Článek
Začátek roku 2026 potvrdil, že Asie zůstává regionem, který definuje globální vývoj. Od technologických inovací přes geopolitické přesuny až po nové obchodní příležitosti přinesl leden hned několik událostí s přímými dopady na Českou republiku.
Vstup Japonska do evropského výzkumného programu Horizon Europe patří mezi nejvýznamnější zprávy měsíce, i když v našem mediálním prostoru jde o zprávu opominutou. Japonsko se stalo 23. nečlenskou zemí v programu s rozpočtem 93,5 miliardy eur a zároveň jeho největším partnerem mimo Evropskou unii. Od letošního ledna tak mohou japonští vědci a firmy žádat o granty a vést výzkumná konsorcia na stejné úrovni jako jejich evropští kolegové.
Jde o strategický krok, který posiluje vazby mezi EU a Japonskem v době, kdy Spojené státy pod Trumpovou administrativou snižují financování výzkumu. Pro Českou republiku to znamená nové možnosti spolupráce s jednou z nejvyspělejších technologických mocností světa, která investuje do výzkumu a vývoje 3,4 % HDP.
Konkurence v přímém spojení Praha – Taipei. Taiwanská prémiová letecká společnost Starlux Airlines oznámila, že v roce 2026 zahájí pravidelné linky do Prahy jako součást své expanzní strategie. Starlux, založený teprve v roce 2020, se prezentuje jako luxusní letecká společnost s flotilou výhradně moderních Airbusů. Přímou linku do Prahy již od roku 2023 provozuje také taiwanská China Airlines. Pro Česko jde o posílení turistického potenciálu, ale především o nové obchodní příležitosti. Taiwan je klíčovým hráčem v polovodičovém průmyslu a high-tech výrobě.
České obranné konsorcium Czechoslovak Group Michala Strnada získalo zakázku v hodnotě několika set milionů dolarů na dodávku malorážní munice pro ministerstvo obrany jedné ze zemí jihovýchodní Asie. Kontrakt přicházel rekordnímu vstupu CSG na burzu Euronext Amsterdam, kde akcie v prvním dni vyskočily o 32 procent nad emisní cenu. Pro investory, kteří o IPO projevili masivní zájem, jde o konkrétní signál budoucího růstu. Asijsko-pacifická oblast se stává nejdynamičtějším zbrojním trhem světa a CSG potvrzuje schopnost českého průmyslu konkurovat globálním hráčům.
Situace v Myanmaru zůstává dramatická. Téměř čtyři roky po vojenském převratu v roce 2021 se země potýká s prohlubující se krizí. Vládnoucí vojenská junta prosadila první kolo voleb, které však mezinárodní společenství i domácí opozice odmítají jako nelegitimní. Polovina země byla z voleb vyloučena kvůli pokračujícím bojům a hlavní opoziční strany byly zakázány. Organizace OSN odhaduje, že přibližně dvacet milionů z celkových padesáti jednoho milionu obyvatel potřebuje humanitární pomoc. Přes 3,6 milionu lidí bylo nuceno opustit domovy a od začátku konfliktu zahynulo více než 6 800 civilistů.
Indie a Evropská unie uzavřely 27. ledna obchodní dohodu, kterou obě strany označují za „matku všech dohod“, a to v době, kdy cla amerického prezidenta Donalda Trumpa narušila globální obchodní systém. Jde o největší dohodu, jakou kdy obě strany uzavřely. Vytvořila liberalizovaný trh s přibližně 2 miliardami lidí. Očekává se, že do roku 2032 se zdvojnásobí vývoz zboží z EU do Indie odstraněním nebo snížením cel na přibližně 97 % těchto zásilek (z hlediska hodnoty). Indie získala preferenční přístup na evropské trhy, které pokrývají 99,5 % jejího zboží.
Po úterním summitu v Novém Dillí označil indický premiér Narendra Modi uzavření obchodní dohody za „historické“… „pro dvě největší demokratické mocnosti světa“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „dva obři… si zvolili partnerství, a to skutečně oboustranně výhodným způsobem. Silné poselství, že spolupráce je nejlepší odpovědí na globální výzvy.“
Tyto komentáře nezněly jako diplomatické fráze, nýbrž odpověď na Trumpova cla, která loni uvrhla globální ekonomiku do chaosu, a na zavedení 50 % cla USA na indické zboží v srpnu, včetně 25 % sankce za nákup ruské ropy Novým Dillí.
