Článek
Tahle rána jsou u nás tak trochu schizofrenní. Listí na stromech už žloutne, ale ibišek na balkoně začal kvést teprve před dvěma týdny, takže je obsypán poupaty. Muškáty stále v plné síle, ale bazalka naznačuje, že jí končí sezóna. Stonky už uschly a listí ztrácí zelenou svěžest. Tak ji dnes sklidím a nasuším s vědomím, že se blíží dny, kdy se mění stereotypy dne.
Nastal čas vyndat z proutěného koše deky, které jsem tam na jaře uložila společně s levandulovými sáčky. Pohledat v komodě teplé ponožky. Rozestavit po bytě svícny, nakoupit svíčky. K večeru nahradím posezení venku teplem interiéru.
Taky musím ochutnat burčák, nabízí ho farmářský obchůdek, který mám tři sta metrů od domu. Na podzimní režim přecházejí i pouliční kavárny. Přibyly deky na opěradlech židlí, stojany nabízející plynové teplo. Na svoji sezónu se začínají těšit čajovny. U konvičky s více nálevovým nápojem, s termoskou vody po ruce, lze prosedět i několik hodin, je-li s kým…
Tak tohle všechno nabízí podzim městský. Venkov mám, kromě neoblíbené práce na zahradě, hlavně sklízení a zpracovávání úrody, ve vzpomínkách zidealizovaný. Třeba jak to u nás na moravské vesnici vonělo kouřem z komínů a také z podvečerních ohňů, dokud byly brambory ještě v zemi. Kradli jsme je z družstevních polí a zahrabávali do žhavého popela.
Dnes je opékání o pár levelů výš a nemám na mysli grilování; to patří spíš k létu. Takže hned několika smysly vnímám v představě vůni i chuť masa upečeného ve žhavém popelu ohně nebo krbu. U nás jsou to karbanátky s libečkem a čubricou v alobalu. Recept od mého bulharského kamaráda, léty osvědčený. Ta vůně, když je vytáhnete z ohně a rozbalíte! Ráda slyším i typické zasyčení plamene, podníceného k výkonu odkapávajícím tukem kvalitního špekáčku, protože jen takový má dostatek špeku, který dá buřtu tu správnou konzistenci a chuť.
Pavlovův reflex působí intenzivně, jak dopíšu, jdu k té naší farmářce nakoupit. Má nejen dobré maso, burčák, víno, ale i výběr čajů a káv. Pohodlně proseděné křeslo, poslední měsíce dost zanedbávané, už na mě čeká, stejně jako čtečka nabitá knihami na dlouhé období podzimu, zimy a začátku jara.
Jsem připravená, ale po pravdě se už teď začínám těšit na jaro, kdy jsem se narodila. Někteří lidé mají rádi to roční období, v němž slaví narozeniny. Červnový syn nechápe, co mi vadí na letních vedrech, lednová kamarádka se celé léto a podzim těší na první sníh na horách a jiná, jež se narodila ve znamení Vah, opravdu velebí podzim. Akorát zanícení houbaři neřeší, kdy mají narozeniny. Pro ně je teplý podzim vrcholnou událostí roku. Tak ať jim rostou!
