Článek
Včera Vrchní soud v Praze, ochromen stávkou, poslal pravomocně na 12 let do vězení právníka Tomáše Přikryla (49) za to, že mrštil po muži dlažební kostkou a způsobil mu tím, no považte to, úplnou bouli na hlavě!
Tedy dle soudů, a to dokonce i toho Nejvyššího, se dopustil trestného činu vraždy, hned ve druhém odstavci (s rozmyslem) ve stádiu pokusu.
To se soudci skutečně domnívají, že si odsouzený Přikryl přinesl dlažební kostku do soudní síně, pak jí položil na stůl a následně s ní chtěl usmrtit jejím hodem svědka? Právník, s dobrou znalostí následků takového činu?
To lze jen stěží myslet vážně. Spíše se to jeví, jako exemplární trest v rámci generální prevence, aby dali soudci na jevo, že tedy jim v soudní síni nikdo pohazovat kostky prostě nebude.
S nějakou spravedlností to ovšem nemá nic společného. Jakým způsobem dovozují soudci úmysl odsouzeného usmrtit poškozeného, to opravdu není jasné.
Velice rádi v podobných případech argumentují tím, že obžalovaný si musel být vědom, že podobným útokem mohl smrt způsobit.
S touto jejich logikou by museli trestně stíhat za vraždu všechny výtržníky metající dlažební kostky na policisty při demonstracích. I ti si musí být vědomi, že tím mohou kohokoliv zabít.
Každý, kdo sedá za volant opilý, si musí být vědom toho, že tím může někoho zabít. To samé ten, kdo se nevěnuje řádně řízení svého vozu.
A je to snad vražda, i když někoho skutečně potom autem usmrtí? No není, samozřejmě. Přitom následkem činu je mrtvá osoba. Tedy evidentní fatální následek.
U odsouzeného Přikryla tedy soudní tušitelé zřejmě jeho úmysl vraždit kostkou, jednoduše vytušili.
Zajímavé ovšem bude, zdali v červnu soud rovněž vytuší, že chtěl vraždit i cyklista Václav S., když 3 dny po jeho útoku, zemřela v září 2022 Markéta Červová (47) - matka Vanessy Červové (20), finalistky Miss.
Ačkoliv zde není finálním výsledkem činu pouhá boule na zátylku, ale mrtvá máma dvou dětí, tak trochu tuším, že soud úmysl vraždit, tentokrát nerozpozná.
Nevidí ho totiž ani státní zástupkyně, a navrhuje pro tohoto džentlmena podmínku.
Přitom tedy, agresivní muž, pěstmi a kopy útočící na ženu, si musí rovněž být vědom, že takovým jednáním může smrt způsobit. Notabene, když se jedná o trénovanou osobu, bývalého fotbalistu a současného fotbalového trenéra.
A je zcela lhostejné, i kdyby k úmrtí došlo v nějakém nepřímém důsledku, protože výsledek jednání obžalovaného je zcela zřejmý a fatální.
Obhajoba obžalovaného je přitom doslova směšná. Chce, aby soud uvěřil, že on se pouze bránil útoku poškozené ženy. Dle svých slov pouze clonil její útok.
On, který v záchvatu sprintuje na kole za autem a pak skrze okénko rve telefon z ruky jedné z poškozených..
On se musel bránit až tak, že podle pitevní zprávy měla poškozená perforaci střeva a pohmožděné další vnitřnosti. Dle jeho slov rozhodně žádné údery, ani kopy neužil. Asi se tedy poškozená musela zbít sama.
Podobně agresivní cyklisty jsem už sám zažil nejednou. Tito sportovci, kteří jsou zpravidla dobrovolně navlečeni v elasťákách na veřejnosti, měli ovšem tu smůlu, že na rozdíl od Markéty Č. jsem muž a mám 110 kg.
Něco mi napovídá, že zde nebude zájem justice trestat, ačkoliv následek činu je fatální. Třeba je to jen moje zdání. Samozřejmě by ho majitel fotbalového klubu, jako trenéra velmi postrádal, protože takových férových sportovců není mnoho. Dokáží si to rozdat klidně na férovku i se ženou. Soupeři jeho svěřenců se tedy musí klepat strachy.
Obecně ovšem, sedí ve vězení až příliš mnoho lidí, kteří se dopustili činů s nulovými následky a na svobodě pobývá až příliš mnoho lidí, jejichž činy měly důsledky vážné, nebo dokonce fatální.
V této souvislosti vzpomeňme i na nedávné zamítnutí milosti prezidentem republiky pro pět mužů, kteří dostali mnohaleté tresty (5-8,5 let) za konopí pro léčebné účely. Dva z nich jsou přitom už sedmdesátníci. Nikomu nic neudělali, ale odsedět si to musí, to je jasné.
Ovšem pro kokain fetující poslance má prezident zase pochopení, to se musí nechat.
