Článek
Tak schválně, kdo z nás se někdy nedostal do situace, kdy křivda byla větší, než jsme dokázali unést? Kdy nás bolest z bezpráví pálila tak, že jsme chtěli tu bolavou ránu vrátit. A teď samozřejmě nemluvím o facce či fyzickém násilí. Proč se nám tolik líbí příběh Monte Christa, který svůj život zasvětil odplatě těm, kteří ho nechali uvrhnout do vězení? Velký úspěch měl i seriál „Pomsta“, ve kterém se mladá dívka promyšleně mstí všem, kteří zapříčinili úpadek a smrt jejího otce. Sladkou odplatu vymýšlely 3 podváděné ženy v úsměvném filmu „Jedna za všechny“ … a tak bychom mohli pokračovat v mnoha žánrech. Pojďme se ale podívat do reálného života, na konkrétní případy a na to, zda pomsta přinesla úlevu, kterou od ní ti, co jí připravili, čekali.
Příběh kamaráda, který se během studií na vysoké škole bezhlavě zamiloval do krásky z nižšího ročníku, vypráví Petr (34) s úsměvem už několik let. Tenkrát, když se ale jeho přítel potácel mezi nadšením, když mu ona dívka dávala naděje a mezi zoufalstvím z toho, že pokaždé domluvenou schůzku zrušila nebo posunula na neurčito, cítil spíše zlobu. Snažil se svému kamarádovi domluvit, aby to s ní vzdal. Dobře viděl, že Zuzaně jeho pozornost lichotí, ale skutečný zájem o něj nemá. Poukázal dokonce i na její potutelný úsměv, když se znovu Dominikovi omlouvala, že dnes to bohužel nevyjde, protože dostali ve škole skutečně těžké zadání a musí jej do zítra zpracovat. „Moc dobře jsem věděl, že je to lež, ale Dom si nenechal nic vysvětlit. Dokonce si myslel, že na ní nasazuji a možná, že i žárlím. To mě opravdu naštval a já se od té doby snažil držet od jeho platonického vzplanutí dál. Potom se ale stala ta věc se vstupenkama.“ V té době vystupoval v Praze poprvé Ed Sheeran a jeho koncerty byly totálně vyprodané. Ale Dominikovi se podařilo přes známou, která bohužel na poslední chvíli nemohla jít, sehnat poměrně drahé 2 vstupenky. Věděl, že tím udělá Zuzaně obrovskou radost, protože se mu sama zmiňovala, jak je nešťastná, že se na ní nedostalo. Věděl, že má eso v rukávu. A opravdu, Zuzana nadšeně souhlasila a dokonce ho za odměnu obdařila pusou. Dominik jí tedy vyzvedl, zaplatil taxík, což bylo na vysokoškolského studenta, který si musel přivydělávat brigádami, poměrně drahá záležitost. Ale toužil Zuzku rozmazlovat. Ještě v autě si pomyslel, že se to vyplatilo, když mu s úsměvem děkovala, jak jí udělal šťastnou a jak moc se na koncert těší. Dokonce ho chytla za ruku, když vcházeli na stadión a znovu opakovala, jak je úžasný, že ty vstupenky zajistil. Ale jeho štěstí netrvalo dlouho, protože ještě v době, kdy na pódiu hrála předkapela, zahlédla Zuzana svou kamarádku a hned se k ní rozběhla. Po chvíli Dominik zjistil, že už Zuzku nevidí a i když se stále rozhlížel a snažil se jí dovolat, do konce koncertu se na místo, kde Dominik zůstal stát, aby ho případně našla, nevrátila.
