Článek
Korunky žlutých kvítků se otevíraly vstříc slunci. Vystupovaly z nádherného zeleného koberce, který pokrýval svah vedoucí k potoku. To bylo moje první setkání s touto krásnou bylinou, jinak zvanou například Pitulník žlutý, či Hluchavka žlutá.
Je podobná hluchavce bílé a hluchavce nachové. Oproti hluchavce nachové však působí mnohem robustnějším dojmem, uvádí se, že dorůstá 40 cm. Neběhám po lesích s metrem, ale někdy na mě její porost působí ještě mohutněji. Na místa, kde se vyskytuje, chodím pravidelně a měla jsem tedy možnost si v praxi ověřit to, co se o ní píše. Ano, je to bylina vytrvalá. Po svahu potoka se rozpíná až s jistou urputností a podmaňuje si své okolí. Pokrývá zem spletí kořenů, lodyh a listů. Na usmířenou nabízí nádheru žlutých květů. Aby nás neošidila ani v chladnějším období, pokrývá pak své listy na svrchní straně nepravidelnými bílými skvrnami. V té době má pro vás připravené i malé překvapení. Při nadzvednutí lístků můžete zjistit, že zespodu jsou některé z nich nafialovělé.
Kvete poměrně dlouho. Záleží samozřejmě na jejím umístění, ale obecně lze říci, že kvete od dubna do července. Nádheru jejích květů si tedy můžete užívat od jara do léta. Pokud máte na své zahradě nějaký vlhčí kout, který byste rádi pokryly nenáročnou rostlinkou, určitě neváhejte a pitulník si tam vysaďte. Bude vám dělat věrnou společnost, protože je odolná i vůči mrazům. Posezení na stinném místě s výhledem na veselé žluté kvítky vás určitě potěší.
Zdroj:
Kapesní atlas rostlin, A. Pilát D. Sc., SPN1964
Vlastní archiv