Článek
Již předchozí vládě začal dosti vadit abnormální počet lidí, kteří jsou v exekuci.
Bylo by ale infantilně naivní, domnívat se, že snad někomu ve vládě záleželo na oněch dlužnících, nebo jejich věřitelích.
Šlo především o výběr daní a odvodů za zaměstnance. Dlužník v exekuci, zcela logicky, nemá žádnou vůli se nechat legálně zaměstnat. O většinu výdělku by totiž exekucí přišel.
Všichni tito lidé byli tedy vytlačeni do šedé ekonomiky, kde setrvávali celá dlouhá léta. Miliardy na odvodech tratil stát, a proto začal vymýšlet.
Zájmy dlužníků, i jejich věřitelů, mu ovšem byly zcela ukradené, a podle toho, to také vypadalo.
Přišlo tzv. Milostivé léto, které se pokusilo dostat z dlužníků poslední zbytky peněz tím, že jim bylo přislíbeno, že když uhradí státním institucím jistinu dluhu a manipulační poplatek, bude jim zbytek odpuštěn.
Ačkoliv o tomto jednali „experti“ dlouhé měsíce, vytvořili neuvěřitelný nesystémový blábol, který navíc defacto odporoval zákonu.
Kde by, podle těchto „expertů“, měli dlužníci legálně vzít peníze na úhradu jistin ve výši mnoha desítek, či stovek tisíc korun?
Vždyť každý, kdo je v exekuci, nesmí ze zákona se svými penězi nijak nakládat, vyjma běžných životních výdajů.
Zákon tedy předpokládá, že dlužníci sáhnou po svých nelegálně „odkloněných“ úsporách, čímž mimo jiné odhalí, své trestně postihnutelné jednání.
Selektivní úhradou, jen některých svých dluhů, by se navíc dopouštěli i trestného činu „zvýhodňování věřitele“!
Nikdy jsem nikde nezaznamenal, že by se nad tím až do teď, někdo vůbec zamyslel.
Jestli to nebude tím, že naši poslanci, namísto práce, sledují ve sněmovně za naše peníze hokej, a ještě mají tu drzost, ho rovnou komentovat. Možná doufají, že se tím přiblíží lidu, a ve své nadutosti vůbec nechápou, že tím jen prokazují svou neprofesionalitu a celkovou nekompetenci.
Tak se stalo, že tvůrci milostivého léta se poplácali po ramenou, a jelo se dále.
Akce se ovšem navíc vztahovala jen na dluhy, které už byly v exekuci. Tedy, když ještě byly třeba ve vymáhacím oddělení VZP, tak zůstaly, a teď už v exekuci jsou, ale akce už není.
To měla nyní napravit akce s číslem 3, ale nenapraví. Poslední milostivé léto, určené právě pro dluhy na zdravotním pojištění, se totiž nakonec bude týkat jen dluhů vymáhaných v daňové exekuci, která je exekucí spíše výjimečnou. Jde tedy o akci pouze pro „těhotné vojáky“.
Ministerstvo zdravotnictví to vysvětlilo tak, že nechce pojišťovny připravit o zdroj financí pro fondy prevence.
Zdrojem financí mají asi být ti dlužníci.
Ministerstvo ovšem asi zapomnělo na novelu zákona, která už pár let platí anebo doufá, že zapomněli dlužníci.
Stačí totiž, když z nich během 6 let nikdo nic nedostane, a exekuce bude pak automaticky zastavena pro svou bezvýslednost.
Věřitel se za cenu dalších nákladů, sice může pokusit zastavení odvrátit, ale když bude exekuce starší 12 let, už nezmůže nic.
Zdarma se ovšem dluhů nezbaví blázínci, kteří si ve své naivitě sjednali všelijaké splátkové kalendáře, a ty potom dodržovali. Pokud spláceli málo, tak jim naopak dluhy během splátek jen narostly, a žádné zastavení exekuce jim nehrozí. Jen ať platí klidně do smrti.
Mnohdy také došlo k bizarním situacím, kdy za dlužníka uhradili část dluhu jeho rodiče, čímž mu prokázali medvědí službu, protože i to je důvod, exekuci pro bezvýslednost nezastavit. Přitom tito příbuzní dlužníků tak často učinili po nevybíravém nátlaku exekutorů, kteří jim hrozili, že jim zabaví všechny movité věci v bytě, kde má dlužník svůj trvalý pobyt, i když už tam léta nebydlí.
Nekonečné projednávání insolvenčního zákona, už po tom všem, vůbec nikoho nepřekvapí. Stejně vyleze jen další paskvil.