Pro Petra mohlo být zadostiučiněním, když za ním ten večer Dominik přišel se zlobou v očích a celý příběh mu odvyprávěl. „Omlouval se, že mi nevěřil, ale to bylo poslední, co mě v tu chvíli zajímalo. Vážně mě štvalo, jak s ním ta holka vyběhla. Takových peněz a ona ho tam nechá stát samotného. Jednoznačně se s kamarádkou domluvila a Dominik byl jen prostředek, jak se dostat dovnitř. Sprostě využila, že do ní byl zamilovaný.“ A tak společně vymyslely pomstu. Když se Zuzana druhý den Dominikovi ozvala a omlouvala se, že ho tam nechala stát, její omluvu chápavě přijal a navrhl jí, že by mu to mohla vynahradit tím, že se nechá pozvat na dobrou večeři. A Zuzana po chvíli přemlouvání a připomenutí, že mu to dluží, souhlasila. Dominik vybral jednu z nejlepších restaurací v Praze a rezervoval stůl na Zuzanino jméno. Potom s ní strávil poměrně hezký večer, a když se Zuzana začala dívat na hodinky, omluvil se, že si odskočí. Ale místo na toalety zamířil k východu a proradnou dívku nechal zaplatit celou útratu. „Byl jsem u toho, když si ho druhý den odchytla před školou. Řvala na něj, proč jí nebere telefon a vyhrožovala mu, že jí všechno zaplatí. Ale na to Dom zareagoval jen tím, že se k ní otočil zády a společně jsme ji tam nechali stát.“
Asi nejčastější pomstu si v hlavě spřádají ti, kteří jsou podvedeni partnerem. Přesně to si prožila medička Eva (24), která už více jak tři roky žila se svým přítelem Patrikem (30). „Do té doby by mě vůbec nenapadlo, že máme nějaké problémy. Ano, přiznávám, že škola mi občas dávala zabrat, ale když bylo třeba náročné období plné zkoušek, společně jsme si ho později vynahradili. Dělali jsme společně spoustu věcí, Patrik mě opěvoval a když jsme se pohádali, byla to vždycky jen krátká přeháňka. Vlastně jsem na nás byla dost pyšná, jak skvělý pár jsme,“ popisuje Eva. Potom ale přišla ta nevinná nehoda s mobilem. „Byla to úplná hloupost. Srazila jsem si nechtěně rukou mobil na zem a ten se o dlaždičky rozbil. Tedy - obrazovka byla nepoužitelná, takže jsme se do něj nemohla dostat. A já se potřebovala spojit s Patrikem, proto jsem automaticky sáhla po jeho iPadu, který jsem kdysi také používala. Vůbec by mě nenapadlo, že bude tak hloupý, že si ho při tom, co dělal, ani nezamknul. Zkráceně - našla jsem tam několikaměsíční komunikaci s naší společnou kamarádkou, která byla více než intimní. A z textu vyplynulo, že rozhodně nezůstalo jen u sexuální korespondence. S hrůzou jsem četla řádky, v nichž se mi oba posmívají a jak mého přítele naše kamarádka Linda přemlouvá, aby mě už konečně opustil. Tak strašně jsem chtěla tu hrůzu zavřít, ale četla jsem dál a dál.“ Nakonec se ale Eva vzchopila, zavřela iPad a snažila se v sobě sebrat všechnu sílu na to, aby se před Patrikem chovala co možná nejnormálněji. „Vůbec nevím, jak jsem to dokázala, ale celý měsíc jsem předstírala, že je vše v pořádku. Samozřejmě jsem se snažila utíkat co nejvíc do školy, studovny, ale Patrik na mě téměř nic nepoznal. Asi dvakrát se mě sice zeptal, zda se něco neděje, ale uhrála jsem to na vyčerpanost z blížícího se zkouškového.“ A proč Eva hrála celý měsíc zmiňované divadlo? „Uvědomila jsem si, že sebevětší scénou a vyčítáním nic nevyřeším. Potřebovala jsem si všechno rozmyslet, připravit dopředu, najít si nové bydlení a především, čekala jsem na Patrikovy narozeniny, které jsme měli slavit u jeho rodičů.“
Jediné, co Evu oslabovalo, byl fakt, jak hezky se k ní Patrik choval. Sama přiznává, že během toho měsíce začala o jeho zradě pochybovat a přicházela s omluvami, jen, aby s ním mohla zůstat. „Stačilo ale jen znovu otevřít jeho iPad, přečíst si další zprávy a věděla jsem, že s tímhle člověkem žít nechci. Zkopírovala jsem si ty nejhorší, z nichž bylo jasné, že mě podvádí, společně s těmi, kde se mi vysmíval. Večer, kdy jsme měli odjet k jeho rodičům, jsem si zabalila a kufr schovala do skříně. Věděla jsem, že s ním za žádnou cenu nemohu zůstat.“
„Na Patrikovy narozeniny dorazila i jeho sestra s rodinou a babička. Celý den proběhl vcelku příjemně, i když já měla celou dobu stažený žaludek. Když jsem se na něj dívala, byl to stále ten Patrik, do kterého jsme se zamilovala. Ten, který když se na mě podíval, všechno ve mě poskočilo radostí. Musela jsem si pořád dokola říkat, jak proradný je a jak moc mi vědomě ubližoval. Byla jsem rozhodnutá.“ Večer, když si šli s Patrikem lehnout, nechala si ještě od něj zašeptat do ucha, jak moc jí miluje a potom se mu omluvila, že se jí nechce spát a sešla dolů, do prázdného obývacího pokoje. Odtud si zavolala taxíka. Když už odjížděla směrem na Prahu, poslala všechny ty příšerné zkopírované zprávy nejen Patrikovi, ale jeho rodičům, sestře i babičce. „Vím, že jsem tím asi ublížila i jim, ale tolik jsem si přála, aby byl skutečně potrestaný. Jinak by si jen zavolal Lindu a začal by v klidu novou kapitolu svého života.“ Ani Linda nezůstala bez trestu, protože ty samé vzkazy poslala Eva i Lindině mamince.
Když dorazila do Prahy, v co největší rychlosti pobrala vše, co si připravila. „Byl to obrovský stres, nechtěla jsem Patrika už nikdy potkat. Moc dobře jsem věděla, cokoliv tam nechám, budu muset oželet.“ Setkání se ale i tak nevyhla. Patrik si na ní počkal jednou u školy, a to jen z toho důvodu, aby se jí omluvil. Dozvěděla se tak, že na něj byla celá rodina velmi nazlobená. Dokonce tvrdil, že nikdy neplánoval mě opustit a o Lindu ve skutečnosti nikdy opravdu nestál. Pro mě to ale byla uzavřená kapitola, která stále velmi bolí. A jestli se mi mou pomstou ulevilo? Bohužel musím říct, že ani trochu.“
A protože se křivdy dějí i na pracovištích, mnozí o svých malých pomstách jen tiše sní. To tehdy dvacetiletá Lucie byla tak trochu donucena jí uskutečnit. V té době pracovala jako servírka v restauraci, jejíž šéf byl - dle jejích slov - pěkný hrubián a k sprostým slovům nechodil daleko. Vyžíval se v ponižování personálu, dělal si nemístné vtípky a jakmile se mu něco jen trochu nelíbilo, sprostě nadával. „Pracovala jsem u něj už druhým rokem a i když mě zaměstnával jako brigádníka při škole, byla jsem tam pomalu šestkrát týdně. Byla jsem na jeho hrubé chování zvyklá a tak nějak po mě jeho oplzlé poznámky sklouzávali. Ale jeden večer se pustil do mladé dívky, která nastoupila jen před pár dny. Neuvěřitelně jí svými slovy ponižoval a úplně zbytečně zvyšoval hlas. Když pak přidal další z jeho sexuálních narážek, zakřičela jsem na něj, ať jí nechá být. To se ale jeho vztek jen přesunul na mě. A já neměla sebemenší problém mu říct, že u něj končím. Beztak jsem delší dobu přemýšlela, že v tak toxickém prostředí už nechci zůstávat.“
Vytočený majitel ale nechtěl nechat Lucii odejít bez potrestání. „Tak si klidně jdi, ale nemysli si, že Ti tenhle týden zaplatím“, křičel na mě. Byl to pátý den toho týdne, ale i tak bych se bez těch peněz obešla. Jenže jsem ho nechtěla nechat vyhrát. Ty peníze mi dlužil. A tak jsem si sedla před restauraci a každému, kdo vcházel dovnitř jsem mu tu historku, co se právě stalo, vyložila. A to i s popisem majitele, který své zaměstnance ponižuje a bezdůvodně na ně řve.“ Netrvalo dlouho a Lucčin šéf vyběhl z restaurace a obořil se na ní, ať okamžitě zmizí, jinak zavolá policii. Na to ale mladá dívka čekala. „Řekla jsem mu, ať jí klidně zavolá. Že jim ráda vylíčí, jak se ke svým zaměstnancům chová. Nebála jsem se jeho křiku a tak trochu využila toho, že jsme venku - na očích ostatních lidí. Jaké bylo mé překvapení, když zmizel dovnitř a za chvíli se objevil s obálkou a mými penězi. Sice vykřikl: „Tady máš a ať už Tě tady nevidím,“ pro mě to ale bylo vitězství. A když se druhý den objevilo na internetu video s tím, jak lidem vykládám o tom, jaký pan šéf je, byla to pro mě ta nejlepší pomsta, jakou jsem si mohla vymyslet. Věřím, že tahle protireklama pár lidí z jeho podniku odlákala.“
