Článek
Všichni se tváří, jako by přišli s něčím strašně objevným a ekologickým, i když je to úplný nesmysl. Nemám tušení, jak dlouho tento nesmysl existuje – bohužel jsem jaksi nedávala tímto směrem poslední roky pozor. Takže to na mě vybaflo až teď, což, jak předpokládám, znamená, že to dosáhlo nějaké pozornosti mas. Jedná se o eko kůži. Pokud nevíte, co to je, tak je to zvrácený pokus o to nahradit pravou kůži. Je to stejný sajrajt jako kterékoliv jiné napodobeniny kůže. Jméno kůže jako přírodního materiálu je neprávem pošpiněno v rámci eko-snah a záchrany zvířátek před utrpením. Málokdo přitom poslouchá argument, že se v posledních letech už používala kůže zvířat již mrtvých.
No ale budiž.
Co mě ale dokáže rozpálit do běla, je, když se přes všechny argumenty a přesto, jak se věci mají, lidé přikloní k ego kůži místo k jiným, daleko šetrnějším, logičtějším a smysluplným způsobům ochrany přírody.
A hned vám spolu s článkem vysvětlím, proč tomu tak je.
Asi mě ne úplně překvapuje, že dobrý článek o této problematice byl publikován právě pod Textil Housem, což je, jak všichni, doufám, víme, litevský řetězec online second handů sloužící k nákupu, prodeji a výměně nového nebo použitého zboží (naleznete obvykle hardy a cetky).
První problém, na který narazíme v rámci ochrany přírody, je, že recyklace obou materiálů, jak eko kůže, tak té pravé, je velmi náročná a s kvantitou těchto materiálů lze mluvit o nemožnosti jejich likvidace.
Jediný způsob, jak je zrecyklovat, je, že po jejich výrobě a zakoupení, je budete užívat co nejdéle, v co nejzachovalejším stavu, a v momentě, kdy už se s tímto materiálem v dané původní podobě nebude dát pracovat, budete se snažit přetvořit jej do něčeho jiného. Ve zkratce: pokud máte kožený kabát, až vám doslouží, udělejte z něj pásky, peněženky, šperky, doplňky do domácnosti, cokoliv… (Cítíte už ten první problém? Já si dokážu představit tvořit z kožené bundy něco dalšího, ale u eko kůže si nic podobného představit rozhodně neumím. A pokud už, tak možná jen v nějaké velmi omezené formě. Takže pro další recyklaci a použití dává pravá kůže svobodu daleko větší než jakákoliv její náhražka.)
Likvidace spálením – zatímco kůže produkuje znečištění a silný zápach, eko kůže je prototyp toho, co v rámci životního prostředí dlouhodobě ve velkém množství prostě nechcete – nejen zápach a znečištění, je vyrobena ze syntetických látek, takže se vám to? Ano, správně – rozpustí se vám.
Navržené způsoby likvidace proto sestávají ze: a) znovu použití, b) koupě v second handu (protože ta b1) nepodporuje výrobu nových kusů, a zároveň se tím b2) maximálně využije to, co už existuje, a muselo by se to jinak „likvidovat“), c) pokud kus, který už nosíte roky, dále nejste schopni nosit/využít, vraťte jej do oběhu – darujte jej, prodejte jej, vyměňte jej za jiný kus. No a potom přichází na řadu ty horší varianty – d) umístěte jej do kontejneru na textil. Snažte se, aby neskončil na skládkách, ve směsných odpadech…
A teď jdeme zpátky ke kritice Vinted.
Kdokoliv, kdo někdy prodával na Vinted, ví, že tak jako na všech platformách i zde jsou určitá pravidla. A že pokud je nesplňujete, tak vám předmět vyhodí (děkujeme, automatizované systémy, jste nám opravdu hodně k užitku, zvlášť když vyhodnocujete špatně). V extrémních případech se potom může stát, že vás zablokují a z platformy vyhodí úplně.
Nikdo neříká, že jsme u vytržení z utrpení zvířat. Ale v momentě, kdy už nějaké kožené kabáty máte, a máte platformu, která se recyklací a OŽP zabývá, je krátkozraké vyloučit výměnu nějakého druhu materiálu.
A tím specificky myslím, že na Vinted můžete prodávat kůži.
Ale ne kožešinu.
Nemusíme ani pominout etické aspekty, ani utrpení zvířat, ani OŽP. …to zvíře už mrtvé je. Zarytým přesvědčením o vraždění zvířátek dané zvířátko neoživíte. Jak jsme si nastínili – mluvíme o z podstaty těžce recyklovatelném materiálu. To zvíře už je v oběhu. Ten kus čehokoliv (šály, čepice, rukavice, bundy, kožichy, límce – asi tady raději nebudu popisovat, na co jsem omylem natrefila, chudáček malá – dodnes z toho mám otřes) už existuje, a dal by se ještě nosit. Dalo by se z něj ještě vyrábět sekundární něco.
Já vím, že pro jistotu je lehčí něco vyloučit/zakázat, abychom s tím neměli problémy a práci, a nešpinili zelené eko-ručičky, protože eko teror řádí.
Ale opakuji, second handy a prodej již existujících věcí mezi lidmi je pro životní prostředí rozhodně lepší formát než nakupovat levné šmejdy z jistých pochybných, podezřele levných platforem, které nové kusy vyrábí po absolutně nemyslitelných kvantech za absolutně nelidských podmínek. Hledě i na to, že tyto staré kusy, které se dají různě v rámci lidí vyměňovat, vydrží mnohem déle než nové kousky z výše zmiňovaných platforem. (Upřímně řečeno netuším, kolik toho vydrží nábytek IKEA, ale nábytek babičky má přes 60 let, a náš nábytek po prababičce, který je přirozeně jako bonus i opravitelný, bude mít taky tak 30–40 let taky. Jak starý je váš nábytek a z jakého je materiálu? Podle jakého klíče jste jej kupovali?)
Co z těch šuntultrasuperlevných platforem použijete dvakrát, než se to rozbije a zničí k nepoužití, takže to musíte vyhodit, tady používáte desítky let, a i vzhledem k ceně vás ani nenapadne kupovat kusů víc.
Bylo by skvělé, kdyby platformy, které se zabývají jistou problematikou, a řeší ji jistým způsobem, přehodnotily, které položky skutečně vyloučit, a které lidem umožňovat vyměnit.
zdroj:
