Hlavní obsah
Automobily a doprava

Rychlovlakem z Prahy až do Číny? V Turecku už vznikl první koridor

Foto: Unsplash.com/KUA YUE

Čínský rychlovlak (ilustrační foto).

Cesta z Evropy do Číny po zemi by mohla být možná přes Turecko. Čínsko-turecké konsorcium už propojilo Ankaru s Istanbulem a projekt se má dále rozšiřovat.

Článek

Čína plánuje modernizaci turecké železniční sítě. Trasa přes Turecko je dalším koridorem, který spojuje Čínu s Evropou. Jeho modernizace a zprovoznění bude velkým přínosem jak pro turisty, tak i obchodníky z obou zemí a dalších regionů na trati.

Čína nabídla investice až ve výši 60 mld USD na modernizaci turecké železniční tratě s cílem propojit své území přes Turecko až do Evropy. Čína totiž dlouhodobě plánuje a buduje do Evropy tři transportní koridory. Tím hlavním je zatím železnice přes Kazachstán a Rusko. Tato trasa měla dříve problémy s financováním v Kazachstánu a nyní přepravu komplikují sankce uvalené na Rusko. Zatím však zabezpečuje 90 % pozemní přepravy mezi Čínou a Evropou.

Další je trasa je námořní a vede přes Srí Lanku, kolem Saúdské Arábie, Severní Afriky až do Evropy. Tato trasa je však velmi složitá a přeprava finančně nákladná. Nyní se opět dostává do popředí třetí, a to velmi perspektivní železniční koridor. Ten vede přes Ázerbájdžán, Gruzii a dále Turecko do Evropy. Přípravu čtvrtého potenciálního koridoru, časově omezeného na teplejší polovinu roku přes Severní ledový oceán nyní zcela zmrazila válka na Ukrajině.

Turecko podporovalo čínský projekt One Belt One Road (一带一路) již od samého počátku. V roce 2015 pak obě země v rámci této iniciativy podepsaly memorandum o spolupráci na budoucí stavbě právě tohoto „středního“ koridoru. Plán na kompletní modernizaci a dobudování tohoto koridoru komplikoval covid i politické tlaky. Čínsko-turecké konsorcium nicméně vybudovalo vysokorychlostní 533 km dlouhý koridor mezi Ankarou a Istanbulem. Dostavěny byly trasy z Ankary do Konye a Sivasu. Brzy bude dokončena trasa do Kayseri a především do Karsu, tedy ke gruzínské hranici, a z Istanbulu do Edirne, tedy k hranici s Řeckem a Bulharskem. Na této rychlodráze zatím mohou vlaky jezdit až rychlostí 250 km/h, ovšem konstrukce některých nových tratí na této mezikontinentální dráze již počítá s rychlostí až 350 km/h.

První vlak přes Turecko vyrazil z Číny v roce 2019. Přes Baku, Tbilisi a turecký Kars jel dál do Ankary, Istanbulu, Edirne a odtamtud přes Bulharsko až do Prahy. Vlak projel více než 13 000 km, 10 zemí a kvůli zastaralé železniční síti trvala cesta 12 dní. Trať k bulharské hranici by měla být dokončena ještě letos. Součástí projektu je i nové letiště v Istanbulu, které má kapacitu na větší náklady zboží, aby bylo možné část zboží z letiště na vlak dopravit a poslat po železnici dál.

Trať bude dále modernizována a vlaky budou jezdit rychleji, což urychlí jak přepravu osob, tak i zboží. Výrazně pak sníží cenu přepravy. Předpokládá se, že by tratí přes Turecko v budoucnosti mělo projíždět až 60 vlaků měsíčně a 600 ročně. A převézt by vlaky měly až 750 tun zboží. Zatím se počítá s využitím tratě až do Budapešti. Ve vzdálenější budoucnosti by měla přijít na řadu i Praha.

Nová trať usnadní cestu turistům z obou jejích konců. Turisté z Číny se snadněji a levněji dostanou po zemi až do Evropy, a také evropští turisté se budou moci snadno dostat do Číny. Navíc bude možné po cestě vystoupit, zastavit se na mnoha zajímavých místech na trati a poté zase pokračovat dál. Turisté tak mohou během jedné cesty navštívit několik zemí. Obchodníkům to umožní jednání s partnery ve více destinacích. Vlaky jsou moderní, pohodlné a vybavené vyspělými technologiemi, včetně internetu. Na cestě bude tedy možné pracovat a komunikovat se světem. Kromě přepravy osob usnadní a zlevní tento koridor také přepravu zboží v obou směrech.

Výzvou je ale i finanční náročnost výstavby, kterou Mezinárodní železniční unie odhaduje pro Evropu na 12–30 mil. € na kilometr. Nákladná je i údržba trati, výstavba nádraží, stejně jako nákup a údržba vysokorychlostních vlaků. Ovšem výrazné zrychlení pozemního transportu, možnost konektivity se všemi většími uzly trasy, stejně jako možnost jejího kombinování s dalšími druhy dopravy, to jistě stojí za to.

Tomáš Strnad, odborník na Blízký východ

Článek jsme původně publikovali na webu Asiaskop.cz, kde se věnujeme i dalším tématům spojeným s děním v Asii.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz