Článek
Dnes bych Vám chtěla povědět příběhy dvou lidí, kteří mají zkušenost s nevěrou toho nejhoršího zrna, tedy, když se Váš partner sblíží s jedním z Vašich rodičů. Každý z nich si tuto zkušenost prožil z jiného úhlu.
„S Pavelm jsem se seznámila během středoškolských studií. Zatímco já jsem nastoupila do prvního ročníku, on do posledního, maturitního. Všimla jsem si ho až po několika měsícíh, zatímco on mi vždy tvrdil, že mě chtěl oslovit hned první den, když jsem se ve škole objevila, ale troufl si až v únoru na maturitním plese. Poprosil mě o tanec a pak jsme spolu tančili až do konce,“ vypráví Irena. Od toho večera spolu trávili každou volnou chvíli, dokonce se společně učili. „Pavel mi pomáhal se záludnostmi prvního ročníku, já jsem ho na oplátku zkoušela z maturitních otázek.“
Proti vztahu s Pavlem neměla nic ani Irenčina maminka. Už to bylo sedm let, co se rozvedla, a tak uvítala byť příležitostnou, ale přeci jen mužskou ruku v domácnosti. Když bylo potřeba něco opravit, zařídit nebo donést, Pavel se o to rád postaral. Oblíbila si ho natolik, že neměla ani nic proti tomu, aby občas přespal u Ireny v pokojíku. „Možná, že to někomu připadne divné, ale máma věděla o mém rozhodnutí nemilovat se s nikým, s kým nebudu chodit alespoň rok a věřila mi. Blížily se mé šestnácté narozeniny a máma mi vždy říkala, že kdybychom se chtěli milovat, tak to uděláme kdekoliv. Já si ale za svým názorem stála. Ještě jsem se na tak obrovský krok necítila a taky jsem si chtěla být jistá, že se dobře známe.“ A Pavel neměl s jejím rozhodnutím žádný problém.
„Líbali jsme se, mazlili, ale ani jeden z nás nezašel dál.“ Své v tom sehrálo i Pavlovo vytížení před maturitou. Horší to bylo po ní a poté, co se Pavel dostal na vysokou školu do 200 km vzdáleného města. „Bylo jasné, že se po prázdninách budeme vídat pouze o víkendech. V té době na mě Pavel začal naléhat, abychom se začali milovat. Já jsem mu však připomněla své rozhodnutí vydržet jeden rok, které mi teď, když nás čeká vztah na dálku, přišlo mnohem důležitější než před časem.“ Pavla partnerčino rozhodnutí rozladilo. Požadoval na Ireně, aby mu dokázala, že ho má ráda, a natruc přespával v obývacím pokoji.
„V srpnu odjel Pavel na čtrnáct dní s kamarády na vodu, a když se vrátil, byl jako vyměněný. Vypadalo to, že se mu stýskalo. Zažili jsme překrásný týden před jeho první odjezdem na kolej, aniž na mě jedinkrát naléhal.“ Pavel se pak zpravidla objevoval u Ireny o víkendech, někdy jela ona za nm. Hádky na téma úplného sblížení se záhy začaly vracet. „Stále jsem se cítila na sexuální vztah příliš mladá a chtěla jsem své poprvé prožít s někým, s kým bych chtěla zůstat navždy,“ vysvětluje Irena svou neoblomnost. Po jedné zvlášť prudké hádce si Irena myslela, že je s jejich vztahem konec. „Dlouho do noci jsem plakala. Pak jsem se rozhodla jít za Pavlem, abych se pokusila se s ním usmířit. V obývacích pokoji jsem ho ale nenašla. Myslela jsem si, že se naštval tak, že nadobro odešel, ale pak jsem si všimla, že má u dveří boty. Navíc jsem zaslechla z ložnice tlumené zvuky. Jako ve snách jsem vešla a viděla něco, na co do konce života nezapomenu. Mámu v objetí s Pavlem. Ti dva si dlouho nevšimli, že stojím u dveří, a já jsem nebyla schopná se pohnout ani vykřiknout. Až když si mě máma všimla, utekla jsem ven.“ Ačkoliv byl studený listopadový den, Irena běžela ulicí bosa a jen v noční košili. „Nevěděla jsem vůbec, co dělám, jenom jsem nechtěla být v tom domě.“ Doběhla do parku a tam se posadila na lavičku. Třásla se zimou a hrůzou. „Najednou jsem neměla nikoho. Máma se rozvedla s otcem, protože jí podváděl, a já ho za to ze srdce nenáviděla. Teď mě podvedly dvě mně nejbližší osoby. Už nikdy jsem je nechtěla vidět.“ Po chvíli za Irenou doběhla její matka. Snažila se jí omluvit a dovedla jí domů. Tam se Irena zamkla v pokoji a odmítla poslouchat jakékoliv vysvětlení. Ráno si sbalila a odešla ke kamarádce. „Nemohla jsem jí říct, co se stalo, strašně jsem se za ně za oba styděla. Prozradila jsem jen to, že je mezi mnou a Pavlem konec. Utěšovala mě a trochu mi z té mizérie pomohla dostat. V něděli jsem se vrátila domů, neměla jsem kam jinam jít. Když jsem viděla zhroucenou mámu, přemohla jsem se a trochu jsem s ní dokázala komunikovat.