EU byla také Washingtonem kritizována za to, že prosazuje obchodní dohodu s Indií. Ministr financí USA Scott Bessent 25. ledna v rozhovoru pro ABC News uvedl: „Ruská ropa jde do Indie. Rafinované produkty odtud vycházejí a Evropané je kupují. Financují válku proti sobě.“ Zatímco se USA zdají roztrpčené, Indie a EU mají všechny důvody k jásotu, protože jejich přelomová dohoda nemohla přijít v lepší čas.
Indie ukázala také sílu kulturní diplomacie. V prosinci hostilo Nové Dillí dvacáté zasedání Mezivládního výboru UNESCO pro ochranu nehmotného kulturního dědictví. Indie přivítala přes 800 delegátů ze 140ti zemí a využila této platformy k posílení svého kulturního vlivu v rámci Globálního jihu. Zasedání zdůraznilo posun v globálním diskursu o kulturním dědictví směrem od eurocentrických konzervačních modelů k přístupům zaměřeným na komunitu.
Singapur potvrdil svou pozici asijského AI hubu. V prosinci se ve městě konal druhý ročník AI Innovation Asia Summit, který přilákal pět set vedoucích představitelů firem, politiků a regulátorů z celého regionu. Summit potvrdil klíčové trendy v nasazování umělé inteligence. Využití AI agentů je stále v rané fázi a vyžaduje specifické znalosti a dlouhodobé investice. Za jednu z priorit byla označena kybernetická bezpečnost s využitím AI. Singapur se etabluje jako centrum praktického podnikového nasazení AI.
Jižní Korea oživuje vztahy s Čínou. Prezident Lee Jae-myung se na začátku ledna setkal v Pekingu se Xi Jinpingem v rámci obnovení diplomatických vztahů po letech stagnace.
Summit přinesl čtrnáct mezivládních memorand a přes třicet soukromých dohod. Experti však varují, že skutečný význam summitu nespočívá v konkrétních dohodách, ale v obnovení komunikace. Pro Soul jde o obtížné vyvažování. Vojenská aliance se Spojenými státy sice zůstává centrem jihokorejské bezpečnostní politiky, ale Čína je největším obchodním partnerem.
Obchodní přebytek Číny vůči Evropské unii se za poslední dekádu zdvojnásobil na tři sta miliard eur. Příčinou je kombinace amerických cel, která přesměrovala část čínského exportu směrem k Evropě, slabé čínské domácí spotřeby a nedostatečné evropské konkurenceschopnosti. Ekonomové upozorňují, že řešení neleží v unilaterálních clech nebo kvótách, ale ve strukturálních reformách na obou stranách.
Japonsko schválilo na fiskální rok 2026 rekordní celkový rozpočet 122 bilionů jenů, z čehož devět bilionů míří přímo na obranu. Jde o nejvyšší vojenské výdaje v poválečné historii Japonska. Nový obranný rozpočet zahrnuje sto miliard jenů na systém pobřežní obrany SHIELD založený na dronech a pokračující rozšiřování schopností protiraketové obrany. Růst vojenských výdajů v celém asijském regionu vytváří i pro české zbrojovky bezprecedentní příležitost.
Jak vidno, leden 2026 vstoupí do historie jako měsíc, kdy se Asie stala ještě o krok blíže Evropě a České republice. Nejen prostřednictvím nových leteckých spojení a výzkumných konsorcií, ale především díky rostoucím obchodním a obranným vazbám. Pro českou ekonomiku, politiku i společnost znamená tento vývoj důkaz, že Asie již není vzdálený region, ale integrální součást našich každodenních životů.
Tento článek vznikl ve spolupráci serveru Asiaskop.cz s Centrem pro asijsko-pacifická studia (CAPS) při CEVRO univerzitě. Původní detailní monitoring dění v anglickém jazyce si můžete přečíst zde.
