Článek
Demokracii tak neomezenou, že je tvrdě konfrontována právě se svou vlastní neomezeností.
Poté, co byl Donald Trump shledán porotou vinným z trestného činu, a zařadil se tak oficiálně mezi zločince, bude mu jako takovému, odebrána i jeho poslední zbraň, kterou přechovává ve svém sídle na Floridě. Další dvě zbraně už byl nucen úřadům vydat dříve, když došlo k jeho formálnímu obvinění.
Když byl přede dvěma měsíci dělán průzkum mezi republikány, tak pouze 17 % z nich uvedlo, že by i usvědčený zločinec měl mít možnost vykonávat funkci prezidenta.
Po Trumpově odsouzení, dle nového průzkumu agentury YouGov, toto číslo najednou vzrostlo na celých 58 %. To prokazuje značné pokrytectví republikánských voličů, kteří jsou evidentně ochotni tolerovat morální principy a zásady jen tehdy, dokud nejsou v rozporu s jejich vlastními zájmy. To samozřejmě není výsadou jen současných republikánů, ale všech populistů a jejich příznivců obecně. Vůbec nepochybuji o tom, že i pravomocně odsouzený Babiš by s přehledem vyhrál parlamentní volby. Možná mu jeho zproštění naopak uškodilo… Není už takovým mučedníkem.
Někteří republikáni měli sice snahy se vůči Trumpovi dříve vymezovat, ovšem když shledali, že jedině on táhne voliče, hodili své morální zásady rázem za hlavu. Jak typické pro dnešní politiku, která opravdu doznala v posledních letech dramatických změn. Změn jednoznačně k horšímu.
Ještě před časem by samotná nekriminální prezidentova aférka mimo manželství znamenala pravděpodobně konec politické kariéry, zatímco dnes není překážkou prezidentskému úřadu ani odsouzení za libovolný zločin a průzkumy to jen potvrzují. Trumpovo odsouzení nijak výrazněji s volebními preferencemi nehnulo. Spojené státy se tedy vydávají vstříc schizofrennímu dobrodružství, kdy na jedné straně odeberou zločinci jeho pistole, ale vzápětí mu předají jaderný kufřík.
V Alabamě, typickém jižanském republikánském státě, platil do roku 2000 zákon o zákazu smíšených manželství. Byl to takový konfederační pohrobek, jehož se místní nějak ne a ne zbavit. Před pár dny tamní soutěž krásy opanovala třiadvacetiletá Sara Milliken, ačkoliv je silně obézní. Co tím pořadatelé chtěli světu sdělit, mi není opravdu jasné. Že je jako krásné, zdravé, zcela v pořádku a příkladné, když má mladá dívka metrák? Opět jde pouze o příkladné pokrytectví.
Když může být otylá dívka Miss, proč by nemohl zločinec mít oválnou pracovnu ve věznici Rikers Island?…A konec konců, proč by nemohl hrát liliput NBA? Možná časem také USA nominují prvního boxera na olympiádu, který nebude mít ani jednu ruku, protože jinak by byla značně zkrácena jeho práva svobodně si zaboxovat. Však duel, kdy se z boxera nakonec vyklubala bývalá žena, už jsme viděli.