Od té doby uběhly už více než 2 roky a Irena se připravuje na maturitní zkoušky. Její maturitní ples, který nedávno absolvovala, jí jen vrátil ke smutným vzpomínkám na její vztah z Pavlem, který tak nehezky skončil. Po zklamání s ním nebyla zatím schopná navázat žádný jiný. „Mám strach z planých slibů a přetvářky. Mámě se stále pokouším odpustit, ale vím, že na tu osudnou noc nezapomenu. Pavla jsem od té doby neviděla a jsem za to jen ráda.“
I Jana se seznámila se svým přítelem Radkem, když byla velmi mladá. V době, kdy jí Radek vystřelil růži na Matějské pouti, jí bylo sedmnáct. Když se za to na něj usmála, dodal si odvahy a pozval jí na kolotoč, pak na kafíčko s dortem do blízké kavárny a potom na sobotní rande, kdy jí vzal do klubu. „Připadala jsem si jako ve snu, ještě nikdy předtím jsem neměla kluka a tenhle byl navíc vtipný, hezký a zdálo se mi, že na mě může oči nechat. Začali jsme spolu chodit. O mých osmnáctinách mě poprvé požádal o ruku, já jsem ale jeho návrh brala jako žert, takže jsem mu odpověděla, že si ho ráda jednou vezmu, ale teď je to moc brzy.“
Podruhé to Radek zkusil po dvou letech. Vzal svou vyvolenou na dovolenou do Chorvatska, kde v té době žil jeho otec. Vedl tam penzion v blízkosti moře, takže o jejich ubytování bylo postaráno. „Radkův otec nebyl nikdy ženatý. Nevzal si ani Radkovu maminku, ale se svým synem si dobře rozuměl.“ Jana byla z dovolené u moře unešená. Nechtěla si však připustit, že se cítí báječně nejen díky sluníčku, moři a pláži, ale i kvůli Radkovu otci. „Náhle jsem pochopila, co od muže očekávám. Lichotkami, péčí a zájmem na mě zapůsobil víc, než jsem si uměla představit.“ Tak trochu proti své vůli se pak cítila zklamaná, když jí Radek navrhl, že si vyjedou v pronajatém člunu na moře jen ve dvou - přestože šlo o překrásný zážitek, během něhož jí Radek podruhé požádal o ruku. „Hodně dlouho mluvil, aby mě přesvědčil, že on je pro manželství připraven. Já jsem si však během své chorvatské dovolené ještě víc upevnila názor, že si chci ještě nějaký ten rok užívat svobody. A tak jsem Radka podruhé - samozřejmě co nejšetrněji - odmítla. Tentokrát se ale urazil a dost jsme se pohádali.“
Cestou na pevninu spolu pak nepromluvili ani slovo. „Nechtěla jsem s ním dál o tom mluvit. Muž, který neuznává, že ve dvaceti má člověk právo nikam nespěchat, mě přestal zajímat. Když jsme dorazili do penzionu, zavřela jsem se v pokoji, zabalila si a byla rozhodnutá se okamžitě vrátit zpátky do Čech.“ Za chvíli někdo zaklepal na dveře. Byl to Radků otec. „Se zájmem se ptal, co se stalo a vyposlechl si mě. Zatímco Radek seděl v nedalekém baru, jeho otec mě vyzval, ať se s ním jdu projít na pláž. Chápal mé obavy ze špatného rozhodnutí a já musím přiznat, že jsem se v jeho společnosti cítila velmi dobře. Moc dobře jsem si uvědomila, jak mě ten muž přitahuje. A myslím, že to vycítil i on.“ Proto se Jana ani trochu nebránila, když se jí Radkův otec pokusil políbit. „Mluvili jsme o tom, že to není vůči Radkovi fér, ale na druhé straně ani jeden z nás se nebránil tomu, co mělo přijít.“ Milovali se na stejné pláži, kde ráno Jana s Radkem nastupovala do člunu. „Byla to ta nejúžasnější sexuální zkušenost, jakou jsem doposud zažila.“ Když se po špičkách vplížili do penzionu, byla už noc a Radek spal. Jana si po dlouhé úvaze lehla vedle něho, ale nedokázala usnout. Věděla, že ačkoliv to, co prožila, bylo krásné, nemůže od Radkova otce nic očekávat. Netajil se, že žije velmi volným životem a pro žádnou ženu by se nezměnil. Najednou zatoužila po Radkově blízkosti a jistotě, ale vdávat se rozhodně nechtěla. Radek nabídl řešení sám. „Náhle mě objal a omlouval se mi. Řekl mi, že se bojí, aby mě neztratil, proto si mě chtěl svatbou pojistit, ale teď ví, že je to hloupost.“ A Jana Radkovu omluvu ráda přijala. Nebála se reakce Radkova otce a v tom se nezklamala. Byl rád, že se mezi mladými vše urovnalo, ale zbytek dovolené je už nechával pro jistotu samotné.
„Bohužel po návratu domů jsem zjistila, že jsem těhotná. Protože se Radek při milování pravidelně chránil, věděla jsem, kdo je otcem. Musela jsem si vybrat. Buď Radka přemluvím k nechráněnému styku a sehraju na něj divadlo, vezmu si ho a společně budeme vychovávat jeho sourozence nebo půjdu na potrat. Vybrala jsem si druhou možnost, což zapůsobilo na mou psychiku natolik, že jsem se s Radkem krátce potom musela stejně rozejít.
