptala, zda mi to video připadá vhodné, moje odpověď byla, ano, připadá.
Ale jí evidentně pravda nevoní.
Lehkomyslně použila tuto informaci z výše uvedeného článku jako argument u trestního řízení (viz. odkaz na video) , aby podpořila svoje tvrzení o tom, že jsem děti týrala, ale nedoložila o tom jediný důkaz, přitom u soudu byla poučená že má vypovídat pravdu.
U okresního soudu, ohledně mojí žádosti o navrácení rodičovských práv a umožnění kontaktu s dětmi, řekla, že mě děti vidět nechtějí a že chtějí aby jim poručníka dělala babička, babička ke které můj 13letý syn nechce jezdit? Jelikož opět o tom pracovnice OSPOD nedoložila žádný důkaz a jelikož s ní mám již zkušenost, že nemluví pravdu. Využila jsem příležitosti i když vím, že mám omezený kontakt s dětmi a mohu jim psát pouze dopisy, ale den otevřených dveří základní školy je přeci veřejná akce a jelikož nemám zákaz přiblížení tak proč tam nejít.
Tak jsem se přesvědčila, že moje dcera které ten den měla narozeniny, je jí už 12let, je tam tom o dost hůře než byla se mnou, po roce a půl pobytu v dětském domově nejenže se nakazila svrabem, ale byla nutnost jí i krátkodobě medikovat, byl jí předepsán Risperdal což je antipsychotikum, které se používá k léčbě schizofrenie a mánie u bipolární poruchy.
Když jsem svou dceru viděla na dni otevřených dveří základní školy, tak seděla v koutě tělocvičny na podlaze a úplně schoulená a bez povšimnutí, když jsem k ní přišla tak se stáhla, pak když zjistila, že jí nic nehrozí tak si stoupla, jelikož jak jsem zmínila výše měla v ten den narozeniny, nesluší se teda přijít bez dárku a jelikož se u mojí dcery po roce a půl pobytu v dětském domově projevil atypický autismus.
Přinesla jsem jí dvě panenky, jelikož vím, že panenky má ráda, když jsem vyndala z batohu první panenku, stylem že nejdříve vykoukla hlava panenky a čekala jsem chvíli na reakci dcery, nejdříve koukala překvapeně pak otočila hlavu na bok, jako když by koukala na fotku která je focena v úhlu 90°, usmála se, tak jsem tušila že je to na dobré cestě, dala jsem jí u druhou a k tomu bonbony Harry Potter, bylo vidět, že má radost. Pak ale začala brečet a panenky k sobě tulila, což nikdy nedělala, moje dcera skoro nikdy nebrečela, pak k ní přišla teprve učitelka nebo asistentka pedagoga, požádala mě o posečkání mimo tělocvičnu.
Cestou z tělocvičny, kdy jsem si vyčítala že jsem rozbrečela vlastní dceru mě oslovil můj syn, který v květnu letošního roku oslavil 13.narozeniny, jeho první věta byla: Mami, jsi to ty? V očích jsem viděla jeho radost z toho, že mě vidí a pocit úlevy, že máma na něj nezapomněla. Pak ještě řekl: Netušil jsem, že tě ještě uvidím. Tohle co jsem zažila za necelých 10minut, než jsem byla požádána paní ředitelkou, že mám opustit školu a že mají nařízení od dětského domova ohledně dětí, tak to mě přesvědčilo o tom, že opět není pravdou to co pracovnice kladenského OSPODu řekla, že mě děti vidět nechtějí.
Panenky a bonbony které jsem dceři dala mi vrátili ještě než jsem opustila prostory školy, že je dcera údajně nechce, což je podle mě další lež. Jelikož za celou tu dobu, dcera ani jednou nepromluvila, dříve mluvila a dokonce i celkem srozumitelně, alespoň já i její bráškové jí rozuměli. Ale její úsměv když viděla tu první panenku si budu pamatovat a to jak mě oslovil syn taky a tu jeho radost v očích.
Dále podle mě není pravdou, že se mým dětem daří lépe v péči dětského domova, jelikož kdyby se jim dařilo lépe tak by moje dcera nemusela být krátkodobě medikována antipsychotiky a můj syn by nepotřeboval mirtazapin a sertralin po roce a půl pobytu v dětském domově.
Kombinace mirtzapinu a sertralinu může být účinná při léčbě určitých stavů, jako je posttraumatická stresová porucha, ale je spojena s rizikem serotoninového syndromu. Tento syndrom může způsobit příznaky jako bolest hlavy, nevolnost, pocení, neklid a zrychlený srdeční tep. Pátrala jsem po informacích proč moje dcera brečela, jednalo se o tzv. emotional flooding česky emoční zaplavení vzniklo to v kontextu traumatu z odloučení a narušené vazby. Spokojené děti nepotřebují antipsychotika a antidepresiva.
Když jsem u okresní soudu zmínila Čl. 12 úmluvy o právech dítěte a požadovala aby můj syn mohl u soudu vypovídat, tak mi bylo řečeno pracovnicí OSPOD, že můj 13letý syn u soudu vypovídat nechce, stejně jako to, že mě nechce vidět, což není pravda, jelikož když mě viděl na dni otevřených dveří ZŠ tak mě oslovil jako první, což znamená že mu nejsem lhostejná a že mě viděl rád, to jsem mu poznala na očích. Pracovnice kladenského OSPODu nedoložila jediný důkaz pro svoje tvrzení, žádná nahrávka rozhovoru s mým synem, prostě nic, jen její tvrzení, kdo ví co říkají mým dětem.
Stále budou lhát, já si kladu otázku proč? Jen protože jsem chtěla změnu pracovnice když jsem našla ve spisu lži, kvůli kterým mi děti odebrali, nebo je to její osobní antipatie a postoj, nebo jen potřebovala odebrat nějaké děti, aby vykázala nějakou činnost?
Pravdu se asi nedozvím.
